Michael Kocáb strana 2 z 2

Na Václavském náměstí v Praze skončila demonstrace, kterou svolal spolek Milion chvilek pro demokracii kvůli zjištění tajných služeb o zapojení Ruska do explozí ve Vrběticích a reakcím vládních politiků a zejména prezidenta Miloše Zemana na to. Řečníci kritizovali také kroky Jana Hamáčka (ČSSD), který byl v době odhalení kauzy pověřeným ministrem zahraničí. Pražské náměstí bylo zaplněno zhruba po úroveň Vodičkovy, respektive Jindřišské ulice, lidé ale nestáli bezprostředně u sebe. V souvislosti s pražskou demonstrací se sešli lidé i na náměstích v některých dalších městech.

Před třiceti lety byl v tehdejším Československu v plném proudu odsun sovětských vojsk. Společně s okupačními vojáky tehdy zmizely i jaderné hlavice. Sověti je v tuzemsku rozmístili na základě přísně tajné úmluvy z prosince 1965. Nukleární zbraně se nacházely ve třech skladech, zachoval se jen jeden v Míšově na Plzeňsku. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

Česká republika si připomíná 30. výročí od voleb, které byly z hlediska budování nového demokratického režimu zásadní; v červenci 1990 zvolili poslanci Federálního shromáždění do prezidentského úřadu Václava Havla. Sami zákonodárci přitom zasedali v parlamentních lavicích jen krátce; měsíc před prezidentskou volbou se konaly i první svobodné volby po sametové revoluci.

Cítím jako dluh, že jsme na začátku devadesátých let zapomněli odsunout sovětskou ambasádu, říká skladatel, hudebník a bývalý politik Michael Kocáb. Česko v pátek oznámilo vyhoštění dvou ruských diplomatů v souvislosti s kauzou údajné hrozby českým komunálním politikům jedem ricin. Ruská strana označila vyhoštění diplomatů za nepřátelský krok a pohrozila odplatou. „Je třeba vstoupit do normálních ekonomických vztahů, ale oni to neustále praktikují jako bývalý Sovětský svaz,“ říká Kocáb, který byl hostem Interview ČT24.

Před třiceti lety došlo k podepsání smlouvy mezi Sovětským svazem a Československem o odsunu okupačních vojsk. V důsledku toho skončila sovětská okupace, která byla zahájena v srpnu 1968. Dohodu tenkrát podepsali v moskevském Kremlu ministři zahraničí obou států – Jiří Dienstbier a Eduard Ševardnadze.

Necelý týden po cestě do Spojených států zamířil před třiceti lety prezident Václav Havel rovnou do Moskvy. Sovětský svaz tehdy vyslovil politování nad okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Ministři zahraničí obou zemí následně podepsali dohodu o odchodu sovětských vojáků.

Už jste někdy viděli ministra kultury, který by v živě vysílaném pořadu překládal moderátorovi? I to šlo v roce 1990, kdy byl hostem Frank Zappa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Před 30 lety začala oficiální jednání o odchodu sovětských vojáků z Československa. První kolo schůzek k dohodě nevedlo. Úspěšná byla až únorová vyjednávání v Moskvě. Přesto bylo Československo po Maďarsku druhou zemí východního bloku, ze které sovětští vojáci odešli.

Na začátku prosince 1989 chtělo Občanské fórum (OF) ukončit období stávek a demonstrací. Premiér Ladislav Adamec měl dostat čas na další kroky. Obměnil ale vládu v poměru patnáct komunistů ku pěti nekomunistům, což Fórum nepřijalo. Zákulisí tehdejšího dění zachytila kamera Originálního videojournalu, která 3. prosince 1989 doprovázela Václava Havla.

Před třiceti lety – 26. listopadu 1989 – se tehdejší disident Václav Havel sešel s komunistickým premiérem Ladislavem Adamcem. Schůzka, která se konala v Obecním domě, začala velmi neformálně a přihlíželo jí mnoho televizních kamer a fotoaparátů. Opozice během ní pozvala premiéra na manifestaci na Letné. Následná série intenzivních jednání po několika týdnech vyústila ve jmenování „vlády národního porozumění“ v čele s Mariánem Čalfou a abdikaci prezidenta Gustava Husáka, kterého ve funkci vystřídal Havel.

