CEITEC

Dva vědci z Masarykovy univerzity získali od Evropské výzkumné rady prestižní granty 1,5 milionu eur (36 milionů korun). Zaměří se na výzkum ve vývojové a strukturní biologii. ERC Starting Grant ve stejné výši míří také na Univerzitu Karlovu na výzkum dětského čtení. Brněnská a pražská univerzita o úspěchu informovaly v tiskových zprávách.

Blanokřídlý hmyz má v něčem blíže k rostlinám než k ostatním živočichům. S překvapivým zjištěním přišli vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity, když zkoumali telomerázovou ribonukleovou kyselinu (TR). Ta slouží k vytváření a udržování ochranných čepiček na koncích chromozomů zvaných telomery. U včel nebo čmeláků se podobá spíše telomerázové RNA, která se vyskytuje u rostlin a jednobuněčných organismů, než té, kterou mají další živočichové.

Zlepšit diagnostiku a léčbu nádorových onemocnění by chtěli vědci v nově založeném Národním ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR). Ústav propojuje 71 výzkumných týmů z 11 pracovišť v Praze, Olomouci a Brně. Do konce roku 2025 na něj má jít asi 1,5 miliardy korun z evropských peněz programu Exceles, kterým ministerstvo školství podporuje špičkový výzkum. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) uvedl, že fungování ústavu by měl stát zajistit i po roce 2025.

Zatím neznámý mechanismus řídící sestřih ribonukleové kyseliny (RNA) popsal tým vedený Daliborem Blažkem z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity – studie vyšla v časopise Nature. Zjištění vědců mohou v budoucnu nalézt uplatnění v medicíně, konkrétně při zastavování růstu nádorových buněk.

Prezident Miloš Zeman jmenoval na Pražském hradě nové rektory. Hlava státu se tam vrátila  poprvé po asi pěti měsících. Poslední veřejná aktivita prezidenta, o které jeho kancelář informovala, se na Hradě uskutečnila na konci loňského srpna. Ceremoniálu se osobně zúčastnilo deset rektorů, jedenáctému Vojtěchu Adamovi chce Hrad zaslat dekret poštou. Končící rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová nicméně svému nástupci Adamovi doporučila rezignaci kvůli zjištěným vědeckým pochybením. Ten ale odstoupit neplánuje.

Expertní komise zjistila pochybení v několika odborných článcích týmu vedeného Vojtěchem Adamem, budoucím rektorem Mendelovy univerzity v Brně. Doporučila jejich stažení z časopisů. Adam se omluvil, ale tvrdí, že u žádného z článků neměly vytýkané chyby signifikantní dopady na hlavní závěry prací. Zpráva uvádí, že zjištěné problémy sahaly od „hrubé nedbalosti při kontrole kvality“ až po „jasné známky manipulace s daty“.

Implantáty, které vyvíjejí vědci z CEITEC VUT v Brně, budou moci v budoucnu nahradit například běžné kardiostimulátory. Dobíjet by se měly červeným světlem. Výzkum je krytý prestižním grantem Evropské výzkumné rady, která podporuje projekty posouvající hranice stávajícího poznání.

Vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity popsali různé způsoby uvolňování genetické informace z virového genomu. Při výzkumu spojili znalosti z oboru virologie, pozorování z elektronového mikroskopu a počítačovou simulaci. Výsledky uveřejnil odborný časopis Americké chemické společnosti ACS Nano.

Ve věku 65 let zemřel chemik, strukturní biolog a předseda Grantové agentury ČR Jaroslav Koča. Informovala o tom Masarykova univerzita v Brně (MU), kde vědec působil. Koča byl zakladatelem Středoevropského technologického institutu CEITEC a dlouholetým ředitelem Národního centra pro výzkum biomolekul Přírodovědecké fakulty MU.

I drobné mutace v klíčovém genu, který brání buňky před rozvojem rakoviny, jsou důležité pro volbu správné léčby. Výzkumný tým z institutu CEITEC Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno objasnil klinický význam mutací v nádorovém supresoru s označením TP53. Více pacientů díky tomu nejspíš dostane cílenou biologickou léčbu. Vědeckou práci publikoval hematologický odborný časopis Blood.

Přesně před deseti lety, 6. června 2011, byl oficiálně schválen projekt CEITEC. Skupina nadšenců pro vědu tehdy prosadila, aby v Brně vzniklo multidisciplinární centrum vědecké excelence, které by propojilo nejlepší vědecké týmy z šesti významných brněnských univerzit a výzkumných institucí a které by dokázalo přilákat do Brna zahraniční vědecké talenty.

