Kašmír

V Indii odstartoval šestitýdenní volební maraton, při němž skoro miliarda lidí rozhodne o složení tamní dolní komory parlamentu. Jasným favoritem je nacionalistická Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího. Během dekády u moci se Módímu podařilo dostat Indii mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa a učinit z ní globální velmoc, která směle konkuruje Číně a udržuje pragmatické vztahy s Ruskem. Módího vládu nicméně poznamenaly útoky proti muslimům, sílící nezaměstnanost mezi mladými a omezování nezávislých médií. Opozice se proto před volbami spojila v široké nesourodé alianci, a to s jediným cílem: nedovolit Módímu třetí funkční období v řadě.

Nejméně 37 lidí zahynulo a 18 dalších utrpělo zranění při nehodě autobusu v indické části Kašmíru. Autobus sjel ze silnice v himálajské oblasti a zřítil se z prudkého svahu, informovala agentura AP.

Přeživší po ztroskotání lodi u řeckého poloostrova Peloponés z minulého týdne mají omezený pohyb a přístup ke komunikaci, informuje deník El Pais, který přinesl i svědectví o tom, jak tito lidé nemohou opustit tábor, ve kterém se nacházejí, a mohou hovořit pouze se svou rodinou. Svědectví některých migrantů také zpochybňují oficiální verzi neštěstí, kterou dříve poskytla řecká pobřežní stráž. U břehů Peloponésu pokračuje sedmým dnem pátrání po obětech či možných přeživších. Před soudem v úterý stanulo devět Egypťanů podezřelých z pašeráctví, kteří byli podle AFP následně vzati do vazby.

Ve věku 79 let zemřel pákistánský prezident z let 2001 až 2008 Parvíz Mušaraf. Zemřel po dlouhé nemoci v nemocnici v Dubaji, kde v posledních letech žil. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na pákistánská média. Jeho úmrtí potvrdilo diplomatické zastoupení Pákistánu ve Spojených arabských emirátech i pákistánská armáda, jejíž složky vyjádřily v této souvislosti soustrast.

Před padesáti lety začal krvavý konflikt mezi Indií a Pákistánem. Pro jihoasijské země je 3. prosinec 1971 jedním z nejzásadnějších dní v historii. Válka vedla k největší vojenské kapitulaci po druhé světové válce, vzniku nezávislého Bangladéše a podle odhadů připravila o život dva až tři miliony civilistů. Výsledky konfliktu navíc výrazně zformovaly identitu Indie a Pákistánu nejenom politicky, ale i sociálně a demograficky. Dozvuky lze proto sledovat dodnes - a vztahy států nejsou ani po padesáti letech o moc lepší.

Podzemní stavba dlouhá necelých sedm kilometrů dostala své označení podle silnice, která ve tvaru písmene „Z“ překonává horskou oblast zvanou Baltal. Tunel se stane důležitou spojnicí mezi horskou oblastí u města Kargil a podnebně odlišným subtropickým regionem u města Šrínagar. Hlavním záměrem stavby bylo zpřístupnit horské oblasti v Ladaku, které jsou zhruba sedm měsíců v roce nedostupné. Indičtí stavaři začali náročnou práci v roce 2015 a očekává se, že částečně tunel otevřou v listopadu letošního roku. Spojnice má i strategický význam a umožní celoroční přístup ke sporným hranicím s Pákistánem.

Pojišťovna Uniqa neuhradí náklady na záchranu dvou českých horolezců z hory Rakapoši v Pákistánu. Už zaplacené peníze po nich může vymáhat, sdělila mluvčí pojišťovny Eva Svobodová. Horolezci podle ní nejméně ve dvou ohledech porušili podmínky pojištění. Horolezce, které před týdnem z hory snesl vrtulník, podle pákistánského tisku zadržují místní úřady, dokud nezaplatí náklady za záchrannou operaci.

Dva zachránění čeští horolezci zůstávají v Pákistánu. Úřady je budou zadržovat v Gilgitu, dokud nezaplatí náklady za záchrannou operaci, při které bylo nutné využít helikoptéru, řekl místnímu listu Dawn ministr turistiky pákistánské kašmírské oblasti Gilgit-Baltistán Rádža Násir. Mluvčí českého ministerstva zahraničí sdělila, že velvyslanectví České republiky v Islámábádu je s oběma muži v kontaktu.

Indický premiér Naréndra Módí ve středu položil základní kámen hinduistického chrámu, který má vyrůst na místě zničené mešity ve městě Ajódhja na severu země. Hinduisté věří, že Ajódhja je rodištěm legendárního prince Rámy, který je vtělením boha Višnua. O tom, že mohou na místě postavit chrám, loni rozhodl nejvyšší soud, a ukončil tak letitý spor, který v Indii vyvolal jedny z nejkrvavějších násilností.

Čína se s Indií domluvila na tom, že obě země co nejdříve uvolní napětí na sporné hranici v himálajském Kašmíru. Při pondělním střetu s čínskými vojáky na jednom z přechodů tam totiž zemřelo dvacet příslušníků indických jednotek. Média mluví také o nejméně 45 mrtvých nebo zraněných čínských vojácích, Peking ale ztráty dosud nepotvrdil. Ministři zahraničí obou zemí se domluvili na diplomatickém řešení.

