SBU

Ukrajinským silám se podařilo zničit výkonnou radarovou stanici na západě Ruska, která monitorovala oblohu nad Ukrajinou a měla dosah 700 kilometrů do ukrajinského vnitrozemí, sdělila několika ukrajinským médiím anonymně ukrajinská tajná služba SBU. Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Mezitím Ukrajinci uvádějí, že nedostatek munice jim zabraňuje v důkladné obraně a žádají Západ, aby jí poskytl další zbraně i střelivo.

Zdroje v bezpečnostních službách SBU a HUR podle ukrajinských médií tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly v noci na pátek ruské letouny na základnách Morozovsk, Engels-2 a Jejsk. Nejméně osm ruských strojů zničily a dalších jedenáct poškodily, tvrdí tyto zdroje. Ruský útok zabil nejméně čtyři lidi v Záporoží a dalších více než dvacet zranil, uvedla oblastní správa. Okupanti zřejmě opět použili takzvaný „dvojitý úder“, tedy zaútočili opakovaně poté, co se na místo sjeli záchranáři.

Rusko vyzvalo Ukrajinu k vydání všech činitelů údajně zapojených do teroristických útoků v Rusku. Kyjev požadavek označil za nesmyslný a obzvláště cynický, protože přichází na výročí osvobození Buči. Před dvěma lety se objevily první důkazy o ruském masakru tamních civilistů.

Ukrajinská tajná služba SBU pomohla české kontrarozvědce odhalit proruskou vlivovou síť v Praze zaměřující se na europoslance. Napsala to ukrajinská tisková agentura Ukrinform s odvoláním na své zdroje. Ty agentuře řekly, že česká Bezpečnostní informační služba (BIS) odhalila před blížícími se červnovými volbami do Evropského parlamentu síť, kterou řídil spojenec ruského prezidenta Viktor Medvedčuk.

Ukrajinské síly uskutečnily v noci na středu zřejmě dosud největší koordinovaný dronový útok na Rusko od začátku plnohodnotné války před dvěma lety. Údery cílily na devět ruských oblastí, píše server The New Voice of Ukraine. Poškozena byla mimo jiné budova ruské tajné služby FSB v Bělgorodu. Podle některých médií ale za tímto úderem stála skupina proti-kremelských ruských dobrovolníků. Ukrajinská tajná služba SBU také zaútočila hned na tři ruské ropné rafinerie, uvedla agentura Unian. Obří rafinerie v Nižném Novgorodě musela dokonce zastavit provoz. Oběti na životech si vyžádaly nejnovější ruské údery na obytné domy v ukrajinském Myrnohradu a v Sumách.

Všechny násilné trestné činy proti účastníkům Revoluce důstojnosti před deseti lety včetně vražd spáchali příslušníci ukrajinských bezpečnostních složek na příkaz tehdejší ukrajinské vlády silně ovlivněné Ruskem. Tento týden, kdy si Ukrajina připomíná výročí masakru demonstrantů v centru Kyjeva, to uvedla ukrajinská prokuratura. Tehdejší ukrajinská vláda a její bezpečnostní složky podle vyšetřovatelů spolupracovaly s ruskou Federální bezpečnostní službou (FSB).

Zaměstnanci ukrajinské zbrojařské firmy společně s úředníky tamního ministerstva obrany zpronevěřili téměř 1,5 miliardy hřiven (takřka 910 milionů korun) určených na nákup stovky tisíc minometných granátů, uvedla Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) na svém webu. Tajná služba vyšetřuje pět lidí a píše, že peníze byly zabaveny a budou vráceny do státního rozpočtu. Oznámení o podvodu při nákupu zbraní, který potvrdil resort obrany, bude v zemi bránící se téměř dva roky ruské invazi, rezonovat, podotkla agentura Reuters.

