Athény strana 3 z 5

Německo ve středu přechodně přestalo přijímat lety z Ruska poté, co ruské úřady německé letecké společnosti Lufthansa včas nevydaly potřebná povolení. Mluvčí Lufthansy později večer informovala, že její letouny znovu smějí přistávat v Moskvě a Petrohradě, společnost získala povolení na celý červen. Také ruský Aeroflot a nízkonákladová společnost S7 uvedly, že mají znovu od Německa povolení létat na jeho území.

Odkloněný let do běloruského Minsku znovu připoutal pozornost k režimu Alexandra Lukašenka. Cílem bylo zatknout běloruského opozičního novináře Ramana Prataseviče. On a jeho přítelkyně byli zadrženi a jsou ve vězení. Proti Lukašenkovi protestoval Pratasevič už v patnácti letech a už tehdy chtěl být novinář, vzpomínají jeho rodiče a věří, že se situace v Bělorusku změní k lepšímu.

Incident ohledně nuceného přistání letadla s nyní zadrženým novinářem Ramanem Pratasevičem v Minsku velmi silně rezonuje v polské společnosti, referuje zahraniční zpravodaj ČT ve Varšavě Lukáš Mathé. V Polsku se podle něho nachází hlavní centrum opozice vůči režimu běloruského lídra Alexandra Lukašenka. Vláda středoevropské země se po loňských protestech navíc postavila do čela informačního boje proti jeho režimu.

Za skandální označil americký prezident Joe Biden nedělní incident v Minsku. Běloruské úřady donutily komerční let společnosti Ryanair z Atén do Vilniusu k přistání v Minsku a posléze zadržely opozičního novináře Ramana Prataseviče, který tímto letem cestoval. Další západní společnosti přestávají létat nad Běloruskem, běloruské aerolinky ruší lety do Paříže a Londýna.

Irský ministr zahraničí Simon Coveney a šéf letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary označili nedělní nucené přistání dopravního letadla v Minsku, po kterém byl zatčen novinář Raman Pratasevič, za státem podporované pirátství. Mluvčí běloruského ministerstva vnitra uvedla, že se novinář nyní nachází ve vyšetřovací vazbě v Minsku. Postup běloruských úřadů kritizovala řada zemí včetně Česka, polské úřady spouštějí vyšetřování. Ministerstvo dopravy v Minsku mezitím oznámilo vytvoření komise, která má přistání vyšetřit.

Běloruské úřady v neděli přerušily let z Atén do Vilniusu kvůli údajné bombové hrozbě, hned po přistání nechaly zatknout a vyvést z letadla nezávislého novináře Ramana Prataseviče.„Jedná se o flagrantní porušení systému civilního letectví, který byl zneužit k tomuto aktu,“ říká generální ředitel Řízení letového provozu ČR Jan Klas a událost považuje za zcela neakceptovatelnou.

Běloruské úřady přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a kritika vlády tamního vůdce Alexandra Lukašenka. S odkazem na běloruskou opozici to oznámila stanice Deutsche Welle. Podle ní je nyní šestadvacetiletý novinář Raman Pratasevič zadržen na minském letišti a vyslýchán. K propuštění aktivisty už vyzval například prezident Litvy, kam letadlo směřovalo, nebo český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD), který si předvolá běloruského velvyslance. Incidentem se bude zabývat také pondělní summit EU.

Raketové útoky z Pásma Gazy a naopak z Izraele dlouho neutichaly. Vyostřenou situaci na Blízkém východě nejvíce odnesli civilisté. Lidé z celého světa události sledovali a vyjadřovali podporu buď Palestině, nebo Izraeli. Den proti homofobii si připomněla komunita LGBT, v Paříži je k vidění monumentální umělecké dílo před Eiffelovou věží. V Řecku propukl nedaleko Korintu a Athén požár, který černou noc proměnil v rudý apokalyptický výjev.

Řecko zachvátil rozsáhlý lesní požár, kvůli kterému se muselo evakuovat 18 vesnic u pobřeží Korintského zálivu. Evakuace se týkala i tří  blízkých klášterů. Oheň poničil řadu rekreačních domů, nikdo nebyl zraněn. Požár v lesnaté oblasti na jihu Řecka, asi 70 kilometrů od Atén, se rozhořel v noci na čtvrtek a večer s ním zápasilo na 250 hasičů.

Nedaleko Atén byl zavražděn známý řecký televizní novinář, který se zabýval kriminálními kauzami. Podle prvních zpráv zastřelily padesátiletého Jorgose Karaivaze při cestě domů dvě zakuklené osoby na motocyklu, informovala agentura AFP. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová napsala na twitteru, že je vraždou hluboce otřesená.

Salvami z kanónů, historickou vojenskou přehlídkou, stovkami národních vlajek a tisíci modrých a bílých květin slavili v Aténách na Den nezávislosti dvousté výročí začátku války za nezávislost. Oslav se kromě řeckých vládních činitelů účastnili mimo jiné ruský premiér Michail Mišustin, francouzská ministryně obrany Florence Parlyová či britský princ Charles, tedy zástupci zemí, jež začátkem 19. století řeckým povstalcům pomohly vybojovat nezávislost na Osmanské říši.

Řecký parlament ve čtvrtek schválil zákon, který po několika desítkách let umožňuje přítomnost policie na akademické půdě vysokých škol. Proti zákonu, který také zavádí na státních vysokých školách maximální délku studia, protestovaly v předchozích týdnech tisíce studentů i učitelů. Demonstranti navzdory koronavirovým omezením manifestovali i tento týden před budovou parlamentu v Aténách.

