Šestidenní válka

Izraelské obranné síly (IDF) ve středu operovaly v Džanínu na Západním břehu Jordánu, během jejich akce zemřely dvě palestinské děti ve věku osm a patnáct let, oznámilo podle serveru Ha’arec palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelské síly při zátahu zabily dva vysoce postavené členy islamistických organizací včetně jednoho z velitelů radikální skupiny Palestinský islámský džihád, uvedla izraelská armáda. Palestinskou informaci o smrti dvou dětí nijak nekomentovala.

Izraelský parlament (Kneset) schválil vládu národní jednoty sestavenou pro období bojů s hnutím Hamás. Informovala o tom agentura Reuters. V kabinetu kromě premiéra Benjamina Netanjahua či ministra obrany Joava Galanta zasedne i Benny Gantz z dosud opoziční Strany národní jednoty. Do vlády se naopak podle listu Ha'arec nezapojí šéf centristické opoziční strany Ješ atid (Budoucnost existuje) a expremiér Jair Lapid.

Izrael už poslal do bojů proti teroristům Hamásu i speciální jednotky, včetně těch nejelitnějších. Jedné z nich se podařilo hned první den zajmout důležitého zajatce, a to během operace za nepřátelskou linií.

Tisíce izraelských policistů dohlížely v Jeruzalémě na kontroverzní Pochod vlajky. Po střetech bylo zatčeno deset lidí, dva z nich za to, že házeli věci po novinářích u Damašské brány vedoucí do Jeruzaléma, píše list Times of Israel. Egypt a Jordánsko hovoří po vstupu několika židovských vládních politiků na Chrámovou horu o „provokaci“ a „nezodpovědné eskalaci napětí“. V Gaze ve čtvrtek přechodně vypukly protesty.

Austrálie v úterý oznámila, že se rozhodla napříště neuznávat západní Jeruzalém za hlavní město Izraele a opět za něj bude považovat Tel Aviv. Labouristická vláda tak zrušila rozhodnutí předchozí konzervativní vlády z roku 2018. Izrael krok Austrálie kritizoval a hodlá si předvolat australského velvyslance k podání vysvětlení, uvedla agentura AFP.

Desítky tisíc izraelských nacionalistů prošly muslimskou čtvrtí jeruzalémského Starého Města. Na Chrámové hoře se předtím strhlo několik potyček mezi policií a skupinkami radikálních Palestinců, kteří házeli na bezpečností složky kamení. Policie proti nim zakročila zábleskovými granáty. Pochodem izraelští nacionalisté oslavují výročí dobytí východní části města za války v roce 1967. Toto výročí každoročně vyvolává napětí, protože Palestinci chtějí východní Jeruzalém za hlavní město svého budoucího státu.

17. dubna 1946 z tehdejšího francouzského mandátu v Sýrii po skoro třiceti letech odešel poslední francouzský voják. Syřané po táhlých sporech mohli konečně oficiálně vyhlásit svůj nezávislý stát. Počátky ale nebyly vůbec růžové. Střety mezi etniky a náboženstvími, stejně jako výrazné ekonomické rozdíly a politická nestabilita, navždy zanechaly skvrnu v syrské společnosti.

Ukončila téměř půl století trvající válečný stav a narýsovala cestu k míru a spolupráci mezi Izraelem a Jordánskem. Před pětadvaceti lety, 25. července 1994, podepsali takzvanou Washingtonskou deklaraci jordánský král Husajn I. a izraelský premiér Jicchak Rabin. Prostředníkem jim byl někdejší prezident Spojených států Bill Clinton. O tři měsíce později lídři blízkovýchodních států svůj záměr stvrdili v izraelsko-jordánské mírové smlouvě.

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepíše dekret, v němž uzná svrchovanost Izraele nad Golanskými výšinami. S odvoláním na prohlášení izraelského ministra zahraničí Jisraela Kace o tom informovala agentura AP. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli podle agentury řekl, že Turecko předloží záležitost Golanských výšin v OSN.

Šéf Bílého domu Donald Trump na sociální síti Twitter napsal, že je čas, aby Spojené státy plně uznaly Golanské výšiny za izraelské území. Dodal, že jde ze strategického a bezpečnostního hlediska o klíčové území pro Izrael i stabilitu celého regionu. Izrael syrské území obsadil na konci šestidenní války v roce 1967. Mezinárodní společenství anexi neuznává.