TÉMA

Bílá Hora

Kvůli rekonstrukci kolejí nejezdí tramvaje na Bílé Hoře. Omezení je i v Poděbradské

Od pondělí až do neděle 3. září nepojedou kvůli rekonstrukci tratě tramvaje v úseku mezi zastávkami Malý Břevnov a Bílá Hora v Praze. Omezení se týká tramvajových linek 22, 25 a 97, ale také automobilové dopravy. Současně byl až do neděle 3. září přerušen provoz tramvají v Poděbradské ulici v úseku Harfa a Starý Hloubětín. Pražský dopravní podnik (DPP) o tom informoval v tiskové zprávě. Po změněných trasách jezdí tramvaje 6, 8, 14, 25 a 92, podnik zavedl náhradní autobusy.
21. 8. 2023|

Na Malou Stranu v Praze nebudou až do konce března jezdit tramvaje

V Praze začala oprava frekventované tramvajové trati z Klárova na Újezd na Malé Straně. Výluka má trvat až do konce března. Linky číslo 12, 15, 20, 22, 23, noční 97 i historická linka 42 budou jezdit po objízdných trasách, změny čekají i autobusovou linku 194.
30. 1. 2023|

Po staroměstské exekuci ztratily České země označení rebelů. Podle některých odborníků ovlivnila poprava tuzemskou politiku, ale i postoj k náboženství

Poprava sedmadvaceti pánů zakončila povstání českých stavů. Tím začala i takzvaná doba pobělohorská. Ta se označuje často jako období temna, podle odborníků je toto označení však velmi nepřesné. Symbolická forma trestu v podobě staroměstské exekuce naopak podle historiků mohla zanechat v Českých zemích řadu odkazů – tím je například tendence se nebouřit nebo zasetí myšlenky pro náboženskou vlažnost, kterou vnímáme i dnes.
22. 6. 2021|

K výročí popravy 27 českých pánů vystavuje Národní muzeum prapor z bitvy na Bílé hoře

U příležitosti výročí popravy sedmadvaceti českých pánů prezentuje Národní muzeum v Praze poprvé prapor, který byl součástí bitvy na Bílé hoře. Tento originál mohou návštěvníci vidět v Muzejním komplexu Národního muzea na výstavě 1620 – Cesta na Horu do konce září. Na hradě Pecka na Jičínsku zase bude nový zvon připomínat památku popraveného Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Staroměstská exekuce sedmadvaceti vůdců stavovského povstání se uskutečnila 21. června 1621.
21. 6. 2021|

Krutá tečka za povstáním stavů. Před 400 lety popravili 27 českých pánů na Staroměstském náměstí

Přesně před 400 lety se na Staroměstském náměstí odehrálo jedno z nejkrvavějších „divadel“ v dějinách Prahy. Poprava 27 českých pánů, kteří se podíleli na stavovském povstání, byla nevídaná svou krutostí a také počtem popravených. Cílem exekuce bylo zastrašit politické protivníky od jakéhokoliv dalšího pokusu o zisk moci. Zároveň tímto krokem Ferdinand II. rázně signalizoval Evropě, že má situaci ve svých zemích už pevně v rukou.
21. 6. 2021|

Kat Mydlář se vrátí na Staroměstské náměstí. Rekonstrukce připomene čtyři sta let od popravy 27 českých pánů

Jednadvacátého června si Staroměstské náměstí v Praze připomene čtyři sta let od popravy sedmadvaceti českých pánů po Bílé hoře. Spolek Rytíři Koruny České pod záštitou Prahy 1 po několika měsících příprav právě v pondělí odehraje divadlo na počest památky popravených. Zahrne šermíře, jezdce na koních nebo třeba samotného kata Mydláře.
18. 6. 2021|

„Setkat se s příběhem našich dějin“. Nová vyslankyně dobré vůle chce připomínat milníky české historie

Ministr zahraničí Tomáš Petříček jmenoval tři nové vyslance dobré vůle, kteří mají bez nároku na honorář šířit dobré jméno Česka v zahraničí. Je mezi nimi i farářka Církve československé husitské Martina Viktorie Kopecká. Během svého působení by ráda šířila povědomí o tuzemských dějinách, píše ve svém komentáři.
3. 2. 2021|

Před 370 lety zmizela ze Staroměstského náměstí šibenice. Smrtí se však trestalo další staletí

Před 370 lety vydal císař Ferdinand III. příkaz k odstranění šibenice ze Staroměstského náměstí, v centru Prahy ji vystřídal Mariánský sloup. Jen nedlouho předtím se na náměstí odehrála poprava 27 českých pánů, během třicetileté války na popravišti potupili nepřátelští vojáci i jeden ze symbolů státnosti, Palladium země české. S odstraněním šibenice ale nezmizel trest smrti. Odnětím života trestali nacisté i komunisté a přes odpor jej několikrát podepsal Tomáš Garrigue Masaryk. K jeho zrušení došlo v roce 1990.
17. 12. 2020|

Komenský byl pedagogickým vizionářem. Prosazoval povinnou školní docházku a vzdělání pro všechny