Přestože do řádných prezidentských voleb zbývá něco přes tři roky, minulý týden už oficiálně ohlásil svou kandidaturu na prezidenta senátor Marek Hilšer (MHS). A poslední dobou se mluví i o dalších nástupcích současné hlavy státu a mluví o nich i Miloš Zeman. Tématu se věnovala Zuzana Tunová a Martin Mikule z pořadu 168 hodin.

Senátor Marek Hilšer oznámil, že se chce v roce 2023 znovu ucházet o prezidentský úřad. Ve čtvrtek prohlásil, že chce být občanským kandidátem, proto začne objíždět obce a sbírat podpisy občanů. Při minulé kandidatuře mu petiční podpisy nestačily, do volby se nakonec dostal na základě nominace zákonodárců.

„Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny“. Tak znělo slavné volební heslo politického hnutí, které se stalo klíčovým aktérem sametové revoluce. Právě Občanské fórum (OF) v čele s Václavem Havlem a dalšími disidenty vstoupilo do dialogu s komunistickým režimem a provedlo zemi dramatickou cestou k demokracii. OF vzniklo v pražském Činoherním klubu přesně před 30 lety, 19. listopadu 1989.

Dvě desítky aktérů sametové revoluce, kteří zahýbali československými dějinami. Patří mezi ně disidenti, zástupci herců, studentů a protirežimních hnutí, ale také komunističtí politici a funkcionáři. Podívejte se, kdo a jak se před třiceti lety podílel na tehdejších událostech, změně režimu a předání moci.

Ondřej Soukup, Richard Müller a Michael Kocáb se sešli na jednom pódiu. Tři výrazné osobnosti česko-slovenské hudební scény připravily společné podzimní turné s názvem Šansony a jiné písně. Za sebou mají už několik koncertů na Slovensku a také první českou zastávku v Plzni.

Přátelé na Karla Gotta vzpomínají jako na laskavého a skromného člověka, který se choval k druhým vždy slušně a nikdy nikomu neublížil. Mnohým se naopak snažil pomáhat. Za socialismu se zastával i kolegů z branže, kteří byli zakázáni a ocejchováni jako protirežimní. Při sepisování nové knihy to zjistil zpěvák a klávesista v 80. letech zakázaného Pražského výběru Michael Kocáb. Sám Gott se svou intervencí nikdy nechlubil, ocenil jej Kocáb v mimořádném vysílání ČT24.

Armádní generál Emil Boček, cestovatel Miroslav Zikmund, publicisté Jefim Fištejn a Karel Steigerwald nebo rocker a někdejší ministr Michael Kocáb patří k dvanácti osobnostem, které Senát ocenil svými stříbrnými pamětními medailemi ke Dni české státnosti. Ocenění bylo udělováno už poosmé, poprvé jej předával nynější předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS).

Přesně před 30 lety se v Československé televizi poprvé objevil Miloš Zeman. Jako host vystoupil v Hospodářském zápisníku a popsal neutěšený stav socialistické ekonomiky i společnosti. První kritika tehdejšího režimu a výzva k jeho změně ale ve vysílání zazněla už v červnu, kdy se tak nečekaně vyjádřil hudebník Michael Kocáb. Komunisté televizi pevně ovládali až do listopadu 1989, takže šlo o velmi vzácné projevy.

Raz Zwei Three Quatre Cinque Six Sedmdesát. K životnímu jubileu se zpěvák Jiří Korn dopočítal přesně 17. května. Ohlížet se může za půlstoletím na hudební scéně, během něhož poznal, co je showbyznys. Předvedl sice i žádaný Ein Kessel Buntes, ale když se ocitl Tam u dvou cest, rád se někdy vydal tou neznámou, kde Karel nese asi čaj.

Budoucí slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dva týdny po svém volebním vítězství soukromě navštívila Prahu. V úterý ji poslanec TOP 09 a někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg pozval na večeři. Na neformálním setkání byl i ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, filozof a kněz Tomáš Halík či hudebník Michael Kocáb, kteří ji podpořili v kampani. Večer pak Čaputová navštívila koncert legendárního amerického zpěváka Boba Dylana v Lucerně.