Athény strana 4 z 5

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis ohlásil posílení řecké armády o patnáct tisíc vojáků. Vojsko rovněž nakoupí osmnáct francouzských stíhaček Rafale a čtyři fregaty. Důvodem je rostoucí napětí ve vztazích s Tureckem, které zahájilo průzkum ropných ložisek v mořských vodách, na něž si dělá nárok Řecko. Mitsotakis také oznámil sociální opatření reagující na koronavirovou krizi.

Řecké úřady ve středu nařídily evakuaci několika tisíc domácností v blízkosti Atén kvůli rozsáhlým lesním požárům, které od úterního večera sužují okolí venkovských rezidenčních oblastí, informuje agentura AP. Požáry přírody zachvátily od úterka i další místa po celé zemi. Zatím nejsou hlášena žádná zranění.

Řecko posílí svou armádu v reakci na chování Turecka. Uvedl to v pondělí vládní mluvčí Stelios Petsas. Podle něj Turecko téměř denně zostřuje výpady a hrozí válkou. Detaily k záměru navýšit bojovou sílu podle Petsase oznámí premiér Kyriakos Mitsotakis ve svém sobotním projevu o stavu řecké ekonomiky.

Namísto slibovaných rozhovorů mezi Tureckem a Řeckem přichází další konfrontace. Ankara o necelý týden prodloužila misi těžební lodi ve vodách jihozápadně od Kypru, které si na základě nedávné dohody s Egyptem nárokují Athény. Řecký parlament krátce po tureckém kroku zmíněnou dohodu ratifikoval. Turecko ji označuje za nelegitimní. Evropská unie připravuje protiturecké sankce.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas vyzval Řecko a Turecko k dialogu ve sporu o průzkum těžby ropy a zemního plynu ve východním Středomoří. Sebemenší incident může vést ke katastrofě, varoval v úterý Maas po setkání s šéfem řecké diplomacie Nikosem Dendiasem. Poté co v Ankaře hovořil i s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşogluem, řekl, že ani jedna strana si nepřeje řešit spor vojenskými prostředky.

Šéf americké diplomacie Mike Pompeo navštívil Rakousko, kde mimo jiné jedná s řeckým ministrem zahraničí o vyhrocené situaci v Egejském moři. Řecko si stěžuje na turecké operace v takzvaném kontinentálním šelfu, protože podle něj ohrožují bezpečnost v regionu. Společně s dalšími státy vyzvalo Řecko OSN, aby tato organizace nerespektovala dohodu o územích možné těžby, kterou Turecko s Libyí podepsalo minulý rok.

Řecké úřady v pondělí otevřou turistům-potápěčům tisíce let ukrytý poklad u egejského ostrova Alonnisos. Vrak lodi, který si vysloužil přezdívku „akropole mořského dna“, si budou návštěvníci moci prohlédnout díky tomu, že ho střeží nejmodernější umělá inteligence. Dřevěná loď u řeckého ostrova ztroskotala v 5. století před Kristem.

Tisíce lidí, včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a členů jeho vlády, dorazily na velkou páteční modlitbu muslimů v istanbulském chrámu Hagia Sofia. Ta se konala poprvé po téměř 90 letech. Místní média přinesla záběry davů lidí, kteří časně ráno běželi k bezpečnostním stanovištím. Na nich se kontrolovalo mimo jiné to, zda mají roušky kvůli koronaviru.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis slavnostně zahájil stavební práce na dlouho odkládaném projektu přímořského letoviska na místě bývalého aténského letiště. Má zde vzniknout jeden z největších turistických resortů v Evropě, rozlohou třikrát větší než Monako, uvedla agentura Reuters.

Řecko ve středu obnovilo provoz regionálních letišť, na která budou moci opět létat mezinárodní spoje. Od 15. června se mohlo ze zahraničí létat pouze do Atén a Soluně. Země tak doufá, že se jí ještě podaří zachránit letošní turistickou sezonu, cestovní ruch v Řecku totiž zaměstnává zhruba 700 tisíc lidí. Z vybraných evropských letišť se navíc může létat i na Maltu.

Řecká vláda čelí obviněním z nelegální deportace běženců. Podle řady svědectví násilně odtahuje čluny s migranty ze svých vod v Egejském moři. „Neovladatelné čluny s uprchlíky nechali Řekové na volném moři, zpátky na pobřeží je dostala až turecká strana,“ uvedl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. OSN a Evropská komise žádají vyšetřování – Řecko nařčení odmítá.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis zamířil na svou první zahraniční návštěvu od vypuknutí koronavirové krize. Ne náhodou si vybral Izrael. Obě země, které v minulosti nemívaly nijak zvlášť úzké vztahy, v posledních letech sbližuje potřeba čelit počínání Turecka ve Středomoří. Ankara si za podpory mezinárodně uznané libyjské vlády nárokuje část tamních vod, na které si však činí nárok i Atény. Ve sporu jde především o obrovská ložiska nerostných surovin.