Přezdívá se mu učitel národů, dost dobře by to mohl být ale i „renesanční“ člověk. Jan Amos Komenský byl výjimečným pedagogem, reformátorem evropského školství, filozofem, ale i teologem. V pedagogické praxi i teorii shrnul demokratické a humanistické myšlenky 17. století. Z dnešního pohledu jej chápeme jako zakladatele moderní pedagogiky. Po porážce českého povstání v bitvě na Bílé hoře se jako člen protestantské Jednoty bratrské musel v Čechách skrývat a v roce 1628 odešel natrvalo do exilu. Dlouhé roky žil v polském Lešně, pak se přesunul do Amsterdamu, kde v listopadu 1670 zemřel. Je tomu 350 let.
15. 11. 2020|

Od smrti Jana Amose Komenského uplynulo 350 let. Při morové ráně varoval před špatnostmi ducha

Jeden z nejvýznamnějších učenců v české historii Jan Amos Komenský žil v nelehké době, kterou desítky let ovlivňovala náboženská válka mezi katolíky a protestanty. Kvůli ní musel Komenský opustit i rodnou Moravu, kam se nikdy nevrátil. Evropou se v té době také šířil mor, který zapříčinil smrt mnoha Komenského blízkých. Učenec už tehdy prosazoval dodržování pravidel, která měla zabránit šíření nákazy. V rozjitřené době, kdy řada lidí vyháněla nakažené do lesů, ale hlavně vyzýval k soucitu a pomoci nemocným. Učitel národů zemřel 15. listopadu 1670.
15. 11. 2020|

Na Bílé hoře odhalili v den výročí bitvy Kříž smíření

V Aleji Českých exulantů nedaleko bojiště na Bílé hoře je od neděle k vidění Kříž smíření. Ceremoniál jeho odhalení se konal v den výročí bitvy z roku 1620. Autorem kříže je německý benediktýnský mnich a umělecký kovář Abraham Fischer. Odhalení předcházely ekumenické nešpory. Akci uspořádaly Česká biskupská konference, Ekumenická rada církví a bělohorský klášter benediktinek.
8. 11. 2020|

Bitva na Bílé hoře nebyla bojem mezi „hodnými“ a „zlými“. Ovlivnila Evropu na stovky let

Před čtyřmi sty lety, 8. listopadu 1620, se na Bílé hoře poblíž Prahy střetlo vojsko českých stavů se spojenými armádami Katolické ligy a císaře Ferdinanda II. Půldruhé hodiny trvající bitva zpečetila osud protihabsburského povstání a ukončila první fázi třicetileté války.
8. 11. 2020|

Národní muzeum probírá bitvu na Bílé hoře. Ukazuje, co bylo i co by být mohlo

Národní muzeum připravilo výstavu k čtyřstému výročí bitvy na Bílé hoře. Než se kulturní instituce opět otevřou návštěvníkům, je přístupná alespoň on-line. Zájemci mohou mimo jiné díky multimediální rekonstrukci celou bitvu prožít. Výstava nazvaná Cesta na Horu ale zásadní přelom tuzemských dějin zasazuje také do kontextu historie, která mu předcházela, i té, která následovala. A zahrává si navíc i s fiktivními scénáři.
6. 11. 2020Aktualizováno6. 11. 2020, 16:39|

Svržení Mariánského sloupu si u Sauera měli objednat levicoví politici. Žižkovský bohém se k němu přiznal až po letech

Františku Sauerovi říkali pro jeho vysokou postavu Habán ze Žižkova. Začátkem 20. století patřil mezi pražskou bohému a blízce se přátelil například s Jaroslavem Haškem. A byl to také on, kdo v listopadu 1918 zorganizoval stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Podle nových výzkumů historiků byl ale Franta Sauer, jak si nejčastěji říkal, pouze vykonavatelem přání některých pražských politiků.
31. 8. 2020|

Duka požehnal Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze

Pražský arcibiskup Dominik Duka v sobotu po poledni požehnal Mariánský sloup, který se po 102 letech vrátil na Staroměstské náměstí v Praze. Duka zopakoval, že památník není výrazem zpupnosti katolické církve, ale výrazem vděčnosti za pomoc ve válkách. Na Staroměstském náměstí se už ráno sešli příznivci i odpůrci stavby, někteří v národních krojích. Většina se zúčastnila modlitby, další se za dozoru policie srotili u budovy radnice pod nápisy „Praha není Vatikán“ nebo „Sloup hanby“.
15. 8. 2020Aktualizováno15. 8. 2020, 15:47|

Komenský, Slánský, Žilková i slepice a sex. ČT představuje podzimní dokumenty

Podzimní program České televize opět přinese různorodé dokumenty tuzemských filmařů, pokrývající témata ze současnosti i historie. Snímky odhalí dosud nezveřejněné záznamy z procesu s Rudolfem Slánským. Budou se věnovat globálnímu oteplování i Alzheimerově nemoci. Připomenou významná výročí a také prozkoumají vzdálené země.
30. 7. 2020|

Krása našich dějin je vyhnána na hranici, píše farářka církve československé husitské

České dějiny planou divokými emocemi a jejich krása leží i v krajnosti a hraničnosti, do kterých jsou vyhnány tuzemské sváry. Ve svátečním zamyšlení „o Mistrovi, Panně a příběhu našich dějin“ to píše farářka církve československé husitské Martina Viktorie Kopecká.
6. 7. 2020|

Před 90 lety vyzkoušel vynálezce Očenášek v Praze poprvé rakety

Před devadesáti lety proběhl v Praze zřejmě první experiment s raketovou technikou. Vynálezce Ludvík Očenášek na západním okraji metropole odpálil v březnu 1930 několik raket, ta nejúspěšnější dosáhla výšky dvou kilometrů.
2. 3. 2020|