Humanitární krize

V Pásmu Gazy probíhá rozsáhlá humanitární krize a podle představitelů Evropské unie v oblasti hrozí akutní hladomor. Hovoří o potřebě poskytovat místním civilistům pomoc. Izrael kvůli přístupu k obyvatelstvu Gazy čelí stupňující se kritice i od svého blízkého spojence, Spojených států amerických. Ministři zahraničí sedmadvacítky vůbec poprvé odsouhlasili sankce proti radikálním izraelským osadníkům ze Západního břehu. Další restrikce se dotknou i teroristického hnutí Hamás.

Vláda Talibanu v Afghánistánu se do života tamních obyvatel promítá různě. Bývalý manažer komunikace Lékařů bez hranic (MSF) v Afghánistánu Tomáš Bendl říká, že „často velmi brutální patriarchální systém“ hodně negativně dopadá třeba na ženy samoživitelky. Na druhé straně takový seniorní představitel Talibanu bydlící v Kábulu si nežije zle, podotýká. O aspektech humanitární pomoci v krizí zasaženém Afghánistánu hovořil v pořadu Události, komentáře.

Zemětřesení, které v pondělí zasáhlo Turecko a Sýrii, si už vyžádalo tisíce obětí. V severozápadních částech Sýrie, které neovládá režim Bašára Asada, jsou místní v bezútěšné situaci. Humanitární pomoc se k nim dostává pomalu a chybí technika i lidé na záchranné práce.

V pátek a v sobotu překročilo hranice z Polska na Ukrajinu více lidí, než kolik se jich vypravilo opačným směrem. S odvoláním na polskou pohraniční stráž o tom informovala stanice CNN.

Koalice vedená Saúdskou Arábií oznámila, že od středečního rána pozastavuje své vojenské operace v Jemenu. Jednostranně vyhlášené příměří má podle ní pomoci vytvořit pozitivní atmosféru během blížícího se muslimského postního měsíce ramadánu a zajistit příznivé podmínky nezbytné pro úspěch při vyjednávání mezi stranami konfliktu, napsaly světové tiskové agentury.

Asi 400 mrtvých si dosud vyžádalo ruské ostřelování a bombardování severoukrajinského města Černihiv, uvedl v úterý podle agentury Unian starosta Vladyslav Atrošenko. Na opačném konci země ostřelování zasáhlo Mykolajiv. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tam zemřelo nejméně sedm lidí a 22 je raněných, uvedla BBC. V obléhaném Mariupolu zemřely zřejmě tisíce civilistů, odhaduje mise OSN.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až pěti tisíc vojáků. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella se Rusko dopouští v ukrajinském Mariupolu masivních válečných zločinů. Velvyslankyně USA při OSN zopakovala, že Spojené státy nevyšlou vojáky na Ukrajinu, budou ale bránit země NATO. Slovinsko do Kyjeva vrátí své diplomatické zastoupení. O další pomoci Ukrajině rozhodl Nový Zéland. Podle Kremlu jednání mezi Ukrajinou a Ruskem nepokročila. Moskva také oznámila, že kvůli sankcím ukončila jednání o mírové smlouvě s Tokiem.

Už řadu dní se mluví o tom, že lidé v ukrajinském přístavu Mariupol jsou odříznutí od dodávek energií, nedostává se jim jídla ani vody. Jak to ale vypadá přímo ve městě, které je dějištěm humanitární katastrofy? To ve speciálním vysílání ČT24 v neděli večer popsal koordinátor Lékařů bez hranic Tomáš Bendl, který je aktuálně ve Lvově. Jeho kolegové v Mariupolu uvázli stejně jako tamní obyvatelé a popisují hrůzy, které vidí.

V Oslu začala jednání hnutí Taliban se zástupci afghánské občanské společnosti a západními představiteli. Třídenní rozhovory se soustředí především na otázky lidských práv a možné cesty, jak zmírnit humanitární krizi v Afghánistánu. Informovaly o tom agentury AP a AFP.