Země platící eurem uvolní pro Řecko dalších 748 milionů eur (přes 20 miliard korun) v rámci programu snížení dluhu po ukončení záchranných programů. Ve čtvrtek se na tom shodli ministři financí eurozóny, podle nichž jihoevropská země uspokojivě plní plán zavádění reforem. Řecko opustilo poslední ze tří záchranných programů téměř před dvěma lety a poté se emisemi dluhopisů úspěšně vrátilo na finanční trhy.

V noci na čtvrtek zasáhly rakety nemocnici v libyjském Tripolisu. Vláda uznávaná OSN sídlící v metropoli z útoku viní síly generála Haftara. Ten se už rok neúspěšně snaží hlavní město dobýt. Dlouholetý konflikt rozdmýchává vojenská podpora ze zahraničí. Zejména z Turecka na jedné straně a z Egypta a Spojených arabských emirátů na druhé.

Na seznam významných památek oceněných značkou Evropské dědictví přibylo deset nových lokalit, mezi nimiž jsou i tři české. Porota z přihlášených zájemců vybrala západočeský zámek Kynžvart a soubor meziválečných experimentálních sídlišť moderní architektury, mezi nimiž jsou i pražská kolonie Baba a brněnská kolonie Nový dům. Informovala o tom Evropská komise.

Turecko vyšle k řeckým hranicím tisícovku policistů, aby pomáhali zadržet nápor migrantů, které Řecko kvůli nelegálnímu překročení hranic posílá zpět na turecké území. Ve čtvrtek to uvedl tamní ministr vnitra Süleyman Soylu. Podle španělského listu El País ale turecké úřady schválně přesouvají stovky migrantů podél hranice k jiným přechodům. Chtějí tak údajně zesílit tlak na řecké policisty a ztížit jim práci.

Turecko nemůže čelit další vlně uprchlíků a otevírá jim hranice do Evropy, upozorňuje turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Mluvčí řecké vlády odvětil, že Athény budou své hranice stůj co stůj bránit. Řekové prý za posledních 24 hodin zamezili překročit hranice čtyřem tisícům běženců. Moskva mezitím oznámila, že se s Ankarou dohodla na snížení napětí v severozápadní syrské provincii Idlib, obě strany tam ale budou pokračovat ve svých operacích.

Řecko se znovu snaží získat zpátky starověká umělecká díla, která byla součástí Parthenonu. Vzácné sochy a reliéfy vystavuje Britské muzeum. Z Atén do Londýna je odvezl lord Elgin na začátku 19. století. Britové díla vrátit dlouhodobě odmítají.

S přicházející zimou začíná Řecko stěhovat migranty z přeplněných táborů na ostrovech v Egejském moři na pevninu. Vláda prosadila zákon o zrychlení azylového řízení, který má neúnosnou situaci řešit. Lidi bez nároku na azyl hodlá co nejdřív deportovat. Počet běženců z Turecka v posledních měsících zase stoupá. Kritická je situace i v Bosně a Hercegovině.

Pobouření politických špiček Německa vyvolalo hlasování zastupitelů malé obce Waldsiedlung v Hessensku. Jejím starostou se stal člen neonacistické NPD. Hlasovali pro něj i členové vládních stran – CDU a sociálních demokratů.

Řeckým hasičům se v pondělí ráno podařilo dostat pod kontrolu rozsáhlý požár východně od Atén. Nebyl při něm nikdo zraněn, ale dva domy byly zničeny, sdělil zástupce místní správy řecké televizi Skai. Více než 140 hasičům pomáhalo také pět hasicích letadel a stejný počet vrtulníků. Hoří i na ostrově Gran Canaria, kde hasičům komplikuje práci silný vítr. Evakuováno bylo od soboty přes tisíc lidí. Španělská vláda vyslala na ostrov armádní posily.

Jako „záliv plný plastových korálů“ popsali potápěči svůj nález u řeckého ostrova Andros v Egejském moři. V roce 2011 se zde totiž po silných deštích zřítila do moře skládka. V zátoce proto dodnes pluje velké množství různobarevných plastových tašek a dalšího odpadu, informovala agentura Reuters.

Zhruba třetině řeckého území hrozí, že se z něj v následujících desetiletích stane poušť. Tvrdí to řečtí experti na změny klimatu, které tento týden citoval řecký deník Kathimerini. Ten experty oslovil u příležitosti pondělního Světového dne boje proti rozšiřování pouští a suchu.

Řecký parlament ve středu odhlasoval spuštění diplomatické kampaně za to, aby Berlín Aténám zaplatil miliardy eur za škody způsobené nacistickou okupací. Parlamentní komise v roce 2016 újmu vyčíslila na 300 miliard eur (asi 7,7 bilionu Kč). Schválený návrh, který podpořila vládní koalice i opozice, konkrétní sumu neobsahuje. Berlín považuje záležitost za uzavřenou.