Prvního polistopadového prezidenta a zároveň první hlavu samostatné České republiky Václava Havla připomínají tuzemská divadla nebo vzpomínkové akce knihovny, která je po něm pojmenovaná a která se chystá publikovat i jeho dosud nevydané poznámky. Havel se narodil před 85 lety, zemřel v roce 2011.
Prezidenta a dramatika si lidé připomenuli například v Chebu a v Hradci Králové u laviček, které nesou jeho jméno, nebo v Bratislavě, kde začíná měsíční výstava plakátů mladých grafiků Západočeské univerzity v Plzni věnovaná právě Havlovi.
Výročí si připomněli také v Hrádečku u Trutnova, kde stojí Havlova známá chalupa. „Byl morální veličina, která tady chybí. Lidé se dnes nemají ke komu obracet,“ komentuje prezidentův odkaz jeden ze vzpomínajících občanů, Pražan Jiří Mika.
V Litomyšli na státníkovy nedožité narozeniny vzpomněl workshop pro děti ze základních škol s podtitulem Havel není nuda. „Chceme, aby si odsud děti odnesly odvahu říct, co si myslí, měly schopnost to formulovat a uvědomily si, že věci okolo nich nejsou jen záležitostí dospělých, ale i oni jsou jeho součástí,“ vysvětloval Pavel Hájek z Knihovny Václava Havla, která akci pořádala.
Jak připomíná tamní editorka a Havlova bývalá tajemnice Anna Freimanová, jeho divadelní tvorba je v poslední době často aktualizována mladšími soubory. „Na plzeňském festivalu uvedli studenti JAMU jeho hru Vyrozumění a Městská divadla pražská měla premiéru Žebrácké opery. Vnímám to tak, že kdo se potřebuje vyslovit k něčemu aktuálnímu, vybírá si Havlovy hry.“
Objev ztracených poznámek
Freimanová taky upozorňuje na novou knihu, která vychází u příležitosti nedožitého Havlova jubilea. „Máme opravdu velký objev, v pozůstalosti jeho překladatele a přítele Zdeňka Urbánka jsme našli zápisky z roku 1977, ve kterých reflektoval své první vězení a dobu po chartě,“ říká Freimanová.
Pod názvem Někam jsem to ukryl by měla kniha vyjít pod editorským vedením Michaela Žantovského. „Už v názvu je příběh knihy. V poznámkách se vyrovnává se složitou vnitřní situací, kdy měl pocit, že selhal a že se zapletl s ďáblem. Jsou to v tomto smyslu zápisky velmi dramatické. Václav je během svého života nikdy nenašel,“ přibližuje titul, který bude doplněn esejemi o dobovém kontextu.
Stále živý odkaz
„Duší byl umělec a měl určitou architektonickou schopnost, která se dá přenášet do politiky, ale měl tendenci k umění utíkat,“ myslí si bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb, podle kterého by byl bývalý prezident ze současné politické situace zklamaný. „Ke konci života měl pocit, že ztrácí oporu v základních hodnotách, které prosazoval,“ říká hudebník a občanský aktivista.
„Hodnoty 17. listopadu hluboce oslovily všechny lidi demokratického smyšlení a ti dodnes vědí, jak velkým propagátorem těchto hodnot byl,“ uvádí. Velkou chybu ale vidí v tom, že je Václav Havel považován za odpůrce stranictví. „Jako hlava státu byl nestranický, a tak vznikl dojem, že nemá rád strany. Byl státnickou postavou, která zůstala nezávislá, a propagoval demokratický systém, který se bez stran neobejde,“ doplňuje.
„Jsem si naprosto jistý, že odkaz Václava Havla je živý nejen u nás doma, ale i v celé řadě míst Evropy a světa,“ podotkl také ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský, jehož životopisná kniha o českém prezidentovi se nově dočkala i italského překladu. Havla prezentuje jako slušného, skromného člověka, „který měl smysl pro humor a který dokázal pochybovat i o sobě samém, což je něco, co dnešním politikům naprosto chybí.“
První český prezident zemřel krátce po svých pětasedmdesátých narozeninách a jeho ostatky jsou uloženy v rodinné hrobce na vinohradském hřbitově. I tam přicházeli lidé během středy zapálit svíčku a pamětní věnce poslali i někteří představitelé státu včetně prezidenta Miloše Zemana.