Nad středeční havárií vojenského letounu Il-76 v ruské Bělgorodské oblasti nadále vyvstávají otazníky. Moskva obviňuje Kyjev z toho, že jeho síly letoun schválně sestřelily, ačkoliv se na palubě údajně nacházely desítky ukrajinských zajatců. Kyjev přítomnost vězňů na palubě nepotvrdil ani nevyvrátil. Ukrajinská vojenská rozvědka nicméně hovoří o tom, že letadlem údajně měli cestovat ruští vojensko-političtí představitelé, do letounu však nakonec nenastoupili. Havárii vyšetřují složky obou zemí, jejich tvrzení však nelze nezávisle ověřit.

Ukrajinská tajná služba SBU podle ukrajinských médií zlikvidovala v Rusku bývalého proruského ukrajinského poslance Illju Kyvu, který otevřeně podpořil ruskou agresi a na Ukrajině byl v nepřítomnosti odsouzen za vlastizradu. Exposlancovo tělo bylo podle ruské agentury RIA Novosti nalezeno u Moskvy. V okupovaném Luhansku pak SBU podle ukrajinských médií zlikvidovala kolaboranta Oleha Popova, člena „parlamentu“, který v oblasti zřídili okupanti.

Atentát na ruskou proválečnou propagandistku Darju Duginovou provedli agenti z ukrajinské tajné služby SBU, tvrdí s odvoláním na nejmenované zdroje americký deník The Washington Post (WP). Výbuch automobilu, při němž Duginová zemřela, je podle listu jedna z řady akcí „stínové války“, kterou vede SBU proti Rusku. Ukrajinské služby mají podporu americké rozvědky CIA, s níž je pojí hluboké vazby, píše WP.

Na tržiště v ukrajinské Kosťantynivce v Doněcké oblasti patrně omylem dopadla ukrajinská protivzdušná raketa vypálená komplexem Buk, napsal deník The New York Times po analýze této události. Ukrajinská tajná služba SBU to vzápětí popřela s tím, že podle jejího vyšetřování místo zničila ruská raketa S-300. Úder v Kosťantynivce byl co do počtu civilních obětí jedním z nejhorších na Ukrajině v posledních měsících. Zahynulo při něm 17 lidí a 32 dalších utrpělo zranění. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zhruba dvě hodiny po zásahu tržiště obvinil z útoku Rusko, které od začátku invaze mnohokrát podniklo útoky na ukrajinské civilní cíle.

Ruská Wagnerova skupina stojí vedle ruských invazních vojsk za tisícovkami nahlášených válečných zločinů spáchaných na Ukrajině. Tamní civilní rozvědka se snaží tyto zločiny co nejpřesněji dokumentovat. Na Ukrajině o tom natáčela zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Námořní dron v noci na sobotu zasáhl ruský tanker plující v blízkosti Kerčského průlivu mezi Krymem a Ruskem. Tanker je poškozen a nemůže samostatně dále plout. Podle zdrojů agentury Interfax-Ukrajina, ukrajinské redakce BBC nebo agentur Reuters a AP stojí za útokem ukrajinská tajná služba SBU. Kyjev se zatím oficiálně k útoku nevyjádřil. Rusko zásah tankeru označilo za „teroristický útok na civilní plavidlo“ ze strany Ukrajiny.

Rusko zvažuje, že v okupované Záporožské jaderné elektrárně na jihu Ukrajiny spáchá „teroristický útok spojený s únikem radiace“. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odvoláním na informace od vojenské rozvědky a tajné služby SBU. Tyto informace hodlá předat „Evropě, Americe, Číně, Brazílii, Indii, arabskému světu, Africe a všem zemím, protože naprosto všichni by o tom měli vědět“.

Ukrajina si vytvořila v Rusku síť agentů a sympatizantů, kteří na nepřátelském území provádějí sabotážní akce. Také jim začala dodávat bezpilotní letouny, aby s nimi mohli podnikat útoky, uvádí americká televize CNN s odvoláním na vícero zdrojů obeznámených s informacemi amerických tajných služeb.