Raketový útok šíitských povstalců na mešitu a náboženskou školu v jemenské provincii Maríb zabil nebo zranil celkem devětadvacet civilistů včetně žen a dětí. Na Twitteru to podle agentury Reuters uvedl jemenský ministr informací. Úřad místního guvernéra v prohlášení sdělil, že na místo dopadly dvě balistické rakety.

Obyvatelé Afghánistánu čelí vysoké nezaměstnanosti a stále hlubší humanitární krizi. OSN odhaduje, že po létu ozbrojených konfliktů skončilo na předměstích Kábulu na padesát tisíc Afghánců, kteří v provinciích přišli o domovy. V těžké situaci jsou většinou ženy s dětmi či staří lidé. Mnozí jsou odkázaní na žebrotu.

Za „upřímné a profesionální“ označilo americké ministerstvo zahraniční rozhovory s delegací radikálního hnutí Taliban. Vysocí představitelé USA a islamistického hnutí jednali v sobotu a v neděli v katarském Dauhá. Jednalo se o první osobní setkání mezi zástupci obou stran od srpnového návratu Talibanu k moci v Afghánistánu. Americká strana znovu zdůraznila, že schůzka neznamená uznání nového afghánského režimu ze strany USA a že hnutí bude posuzovat podle jeho činů, informovala agentura Reuters.

Sebevražedný útok, k němuž došlo ve čtvrtek u kábulského letiště, otvírá další etapu dění v Afghánistánu. Definoval totiž společného nepřítele USA a hnutí Taliban –⁠ a tím je Islámský stát, který se k útoku přihlásil, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jiří Kobza (SPD). Se zahájením další etapy souhlasil i bývalý velvyslanec ČR v Kuvajtu a Kataru Martin Dvořák (STAN). „Západní svět a NATO budou řešit otázku, které z těch zel je větší zlo,“ dodal.

Za jednu z nejhorších humanitárních krizí současnosti označil papež František občanskou válku v Sýrii. Hlava katolické církve ji zmínila týden po návratu z Iráku – a v předvečer desátého výročí začátku konfliktu, ve kterém zemřely statisíce lidí a miliony dalších musely opustit domovy.

Etiopská vláda v čele s laureátem Nobelovy ceny míru Abiyem Ahmedem se ocitla pod narůstajícím mezinárodním tlakem. V listopadu armáda udusila vzpouru separatistů v severní provincii Tigraj. Od té doby se množí zprávy o hromadných vraždách, znásilňování a rabování. Etnické masakry se stovkami mrtvých mají podle svědectví na svědomí armády Etiopie a Eritreje stejně jako tigrajští povstalci.

Některé okamžiky se vryjí do paměti národa. V moderní historii Japonska zasáhl tamní obyvatele 11. březen 2011. Ničivé zemětřesení a následné vlny tsunami způsobily jadernou nehodu v elektrárně Fukušima. Pro řadu občanů země, kde slunce vychází, tenkrát zašlo.

Povstalci a jemenská vláda se domluvili na výměně zhruba tisíce válečných zajatců. Válka rozvrátila celou zemi a způsobila největší humanitární krizi na světě. V nouzi je podle OSN kolem 15 milionů lidí.

Jemenská vláda Mansúra Hádího uznávaná mezinárodním společenstvím podepsala mírovou dohodu s Jižní přechodnou radou reprezentující separatisty na jihu země, píše agentura Reuters. Strany se tak znovu spojí v boji proti Hútíům podporovaným Íránem. Válka trvá čtyři a půl roku a vyvolala nejhorší humanitární katastrofu současnosti.

Přesně před 30 lety, 30. září 1989, promluvil tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher k východoněmeckým uprchlíkům shromážděným na velvyslanectví SRN v Praze. „Přišel jsem, abych Vám sdělil, že dnes bylo umožněno Vaše vycestování do Spolkové republiky Německo“, oznámil zhruba čtyřtisícovému davu uprchlíků z balkonu ambasády. Výročí události, která je považována za jeden ze zásadních kroků vedoucích ke kolapsu východoněmeckého režimu, se věnoval speciál ČT24 Cesta za svobodou.