Poslech Mozartovy Sonáty pro dva klavíry D dur potlačuje epileptické výboje v mozku pacientů obou pohlaví. Na hudbu Josepha Haydna ale reaguje mozek epileptiků odlišně. Haydn výboje u žen potlačuje, u mužů způsobuje jejich nárůst. Výsledky výzkumu mezioborového týmu brněnských vědců a lékařů kolem institutu CEITEC publikoval časopis European Journal of Neurology.

Výzkumníci z izraelské Ben-Gurionovy univerzity společně s americkými a německými kolegy vyvinuli novou „molekulární pinzetu“ pro boj s bakteriemi odolnými vůči antibiotikům. Ty představují jednu z největších hrozeb veřejnému zdraví.

Jak mozek ovlivňuje tanec? Co se stane, když člověk nebude spát dost? Je stres dědičný? Co zapříčiňuje poruchy příjmu potravy? Jak vzniká epilepsie? Sobotní díl pořadu Hyde Park Civilizace se zaměřil na pět témat spojených s mozkem. Pozvání přijali Irena Rektorová, Soňa Nevšímalová, Ivan Rektor, Hana Papežová a Milan Brázdil.

V jedné z průmyslových hal Pod Palackého vrchem v Brně vzniká nové výzkumné centrum za zhruba 450 milionů korun. CEITEC VUT se tak dál rozšiřuje. Cílem centra, které vzniká především díky dotačním programům, je vývoj technologií s využitím umělé inteligence a robotiky pro plně automatizovanou výrobu. To by mělo firmám z oboru pomoci uvést je rychleji do praxe.

Vláda uvedla v pondělí několik novinek při postupu v rámci druhé vlny pandemie koronaviru. Chce například ulevit přetíženým stanicím v ohniscích nákazy tím, že sníží počet lidí, které bude hygiena při trasování kontaktovat. Pomoct by měl i jednotný systém, který vzniká v Olomouci v rámci chytré karantény. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) věří, že mají situaci pod kontrolou, poslankyně Olga Richterová (Piráti) se však obává, že vláda podcenila letní přípravu a současné kroky jsou jen prázdná gesta. Diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Masarykova univerzita po letech opět získala farmaceutickou fakultu, která byla v posledních letech součástí Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Rektoři obou škol podepsali smlouvy nezbytné pro přesun fakulty. V novodobé historii českého vysokého školství je to poprvé, kdy k podobnému přesunu dochází. Na stávající studenty ani zaměstnance nebude mít změna, která nastane 1. července, vliv.

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) schválila návrh Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+, což je zastřešující strategický dokument v této oblasti. Jeho existence je i podmínkou pro čerpání peněz z evropských fondů v období 2021–⁠2027. Kvůli nynější situaci kolem koronavirové epidemie rada do dokumentu doplnila opatření, které má v budoucnu finančně podpořit výzkum zaměřený na urgentní výzvy, včetně obrany proti nákazám typu COVID-19.

Dvě desítky vědců, studentů a pedagogů ve čtvrtek převzaly Cenu Wernera von Siemense za přínos v technických a přírodních vědách. Letos do soutěže přišlo rekordních 833 přihlášek. Mezi laureáty jsou například tým virologa Pavla Plevka, který popsal strukturu částice viru klíšťové encefalitidy či lékařka Dagmar Myšíková s prací věnovanou protinádorové imunologii. Spolu se studenty získali ocenění i vedoucí jejich prací.

Metodu, která umožní z krve pacienta rozpoznat nádory tlustého střeva a konečníku, vyvinuli vědci z brněnského CEITECu. Lékařům pomůže s plánováním léčby a také s včasnou diagnostikou nemoci. Rakovinou tohoto typu ročně v republice onemocní na osm tisíc pacientů a pacientek. Zhruba polovina na nemoc zemře.

Pozorovat vývoj vajíčka v pestíku nebo vznik pylových buněk rostlin můžou díky průlomové technice brněnští vědci z institutu CEITEC. Výzkumníci navíc mohou při sledování měnit teplotu a zjišťovat tak její vliv. Výsledky práce publikoval časopis e-Life.

Původem řecký výzkumník Panagiotis Alexiou ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC) v Brně získal prestižní grant EMBO. Pomůže k vybudování laboratoře propojující biomedicínu a umělou inteligenci. Výše grantu činí 50 tisíc eur (1,26 milionu korun), oznámila mluvčí institutu Ester Jarour.

Vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně odhalili předky a nejbližší příbuzné ekonomicky významné plodiny lničky seté. Znalost genomu pomůže šlechtitelům třeba při snaze zlepšit výnos semen, obsah oleje a další agronomické vlastnosti – může se to podle nich hodit zejména při dlouhodobém suchu, jemuž Česká republika kvůli změnám klimatu čelí.

Vědecký tým pod vedením Dominika Hrebíka z brněnského institutu CEITEC dokázal popsat vlastnosti bakteriofágu, který si dokáže bez problémů poradit s bakterií, proti níž přestávají působit existující antibiotika.