TÉMA

Ideologie

„Svatý národ proti ďábelskému Západu.“ Ruská církev hájí invazi na Ukrajinu i za cenu ztráty vlivu ve světě

Ruská pravoslavná církev (RPC) patří od počátku k hlasitým zastáncům plnohodnotné invaze na Ukrajinu a pomáhá ji morálně a ideologicky ospravedlňovat. Stojí za tím nejen silné vazby na stát, ale také koncept „ruského světa“, ve kterém pravoslaví hraje značnou roli. Z úst patriarchy Kirilla a dalších duchovních církve tak znějí slova o „metafyzické bitvě“, jež staví Rusko do pozice svatého národa a degraduje Ukrajinu na nástroj Západu, ale i slova o sebeobětování se, která kněží na frontové linii vštěpují ruským vojákům. A to vše i za cenu toho, že ztrácí svůj status největší a nejvlivnější pravoslavné církve na světě.
23. 2. 2024|

Rusko jako novodobý fašistický stát? Chybí mu ideologie, ale některé prvky jsou shodné, srovnal historik

Většina Evropy si v pondělí připomněla Den vítězství nad nacismem, v úterý si ho připomnělo i Rusko. To ale vzpomínalo na rok 1945 v době, kdy již déle než rok válčí se svým sousedem. Mezi Moskvou a Kyjevem létají vzájemná obvinění, že režim ve druhém, znepřáteleném státu je nástupcem fašistů. Vladimir Putin původně hovořil o ambici „denacifikovat“ Ukrajinu, Volodymyr Zelenskyj zase mluví o útočnících jako o „rašistech“. Čeští politici a historici se však v debatě v Událostech, komentářích neshodli na tom, že by ruský režim jasně splňoval kritéria fašismu. Historik Jan Kuklík ale upozornil na některé shodné prvky.
10. 5. 2023|

Putin se bojí ztráty vlivu, z Ukrajinců chce mít Rusy, identita dle něj není volbou, říká politolog Krastev

Střet ideologií z dob studené války je pryč, nahradil ho střet identit, je přesvědčen známý bulharský politolog Ivan Krastev. Ruská agrese vůči Ukrajině je podle něj klasickou ukázkou tohoto vidění světa. Kreml se bojí, že bez Ukrajiny ztratí postavení a vliv, obává se, že nebude mít komu předat své hodnoty, řekl politolog v Událostech, komentářích.
8. 3. 2023|

Babiš zůstává poslancem i předsedou ANO, hlavními tvářemi ale budou Schillerová a Havlíček

Andrej Babiš zůstává v politice, chce být ale méně vidět. Ponechá si poslanecký mandát, zůstane i předsedou ANO, hlavními tvářemi hnutí ale podle něj budou Alena Schillerová a Karel Havlíček. Oznámil to po středečním jednání předsednictva hnutí. Babiš v lednu neuspěl v prezidentských volbách a svým povolebním projevem vyvolal otázky ohledně své politické budoucnosti. Z vedení hnutí odpoledne rezignoval dosavadní místopředseda Ivo Vondrák, který v prezidentských volbách podpořil Babišova protikandidáta Petra Pavla.
8. 2. 2023Aktualizováno8. 2. 2023, 22:52|

Platy maďarských učitelů jsou nízké. V Budapešti demonstrovalo 80 tisíc lidí, tvrdí pořadatelé

Tisíce lidí v neděli vyšly v Budapešti do ulic za vyšší platy a větší práva učitelů. Pedagogy v protestu podpořili studenti a také lidé, které trápí rychlý růst cen. Organizátoři podle agentury APA tvrdí, že demonstrovalo 80 tisíc lidí.
23. 10. 2022|

Rusko má členy Azova za neonacisty, pluk ale prošel reformou a podléhá lustracím

Obránci Mariupolu se ukončením boje v ocelárnách Azovstal dostali z nebezpečí jisté smrti v obklíčení do nebezpečí možné smrti v zajetí Ruskem podporovaných separatistů. Ti mají zájem především o členy pluku Azov, které označují za neonacisty. Azov ale prošel od svého vzniku reformou a národní garda jeho členy lustruje.
18. 5. 2022|

