Hospoda

Británie řeší drahé pivo v hospodách. S rostoucími cenami tam ubývá zákazníků a stovky podniků tak musí zavřít. Aby provozovatelům pomohla, rozhodla se vláda odložit plánované zvýšení spotřební daně u alkoholu v restauracích.

Restaurace hlásí úbytek poledních strávníků. Lidé totiž navzdory pomalejší inflaci stále váhají s útratami. Zároveň se mění chování stálých hostů restaurací. Ti omezují frekvenci večerních návštěv, nebo konzumují méně než v minulosti. Záleží ale na konkrétním místě. Prakticky všechny hospody ale zdražily. Kvůli rostoucím nákladům i kvůli zvýšení DPH u točeného piva.

Některé hospody a restaurace na jihu Čech bývají na začátku týdne poloprázdné. Souvisí to s podzimním úbytkem turistů, kdy se v centru Českých Budějovic nebo Českého Krumlova pohybuje méně lidí. Část restauratérů se však brání případnému omezení otevírací doby. Podle Asociace hotelů a restaurací ČR ale není chytré udržovat restaurace otevřené ve dnech, kdy jsou prakticky prázdné.

Spoustu obcí a menších měst v Česku trápí vylidňování. Lidé se stěhují za prací do velkých měst, do své rodné obce se už často nevrátí. Zlínský kraj to chce zvrátit, spolupracovat by na tom chtěl i se zlínskou Univerzitou Tomáše Bati. Opačná situace panuje v obci Modrá na Uherskohradišťsku, kam naopak mladé rodiny chtějí, ale Modrá není „nafukovací“. Situaci v obci zmapoval pořad SeČTeno.

Provozovatelé některých restaurací a hospod na Šumavě se rozhodli, že přestanou turistům nabízet jídlo. Stále méně návštěvníků si totiž dopřeje oběd nebo večeři, což znamená velký propad tržeb. Majitelům podniků se tak nevyplácí vařit, provozy proto chtějí od podzimu výrazně omezit. Právě mimo sezonu je totiž turistů málo a na obědy moc nechodí ani místní.

Z dalších vesnic ubývají sály, ve kterých by mohli třeba dobrovolní hasiči, myslivci nebo rybáři pořádat plesy. Hospody v řadě malých obcí mají už delší dobu nízké, nebo žádné výdělky, a tak zavírají. Třeba na Rychnovsku se tak ani po pauze vynucené pandemií koronaviru společenský život nevrátil do poměrů, na které byli lidé zvyklí.

Hospodám a restauracím se daří hlavně ve velkých městech, zatímco v menších obcích mívají často potíže. Celkově jsou teď tržby gastronomických podniků podle čísel z pokladních systémů o jedenáct procent vyšší než před covidem. Data ale nezahrnují inflaci.

Poslední čtyři rodiny z obcí zasažených tornádem, které dosud čekaly na finanční pomoc od státu, dostanou dotaci. Jihomoravský kraj už má všechny podklady, aby jim mohl vyplatit peníze od ministerstva průmyslu a obchodu. Lidé by je měli mít na účtech nejpozději příští týden.

Ještě před čtyřmi roky obyvatelé Lipnice nad Sázavou volili své zástupce na obecní úřad, letos je budou dosazovat už do městského zastupitelstva. Čekají je první komunální volby poté, co se obec u Havlíčkova Brodu asi po 170 letech znovu stala městem. Na status sídla jsou místní většinou hrdí, nový titul ale Lipnici mnoho změn nepřinesl.

Mnohé evropské restaurace, bary a hotely se potýkají s nedostatkem pracovníků. Kvůli covidové pandemii přišli o místo a nyní v cestovním ruchu chybí. Například ve Španělsku postrádá pohostinství 200 tisíc lidí. V sousedním Portugalsku patnáct tisíc.

Češi se vracejí do hospod a restaurací. Zájem o pivo v sudech tak roste. K návratu přispívá nejen zrušení pandemických omezení, ale i hezké počasí. V posledních dnech navíc lidi do hospod lákalo i mistrovství světa v hokeji. Pivovary i pohostinská zařízení se ovšem podobně jako další podniky potýkají s rostoucími náklady, které se promítají i do ceny piva.

Vyšetřovatelé mají podezření, že hospodu Na Srubu v Osvětimanech na Uherskohradišťsku, kterou vlastní firma vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře, někdo zapálil úmyslně. Ve věci dosud nebyl nikdo obviněn, uvedl mluvčí Krajského státního zastupitelství v Brně Hynek Olma. Po požáru pracovala policie se třemi možnými verzemi jeho možného vzniku, a to nedbalostí, technickou závadou a úmyslným založením.

V Osvětimanech na Uherskohradišťsku hořela v noci na úterý hospoda Na Srubu vlastněná firmou Vratislava Mynáře, vedoucího Kanceláře prezidenta republiky. Předběžná výše škody je 15 milionů korun. Požár likvidovalo sedm profesionálních a dobrovolných jednotek hasičů ze Zlínského a Jihomoravského kraje. Nikdo při něm neutrpěl zranění, řekl mluvčí krajských hasičů Roman Žemlička. Je pravděpodobné, že příčina vzniku požáru nebude ještě v úterý známa.

Hospody a restaurace zdražují, odhady mluví až o deseti procentech. Ceny přitom nerostou jen ve velkých městech a v turistických destinacích. I v menších obcích už není výjimkou polední menu okolo 150 korun. A podražila i jedna z nejčastějších položek jídelních lístků - smažený sýr. Jeho cena se pohybovala od 109 korun v Brně po 215 v Českém Krumlově. Podle restauratérů za tím nestojí jen zdražování vstupů.

Největším pandemickým příkořím nebyla ztráta příjmů, ale absence pevného bodu, o který by se šlo opřít a podle nějž by podnikatelé plánovali, je přesvědčen kuchař a zakladatel Pražského kulinářského institutu Roman Vaněk. V Interview ČT24 prohlásil, že věří, že lidé se do restaurací vrátí.

Pivovary v Česku loni uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, výroba meziročně klesla o 6,9 procenta. Spotřeba piva na obyvatele se snížila o zhruba sedm litrů na osobu, tedy 14 velkých piv, na 135 litrů, a byla tak nejnižší od 60. let minulého století. Za poklesem výroby stojí koronavirové restrikce a omezení provozu restaurací v zemi, ale i v zahraničí, uvedli zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven.

Od vydání první části románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války uplynulo sto let. Jaroslavek Hašek hlavního hrdinu představuje jako milovníka piva i jitrnic a veselého patrona, který je v pražských pivnicích jako doma. Mnoho pohostinství, kterými Švejk prošel, již zaniklo, některá ale v Praze zůstávají v provozu dodnes. Galerie fotografií ze současnosti ukazuje místa, která byla Jaroslavu Haškovi i jeho slavnému dobrému vojákovi blízká.

V Česku je momentálně otevřeno víc restauračních výdejových okének, než tomu bylo na jaře, ukazují to data dvou největších stravenkových firem. Lidé v prvních dnech od opětovného omezení hospod a restaurací nakoupili jídlo na stravenky na více než jedenácti stovkách míst. Průměrná útrata v takzvaném hladovém okně je 136 korun.

Jak to vypadalo ve zlínských hospodách na Josefa. A co na to Josef?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.