Přesně před 80 lety – 29. ledna 1941 – zemřel Ioannis Metaxas. Řecký diktátor během své čtyři roky trvající vlády masově pronásledoval politické oponenty, budoval policejní stát a uplatňoval tvrdou cenzuru. Na druhou stranu se však nekompromisně postavil Mussoliniho Itálii, za což ho Řekové dodnes oslavují.

V Aténách a Soluni vyšlo do ulic několik tisíc vysokoškolských studentů a učitelů, a to navzdory zákazu demonstrací, který vydala řecká policie s odkazem na epidemii covidu-19. Studenti a akademici protestovali proti vysokoškolské reformě, která počítá se zřízením policejního útvaru pro univerzity.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu uvedl, že jeho země vyzvala Řecko k obnově rozhovorů o geologických průzkumech ve východním Středomoří. Řecká diplomacie potvrdila, ze jednání začnou v pondělí 25. ledna v Istanbulu. Poslední jednání o sporech o námořní zóny ve Středozemním moři se uskutečnila v roce 2016, uvedla agentura Reuters.

Španělská metropole Madrid pomalu obnovuje chod města po největším přívalu sněhu za půlstoletí, který ji postihl začátkem víkendu. Ve více než třímilionovém městě ale kvůli sněhu stále nejezdí městská autobusová doprava, obnovena zcela nebyla zatím ani železniční spojení z a do Madridu a také mezinárodní letiště Barajas funguje jen částečně. Zatímco Madrid se potýká s neobvykle velkým přívalem sněhu, Athény i další oblasti Řecka zažívají jeden z nejteplejších lednů za 50 let. Teploty jsou tam až o 15 stupňů vyšší než obvykle v tomto období.

Končí rok 2020, který přinesl bezprecedentní pandemii koronaviru. Ta postupně ochromila celou planetu. Na řadě míst, včetně České republiky, se ještě lidé nedostali z druhých vln šíření nemoci. Přesto rok 2021 značí naději. Už na konci prosince se začalo očkovat. Silvestr tentokrát covid poznamenal. Uskutečnily se tradiční městské ohňostroje, spontánně si užít poslední vteřiny roku ale lidé příliš nemohli. Ve velké části zemí totiž platí v souvislosti s pandemií restrikce.

Měl to být svátek sportu. V japonském Tokiu se po 56 letech měly konat znovu letní olympijské hry. Pandemie ale byla proti a nejsledovanější globální událost roku odsunula o rok. Není to ale poprvé. V novodobé historii olympiád se v několika případech zrušily Hry úplně, jindy měnily pořádající zemi a ve dvou případech se konaly v podstatě „jen“ pro část světa. Důvodem byla vždy politika, letos ale bezprecedentně situace týkající se zdraví.

Belgie zprovoznila letecký most do sousedního Německa pro pacienty s covidem-19. Učinila tak v reakci na překotný nárůst počtu hospitalizovaných po nákaze koronavirem a kvůli hrozícímu vyčerpání nemocničních kapacit. Epidemie se však rychle šíří i v Německu. Experti varují, že pokud se trend nepodaří změnit, může být kolem Vánoc až 400 tisíc nově nakažených denně. Nová opatření začala platit v Rakousku. Země uzavřela restaurace, bary nebo muzea, mimo provoz jsou i lyžařská střediska.

Už 39mrtvých a skoro 900 zraněných evidují v Turecku a Řecku v důsledku pátečního zemětřesení, které tvrdě zasáhlo turecké pobřežní velkoměsto Izmir a jeho okolí a také řecký ostrov Samos. Ještě po 18 hodinách od zemětřesení se v sobotu záchranářům podařilo z trosek osmipatrového domu v Turecku vyprostit živou ženu a tři její děti. Všichni byli odvezeni do nemocnice, po čtvrtém dítěti záchranáři stále pátrají.

Do sporné oblasti ve Středozemním moři se vrátila turecká průzkumná loď Oruç Reis, která hledá ložiska ropy. Krok vadí nejen dotčeným Řekům, ale ohradily se i další státy Evropské unie. Německý ministr zahraničí Heiko Maas uvedl, že počínání Ankary je „víc než jen nepříjemnost“. Šéf evropské rady Charles Michel chování Turecka odsoudil a dal mu ultimátum do prosince. Pokud země přístup nezmění, EU na ni může uvalit sankce.

Řecký soud ve středu udělil trest třináct let vězení bývalému šéfovi krajně pravicové strany Zlatý úsvit Nikosi Michaloliakosovi, kterého minulý týden uznal vinným z vedení zločinecké organizace. Stejně vysoké tresty dostalo i pět dalších bývalých poslanců této strany, včetně europoslance Joannise Lagose. Informaci přinesla řecká tisková agentura AMNA.

Řecko se potýká s bouří Janos, kterou meteorologové označují za takzvaný medikán, tedy středomořský hurikán. Živel způsobil hmotné škody, oběti ani zraněné úřady nehlásí. Očekává se, že bouře se přes Řecko bude přesouvat do konce víkendu.

Řecká vláda vyhlásila v osmi regionech na západě Řecka stav pohotovosti kvůli blížící se subtropické bouři, která by kvůli silnému větru a intenzivním srážkám mohla způsobit záplavy a rozsáhlé výpadky dodávek elektřiny. Informoval o tom deník Kathimerini. Bouři Janos meteorologové označují za takzvaný medikán (tedy středomořský hurikán), zatím se ale neví, jakou silou zasáhne pevninu a zda ohrozí i města jako Atény a Korint.