Supernova

Čtyři desítky přeživších z hudebního festivalu Supernova vymáhají na izraelských úřadech odškodné v celkové výši 1,23 miliardy korun kvůli tomu, že podle nich zanedbaly bezpečnost účastníků akce. Na žalobu upozornil server The Times of Israel. Přeživší tvrdí, že se akce neměla konat tak blízko hranic s Pásmem Gazy a měla být okamžitě zrušena ve chvíli, kdy bezpečnostní síly odhalily hrozící útok. Proti konání akce se tehdy postavili i někteří vysoce postavení činitelé armády, kteří upozorňovali na možné nebezpečí, dostali však rozkaz festival povolit.

Izraelské bezpečnostní složky měly už od loňského roku dokument, který popisoval útok teroristického hnutí Hamás na izraelské území. Uvedl to ve čtvrtek deník The New York Times (NYT), který se s dokumentem seznámil. Podle něj text popisuje směr útoku na místo konání hudebního festivalu Supernova i postupy, které Hamás skutečně 7. října použil. Izraelské bezpečnostní složky však vyhodnotily plán jako příliš ambiciózní a mimo bojové schopnosti hnutí.

K útoku teroristů z Hamásu na Izrael došlo před měsícem a vyšetřování brutálního vpádu členů teroristického hnutí stále probíhá. Forenzní týmy pátrají nejen po ostatcích obětí, ale i stopách a identitách odvlečených rukojmí. Ze střípků důkazů a svědectví se snaží zjistit, co se stalo. Své hrůzné zážitky popsala i Laura Kadar Blajmanová, přeživší z hudebního festivalu Supernova.

Podle nové studie plynul čas na počátku vesmíru pomaleji než v současnosti. Vědci něco takového předpokládali už dříve, teď to ale australští fyzici poprvé pozorovali v reálném světě.

Astronomům se poprvé podařilo pozorovat poslední dny hvězdy typu červený veleobr před jeho konečným zhroucením a mohutnou explozí v supernovu.

Betlémskou hvězdu si dnes lidé představují jako kometu, přitom je prakticky jisté, že ze všech možných vysvětlení je právě kometa tím nejméně pravděpodobným. Nejvalidnější teorii vypracoval už renesanční vědec Johannes Kepler – a ta nemluví o kometě, ale o planetární korunovaci.

Německá astronomka Lidia Oskinová z Postupimi popsala pozoruhodný kosmický objekt, který může být dokonce zcela novým druhem hvězdy, jaký věda doposud vůbec neznala.

Když na nebi zazářila krvavě rudá hvězda jasnější než Měsíc v úplňku, začal život na Zemi vymírat. To není upoutávka na nový sci-fi film, ale možný scénář, se kterým pracují astrofyzici.

Na konci roku 2019 řešili astronomové záhadu hvězdných rozměrů. Velká mladá hvězda jménem Betelgeuse se nečekaně a náhle začala stmívat – podle vědců se dokonce mohlo jednat o signál, že dojde k její explozi. Během roku pak hvězda zeslábla ještě víc, ale nakonec se zase začala vracet do běžného stavu.

Astronomové pozorovali pomocí dalekohledu VLT zmizení velmi masivní nestabilní hvězdy v trpasličí galaxii. Vysvětlení této události zatím nemají, spekulují ale o několika možnostech. Definitivní odpověď může přijít až za několik let.

Vědci zaznamenali dosud největší pozorovanou supernovu, tedy hvězdnou explozi; zanikla při ní obří hvězda až 100krát větší než naše Slunce. Odehrála se přibližně 4,6 miliardy světelných let daleko od Země v relativně malé galaxii a podle odborníků může být typem supernovy, který byl doposud popsán pouze teoreticky.

Astronomové objevili obří hvězdu, která vizuálně připomíná sněhuláka. Je ale zajímavá také díky svému chemickému složení. Nic podobného totiž zatím nebylo pozorováno. I když má velikost jen asi dvou třetin Země, má vyšší hmotnost než Slunce.

Velká mladá hvězda jménem Betelgeuse se nečekaně a náhle začala stmívat – podle astronomů by se mohlo jednat o signál, že dojde k její explozi, a nebo tento rudý obr prochází velmi zvláštní fází vývoje.

Evolučním skokem, který zformoval člověka, byla změna chůze. Naši prapředkové začali někdy v minulosti chodit po dvou končetinách, zatímco jejich ostatní příbuzní se stále pohybovali po všech čtyřech. Nový výzkum ukazuje, že lidem mohly v této změně pomoci explodující hvězdy.