Prominentní ruský nacionalistický spisovatel Zachar Prilepin byl v sobotu zraněn při výbuchu bomby v autě, informovala ruská státní agentura TASS. Incident se stal v Nižegorodské oblasti v centrálním Rusku. Podle úřadů při něm zemřel Prilepinův řidič. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová z útoku, který je vyšetřován jako teroristický čin, obvinila Západ a Ukrajinu. K odpovědnosti za něj se ale přihlásila partyzánská skupina, která si říká Ateš.

Rusko se snažilo posílit svou síť špionů na Ukrajině už v letech předcházejících loňské masivní invazi. Podle webu Ukrajinska pravda se agenti z ruské tajné služby FSB podílejí na teroristických i kybernetických útocích, dosazují své lidi do okupačních správ, a navíc verbují do svých řad Ukrajince ochotné infiltrovat se do institucí či armády, odkud mohou poskytnout Moskvě citlivé informace. Nepodařený začátek velké invaze ukázal, že FSB možná nedokázala odhadnout, jak úporně se Ukrajinci budou bránit. Pravděpodobnější však je, že se ruští zpravodajci obávali reakce šéfa Kremlu Vladimira Putina.

Zničení ukrajinského nákladního letadla Mrija v prvních dnech ruské invaze loni v únoru zavinilo vedení ukrajinského leteckého závodu Antonov, uvedl zpravodajský web BBC News s odkazem na ukrajinskou tajnou službu SBU. Vedení podniku totiž podle SBU neumožnilo ukrajinské národní gardě, aby zajistila obranu letiště Antonov u Kyjeva, kde letadlo stálo.

Příčinou pádu vrtulníku s vedením ukrajinského ministerstva vnitra byla chyba pilota. Informoval o tom ukrajinský server Strana.ua s odvoláním na nejmenované zdroje z ministerstva, obeznámené s předběžnými závěry expertů. K neštěstí přispěla mlha, nízká výška letu a obavy z případného zaměření a sestřelení stroje raketou odpálenou z Běloruska, kde se nalézají ruská vojska.

Ukrajinský podnikatel Denys Kirjejev, který se účastnil rusko-ukrajinských mírových hovorů a kterého loni v březnu zabili příslušníci ukrajinské tajné služby SBU, znal přesné datum ruské invaze na Ukrajinu a úřady varoval před útokem na Kyjev. Píše to list The Wall Street Journal (WSJ) v obsáhlém materiálu, ve kterém se snaží dopátrat, jestli byl Kirjejev ruský špion, nebo ukrajinský hrdina.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Na Ukrajině zadrželi Vjačeslava Boguslajeva, šéfa společnosti Motor Sič, která vyrábí letecké motory a sídlí v Záporoží. Podle obvinění jeden z nejbohatších Ukrajinců kolaboroval s Ruskem a dodával mu letecké motory, které země používala pro výrobu a opravy svých útočných vrtulníků typu Mi-8, Ka-52 a Mi-28. Informovala o tom agentura Unian.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj popřel účast Kyjeva na výbuchu, který vážně poškodil Krymský most (označovaný také Kerčský), spojující Rusko s anektovaným ukrajinským Krymským poloostrovem. V televizním rozhovoru naznačil, že v pozadí výbuchu mohla být rivalita mezi ruskou armádou a tajnými službami. Moskva připsala explozi ukrajinské rozvědce.

Když 24. února odpoledne dorazila první obrněná vozidla ruské invazní armády do černobylské jaderné elektrárny, narazila zde na ukrajinskou jednotku pověřenou obranou tohoto nechvalně proslulého zařízení. Za necelé dvě hodiny a bez boje však 169 členů ukrajinské Národní gardy složilo zbraně. Rusko ovládlo Černobyl, kde jsou uloženy tuny jaderného odpadu a který je klíčovým místem pro další postup na Kyjev. Vyšetřování agentury Reuters zjistilo, že tento ruský úspěch nebyl náhodou, ale součástí dlouholeté kremelské operace. Ta se zaměřila na infiltraci ukrajinského státu tajnými agenty.