Při pondělním incidentu na sporné hranici s Čínou zemřelo dvacet indických vojáků. S odvoláním na indickou armádu o tom informovala agentura Reuters. Předchozí zprávy agentury hovořily o dvanácti mrtvých. Indický ministr zahraničí si ohledně konfliktu volal se svým čínským protějškem a shodli se na diplomatickém řešení.

V pákistánské části Kašmíru zahynulo při sesuvech lavin nejméně 57 lidí, uvedla s odkazem na představitele pákistánské vlády agentura Reuters. Dalších minimálně deset mrtvých hlásí indická část Kašmíru. Mnoho lidí se také pohřešuje a panují obavy, že jsou rovněž po smrti. Oběti na životech kvůli dešti a sněhu má i sousední Afghánistán.

Jaderný konflikt mezi Indií a Pákistánem by během jediného týdne připravil o život více lidí, než celých šest let druhé světové války, popsali vědci z Coloradské univerzity v Boulderu a Rutgersovy univerzity.

Indická vláda tvrdí, že v Kašmíru postupně uvolňuje omezení, která měla zabránit větším nepokojům po ohlášeném odebrání autonomie. Nezávislí novináři však uvedli, že Dillí se naopak snaží ovládnout místní média a šíří propagandu. V regionu stále nefungují mobilní sítě. Neziskové organizace upozorňují, že jejich blokování se za vlády indického premiéra Naréndry Módího stalo běžnou praxí.

Dvě jaderné mocnosti, Indie a Pákistán, se v srpnu ocitly na prahu války. Bodem sváru je indický Kašmír, sporné území, jemuž Dillí odebralo zvláštní status. Muslimové se obávají indické okupace a ztráty identity. Indická nacionalistická vláda však tvrdí, že bojuje proti sílícímu radikalismu v oblasti, kterou chce začít víc ekonomicky rozvíjet. Zatímco Kašmír zůstává odříznutý od světa, v návrat z exilu doufají statisíce panditů. Hinduistickou elitu vyhnalo na začátku 90. let islámské násilí.

Pákistán podá žalobu na Indii k mezinárodnímu soudnímu dvoru OSN kvůli odebrání zvláštního statusu státu Džammú a Kašmír. Informovala o tom agentura Reuters. Americký prezident Donald Trump si kvůli pokračující krizi telefonoval s indickým premiérem Naréndrou Módím i jeho pákistánským protějškem Imranem Chánem. Obě strany vyzval ke klidu.

V sobotu se ve státě Džammú a Kašmír po téměř dvou týdnech začalo obnovovat telefonické spojení a mají se otevřít státní úřady. Indická vláda začala uvolňovat omezení, která nastavila poté, co území začátkem srpna odebrala zvláštní status. Krok Dillí vystupňoval napětí ve vztazích se sousedním Pákistánem.

Indičtí vojáci při pohraniční přestřelce v Kašmíru zabili dalšího pákistánského vojáka. Jde o šestou pákistánskou oběť přeshraniční střelby za necelých 24 hodin. Indie přišla za den o pět svých vojáků. Pákistánská armáda oznámila, že ve čtvrtek Indové zastřelili na pákistánské straně Kašmíru tři vojáky a dva civilisty.

Nejméně osm vojáků, z toho tři pákistánští a pět indických, zemřelo během přeshraniční přestřelky ve sporné oblasti Kašmíru, která je rozdělena mezi oba tyto státy. K jednomu z nejkrvavějších střetů mezi Pákistánem a Indií v letošním roce došlo v době zvýšeného napětí poté, co se Indie rozhodla zrušit zvláštní autonomní status ve své, převážně muslimské části Kašmíru.

Pákistán vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby se sešla kvůli rozhodnutí Indie odebrat zvláštní status státu Džammú a Kašmír. Obyvatele území ve středu podpořil i pákistánský premiér. Po devět dnů trvajícím zákazu vycházení obyvatelům indické části Kašmíru docházejí potraviny a další základní potřeby, napsala agentura AP.

Více než 500 lidí zadržely od začátku týdne indické bezpečnostní síly ve svazovém státě Džammú a Kašmír ve snaze zabránit propuknutí násilí poté, co se indická ústřední vláda rozhodla této oblasti odebrat zvláštní autonomní status. Informovala o tom státní rozhlasová stanice All India Radio.

Indická vláda oznámila, že se rozhodla zrušit zvláštní autonomní status severoindického státu Džammú a Kašmír. Opatření, které má sporný region výrazněji přimknout k Dillí, představuje největší změnu pro Kašmír téměř za sedmdesát let. Podle kritiků rozhodnutí pravděpodobně vyvolá v této převážně muslimské a neklidné oblasti nepokoje. Nárokuje si ji totiž i Pákistán.

Americký prezident Donald Trump se nabídl jako prostředník urovnání napjatých vztahů mezi Pákistánem a Indií, které dlouhodobě komplikuje spor o území Kašmíru. Řekl to při setkání s pákistánským premiérem Imranem Chánem v Bílém domě s tím, že o jeho pomoc prý už USA požádal i indický premiér Naréndra Módí. Indické ministerstvo zahraničí ale upozornilo, že o žádosti Módího nic neví.

Vládní nacionalistická Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího se prohlásila vítězem parlamentních voleb. Podle předběžných výsledků zveřejněných volební komisí získala 300 z 543 volených křesel v dolní komoře parlamentu, což znamená, že si pohodlně zajistí většinu. Zatím ale není jasné, kolik z odhadovaných 600 milionů odevzdaných hlasů už bylo sečteno. Sčítání se může protáhnout až do pátku.