Michael Kocáb

Ukrajinským vojákům bude na frontě nově pomáhat jedenáct sanitek dodaných Slovenskem v rámci dobročinného projektu Sanitky pro Ukrajinu. Od začátku plnohodnotné ruské invaze do napadené země tato skupina přivezla přes třicet vozů. Většímu přísunu podobné dobrovolnické pomoci ze zahraničí ale brání složitá procedura, a to navzdory snahám Kyjeva o zjednodušení byrokracie, zjistila na Ukrajině zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Evropská komise (EK) je podle její místopředsedkyně Věry Jourové znepokojena překotností reformních kroků slovenské vlády, která začala proces rušení Úřadu speciální prokuratury a změny trestního zákoníku. Komise bude monitorovat, zda změny neohrozí efektivní boj proti korupci a zločinu. Vyčítat Slovensku rychlost změn je dle bývalého europoslance Petra Macha (SPD) ubohé. Česko podle něj speciální prokuraturu nemá, tudíž ani Bratislava ji nepotřebuje. „A navíc je to jejich věc,“ dodal. O tématu s nimi v Událostech, komentářích debatovali ještě ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a bývalý politik Michael Kocáb.

Před třiatřiceti lety vedl Michael Kocáb parlamentní komisi, která dohlížela na odsun sedmdesáti tisíc sovětských vojáků z Československa. Vyrůstal v Mladé Boleslavi, nedaleko Milovic, a na sovětské vojáky má živé vzpomínky. V Interview Speciál Kocáb řekl, že Rusko poraženo nebude, ale může být vytlačeno z ukrajinského území. Poraženo už však podle něj je morálně.

Za dílo amatérů považuje Michael Kocáb zánik Československa. Připomněl, že politici, kteří rozhodnutí učinili, měli minimum zkušeností, a je přesvědčen, že rozhodnout měli občané republiky v referendu. Vzpomínky z obou zemí někdejší federace však ukazují, že postoj Čechů a Slováků byl počátkem 90. let značně odlišný. Zatímco nynější ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vzpomíná na československý sentiment, někdejší slovenský premiér Mikuláš Dzurinda vzpomněl na agresi slovenských občanů vůči zákonodárcům, kteří se pokoušeli osamostatnění zabránit. Politici minulí i současní diskutovali o jubileu Česka a Slovenska v Událostech, komentářích.

Přesně 24 let existovalo Federální shromáždění jakožto parlament v rámci Československa. Poslanci obou zemí – české i slovenské – v něm poprvé zasedali v lednu 1969, nedlouho po sovětské okupaci vojsky Varšavské smlouvy. A dva týdny před rozpadem federace na dva samostatné státy se v něm volení zástupci sešli naposledy. Tuto událost si nenechal ujít ani prezident Václav Havel.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V dějinách rozhodují nejen šťastné či neblahé náhody, ale také to, čemu se říká úloha osobnosti v dějinách. Právě to chce připomenout svým nejnovějším dokumentem Olga Sommerová, která řadu portrétů výrazných osobností rozšířila o portrét Michaela Kocába. Snímek Michael Kocáb – rocker versus politik už v názvu odkazuje ke dvěma částem protagonistova života, které se někdy doplňují a někdy si možná protiřečí. Tuzemská kina dokument, na jehož výrobě se podílela i Česká televize, promítají od 10. listopadu.

Ve věku 91 let zemřel Michail Gorbačov, první a zároveň poslední prezident Sovětského svazu. Informovala o tom agentura Interfax s odvoláním na vyjádření moskevské Ústřední klinické nemocnice. Jako šéf komunistické strany, a tedy celého SSSR, se zasloužil o konec studené války, pád železné opony a rozpad impéria.

Jiří Arvéd Smíchovský byl mimořádně vzdělaným člověkem, okultistou, ale také spolupracovníkem nacistů i Státní bezpečnosti. Rozporuplnou osobnost si za hlavní postavu svého filmu zvolil Vojtěch Mašek. Stylizovaný historický snímek Arvéd je celovečerním režijním debutem tohoto scenáristy a komiksového kreslíře. V premiéře se představí 3. srpna na závěr Letní filmové školy (LFŠ) v Uherském Hradišti. O tři týdny později vstoupí i do českých biografů.

V Uherském Hradišti začíná Letní filmové škola (LFŠ). K hlavním zahraničním hostům patří irský režisér a scenárista Jim Sheridan, který by měl dorazit na závěr osmačtyřicátého ročníku. Tuzemskou tvorbu zastoupí například herec Ondřej Vetchý. Nesoutěžní přehlídka potrvá do 4. srpna.

Letní filmová škola v Uherském Hradišti nabídne letos světovou premiéru dokumentu o Michaelu Kocábovi od režisérky Olgy Sommerové. Retrospektivy pak připomenou španělského filmaře Luise Buñuela a českého režiséra Martina Friče. K vidění bude i několik českých novinek, které se představily na festivalu v Karlových Varech. Přehlídka začíná v pátek 29. července.

Vystudovaný teolog, novinář nebo také v minulosti ředitel britské komunikační společnosti Ivo Mareš se bude ucházet o post prezidenta. V současnosti působí jako mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické. Za své priority označil zastavení propadu České republiky do chudoby a léčbu „impotentního státu“, který není schopen pružně reagovat na vzniklé situace. Kandidovat chce jako občanský kandidát bez podpory politické strany, do volby se chce přihlásit za pomoci petičních podpisů.