Kotleba přišel o mandát poslance, soud ho uznal vinným z extremismu

Slovenský nejvyšší soud uznal předsedu krajně pravicové strany Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Mariana Kotlebu vinným z extremistického trestného činu, na rozdíl od soudu první instance mu ale vyměřil pouze podmínku. Verdikt senátu nejvyššího soudu, vůči kterému se nelze odvolat, zároveň znamená, že Kotleba přišel o poslanecký mandát. Politik, jenž se líčení nezúčastnil, byl stíhán v kauze šeků s možnou extremistickou symbolikou.
5. 4. 2022Aktualizováno5. 4. 2022, 15:58|

Rusko je dle některých „třetí Řím“. Myšlenka z 16. století slouží jako argument k agresi

V Rusku v posledních několika desetiletích ožila středověká myšlenka, že Moskva je jediným následníkem antického Říma. Vlivní myslitelé ji využívají jako argument pro imperiální politiku i napadení Ukrajiny.
30. 3. 2022|

Odchod spojenců z Afghánistánu byla katastrofa, přiznává bývalý americký velvyslanec při NATO

Odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu nemusel skončit chaosem a krveprolitím u bran kábulského letiště. Podle bývalého amerického velvyslance při NATO Kurta Volkera stačilo lépe koordinovat postup mezi členy koalice a donutit Taliban splnit požadavky, ke kterým se sám zavázal. Finální výsledek tak podle něj může působit jako projev slabosti a neochoty použít sílu. O afghánské lekci Západu, situaci na Ukrajině nebo vztazích s Ruskem hovořil s Kurtem Volkerem člen zahraniční redakce ČT24 Jan Šilhan.
16. 9. 2021|

Přes tisíc afghánských vojáků ustoupilo před Talibanem do Tádžikistánu

Přes tisíc afghánských vojáků a příslušníků bezpečnostních sil se v neděli uchýlilo před postupujícími povstalci z radikálního hnutí Taliban do Tádžikistánu. Do této země už dříve odešly stovky afghánských vojáků, ale až v neděli se tak poprvé stalo v tak velkém rozsahu, uvedla v pondělí agentura Reuters. Taliban se v provincii Badachšán, která leží na hranici s Tádžikistánem, zmocnil dalších šesti okresů.
5. 7. 2021Aktualizováno5. 7. 2021, 21:43|

30 let zpět: Nechť se KSČ voleb zúčastní, ale u voličů by měla propadnout

Velký ohlas vzbudil v dubnu 1990 dopis, ve kterém pražský prokurátor Jan Sokol napsal Komunistické straně Československa, že její činnost může být posuzována jako trestný čin podpory a propagace fašismu a podobných hnutí. Poslechněte si, jak se ke kauze a k postavení KSČ v československé společnosti vyjádřil tehdejší místopředseda federální vlády Ján Čarnogurský.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.
24. 4. 2020|

Z debat o klimatických změnách se stává nové náboženství, kritizoval ve vánočním projevu prezident Zeman

Prezident Miloš Zeman v letošním vánočním poselství varoval, že z diskusí o změnách klimatu se postupně stává nové náboženství. Z Evropy se podle něj nesmí stát „ekologický skanzen“, kde klesne životní úroveň obyvatel. Zeman v projevu chválil stav české ekonomiky, naopak řešit je podle něj třeba pomalé soudy i stavební řízení. Lidem protestujícím proti premiérovi vzkázal, že ministerský předseda vzešel ze svobodných parlamentních voleb.
26. 12. 2019Aktualizováno26. 12. 2019, 15:06|
20 let v NATO

Voják dnes může říct svůj názor. To bylo za komunismu nemyslitelné, srovnává generál Šedivý

Československá lidová armáda v rámci Varšavské smlouvy jen plnila zadání komunistů z Kremlu. Česko se v rámci NATO samo rozhoduje, čím přispěje, říká bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, který má zkušenost se službou v obou vojenských blocích. Upozorňuje také na propastný rozdíl v politizaci vojska: „Že by někdo byl hodnocen podle toho, zda zná usnesení koaliční vlády, jako dřív musel znát usnesení Ústředního výboru KSČ, to už dnes není.“ Zdaleka největší změnu však spatřuje ve vztahu k vojákům, o nichž se konečně začalo přemýšlet jako o lidech.
12. 3. 2019|

Kauza vydání knihy Hitlerových projevů se vrací k Nejvyššímu soudu

Nejvyšší soud se musí znovu zabývat kauzou knižního vydání projevů nacistického diktátora Adolfa Hitlera a projednat dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Trojice obviněných mužů z nakladatelství Guidemedia uspěla s ústavními stížnostmi. Rozhodnutí o jejich zproštění obžaloby znovu platí.
6. 3. 2019|