Když Pražský výběr slavil v roce 2016 své čtyřicátiny velkolepým koncertem v pražské O2 areně, snímaly show také desítky kamer. Z materiálu vznikl záznam, který zážitek z raritního spojení „výběrových“ rockerů a Českého národního symfonického orchestru (ČNSO)převádí na velké plátno. Režii si vzal na starost osobně frontman kapely Michael Kocáb. Záznam Pražský výběr – Symphony Bizarre představuje v předpremiéře na aktuálním ročníku filmového festivalu Febiofest.

Ruský vládce Vladimir Putin překročil na Ukrajině meze tak daleko, že by se s ním do budoucna nemělo jednat, řekl v Událostech, komentářích občanský aktivista a bývalý politik Michael Kocáb. Někdejší premiér Vladimír Špidla (ČSSD) upozornil, že jedním z určujících znaků války je, že eskaluje. A zatím je podle něj velmi těžké říct, kam vygraduje konflikt na Ukrajině.

Česká televize pracuje na výrobě nových dokumentů, které diváci uvidí na obrazovkách v následujících měsících a letech. Dokumentární cykly rozeberou témata adopce, exekuce či proměny školního vzdělávání. Celovečerní filmy přiblíží osobnosti, jakými jsou básník Jaroslav Seifert, hudebník a politik Michael Kocáb či génius Jára Cimrman.

Podle společného prohlášení osmi bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 by měl prezident Miloš Zeman abdikovat kvůli tomu, že se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině. Výzvu podpořil někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo Zemanův protikandidát z minulých prezidentských voleb Michal Horáček. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček prohlášení nekomentoval.

Řada politiků a dalších osobností v sobotu v centru Prahy u příležitosti deseti let od úmrtí Václava Havla uctila památku a připomněla osobnost prvního českého prezidenta. Po setkání v kavárně Slavia, kterou měl Havel v oblibě, následovalo položení květin na pamětním místě na piazzetě Národního divadla nesoucí prezidentovo jméno.

Prvního polistopadového prezidenta a zároveň první hlavu samostatné České republiky Václava Havla připomínají tuzemská divadla nebo vzpomínkové akce knihovny, která je po něm pojmenovaná a která se chystá publikovat i jeho dosud nevydané poznámky. Havel se narodil před 85 lety, zemřel v roce 2011.

V roce 1991 sílily tendence snahy o samostatnost Slovenska. Na to 20. září 1991 reagovala řada osobností kulturního a veřejného života. Veřejně se postavili za zachování federativního státu. Ten se podle nich snažili rozbít někteří politici zákulisními triky proti vůli většiny obyvatel. Společně také vyzvali zákonodárce k uspořádání referenda, jež by o osudu Československa rozhodlo.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Michael Kocáb jménem komise pro dohled na odsun sovětských vojsk oznámil Federálnímu shromáždění, že Střední skupina vojsk Sovětské armády definitivně opustila území Československa. Od poslanců si za to vysloužil potlesk vestoje.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Před 30 lety se v Praze konal megakoncert pod názvem „Adieu C.A.“ při příležitosti odchodu sovětských vojsk z Československa. Jako zvláštní host účinkoval americký hudebník Frank Zappa, který publiku zahrál po tříleté pauze. Na koncertě vystoupila i kapela Pražský výběr v čele s Michalem Kocábem, tehdejším předsedou parlamentní komise pro odsun sovětských vojsk.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Před třiceti lety, 21. června 1991, opustil československé území poslední transport se sovětskými vojáky a technikou. Skončila tak přítomnost sovětské armády, která začala okupací v srpnu 1968, a přestože ji komunistická propaganda prezentovala jako dočasnou, trvala celých třiadvacet let.

Na Václavském náměstí v Praze skončila demonstrace, kterou svolal spolek Milion chvilek pro demokracii kvůli zjištění tajných služeb o zapojení Ruska do explozí ve Vrběticích a reakcím vládních politiků a zejména prezidenta Miloše Zemana na to. Řečníci kritizovali také kroky Jana Hamáčka (ČSSD), který byl v době odhalení kauzy pověřeným ministrem zahraničí. Pražské náměstí bylo zaplněno zhruba po úroveň Vodičkovy, respektive Jindřišské ulice, lidé ale nestáli bezprostředně u sebe. V souvislosti s pražskou demonstrací se sešli lidé i na náměstích v některých dalších městech.

Před třiceti lety byl v tehdejším Československu v plném proudu odsun sovětských vojsk. Společně s okupačními vojáky tehdy zmizely i jaderné hlavice. Sověti je v tuzemsku rozmístili na základě přísně tajné úmluvy z prosince 1965. Nukleární zbraně se nacházely ve třech skladech, zachoval se jen jeden v Míšově na Plzeňsku. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Česká republika si připomíná 30. výročí od voleb, které byly z hlediska budování nového demokratického režimu zásadní; v červenci 1990 zvolili poslanci Federálního shromáždění do prezidentského úřadu Václava Havla. Sami zákonodárci přitom zasedali v parlamentních lavicích jen krátce; měsíc před prezidentskou volbou se konaly i první svobodné volby po sametové revoluci.