Kostní dřeň

Tomáš Chlum ve třiceti letech onemocněl leukémií. Když nezabere chemoterapie, existuje jediná léčba – dárcovství kostní dřeně. Tu mu z druhé strany republiky poskytla Ivana Hládková, zachránila mu tak život. Teď se dárkyně s příjemcem poprvé setkali. Reportáž pro pořad 168 hodin připravila Eva Koryntová.

V neděli se ve vysílání České televize uzavřel v seriálu Smysl pro tumor fiktivní příběh studenta medicíny, který se stane onkologickým pacientem. Jeho osudy se po osm večerů držely na špici divácké sledovanosti. Popularita seriálu zároveň zvýšila zájem o dárcovství kostní dřeně. „Cítím se vděčný, že mohu být součástí něčeho takového, že můžu být nositelem toho příběhu,“ řekl v Interview ČT24 představitel hlavního hrdiny Filip Březina, který se sám také jako dárce zaregistroval.

Transplantace kostní dřeně zachraňuje životy. V plzeňské nemocnici ji v těchto dnech podstoupila Jana Kaslová. Ze své nemoci měla velký strach, nyní věří tomu, že vše dopadne dobře. Šance na vyléčení je poměrně velká, důležité ale je, aby se u pacientky po dobu dvou let neobjevily žádné komplikace. Podle onkologů je v Česku stále málo dárců dřeně pro transplantaci a snaží se nalákat nové. Pacientů, kterým může život zachránit, přitom neustále přibývá.

Existují lidé, kterým se říká extrémní altruisté – jsou to ti, o nichž se říká, že by se pro ostatní roztrhali. Jde o osoby, které darují své orgány či riskují životy, když vytahují z ohně cizí lidi. Jejich chování je z hlediska evoluce a psychologie docela záhadou. Protože pomáhají lidem, kteří nejsou jejich příbuzní, jednají evolučně nelogicky. Nová práce teď prozkoumala, co je k jejich činům motivuje.

Jediným způsobem léčby pacientů s poruchou krvetvorby je v některých případech transplantace krvetvorných buněk od zdravého dárce. Sedmnáctiletému Sebastianu Weitzovi, který onemocněl leukemií, zachránil život darováním kostní dřeně neznámý člověk. Nyní se Weitz snaží motivovat ostatní, aby se zapsali do registru dárců. V Česku jich v tuto chvíli je 150 tisíc, podle lékařů je to málo. Zhruba deset procent nemocných vhodného dárce nenajde.

V Česku chybí dárci kostní dřeně z řad národnostních menšin. Nová kampaň Daruj život tak cílí na Romy, Vietnamce nebo třeba Ukrajince. Ve dvou českých registrech je dárců zhruba 150 tisíc, pacienti ze zmíněných etnik ale musejí častěji čekat déle. Anebo spoléhat na pomoc ze zahraničí.

Tým českých vědců z centra Biocev, 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) přišel s kombinací léků na leukemii, která může prodloužit přežití pacientů. Studii publikoval i prestižní odborný časopis Blood Cancer Journal z Nature Publishing Group, informovala ve čtvrtek v tiskové zprávě 1. lékařská fakulta.

Muž, který žil s virem HIV od 80. let minulého století, se podle lékařů zřejmě vyléčil, stal se tak teprve čtvrtým takovým případem v historii, informoval web BBC.

Česko se v sobotu zapojilo do Světového dne dárců kostní dřeně. Na několika místech se mohli na náborech registrovat noví dárci, kterých loni kvůli pandemii nemoci covid-19 ubylo. Oceněni byli lidé, kteří už kostní dřeň darovali. Večer se pak u příležitosti světového dne červeně rozsvítila řada významných budov a památek.

Tým vědců s českou účastí objevil, že jeden z typů krevních buněk, dosud považovaných za neškodné, může snížit úspěšnost transplantace kostní dřeně: takzvané NK buňky (natural killers – přirození zabijáci) přítomné ve vzorku dárce mohou krvetvorné kmenové buňky oslabit. Výzkum provedl mezinárodní tým vedený Meritxell Alberich-Jordovou z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

V kostní dřeni lidí, kteří prodělali covid-19 nebo proti němu byli očkovaní, přežívají důležité imunitní buňky – a to naznačuje, že by imunita proti této nemoci mohla být velmi dlouhodobá, možná dokonce prakticky celoživotní.

Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD) má už sto tisíc dobrovolníků, kteří jsou připraveni darovat vážně nemocným pacientům své krvetvorné buňky. Jubilejního potenciálního dárce, třiadvacetiletého Václava Kalluse, zapsal registr v sobotu při náboru ve Starém Městě na Uherskohradišťsku. Nábor byl součástí celorepublikové akce „Čechy, Morava a Slezsko – vstupuje celé Česko“, kterou ČNRDD oslavuje Světový den dárců kostní dřeně. V druhém registru, pražském, je teď aktivních dárců zhruba 34 tisíc.

Kvůli pandemii koronaviru nemocnicím chybí nejen zásoby krve, ale také dárci kostní dřeně. Do Českého registru dárců krvetvorných buněk se jich od ledna přihlásilo nejmíň za posledních pět let –⁠ a to jen 860. V roce 2019 jich přitom za stejné období přišlo o polovinu víc, předloni skoro třikrát tolik. Druhá tuzemská databáze, Český národní registr dárců dřeně, zaznamenala během pandemie pokles zájemců téměř na nulu. Obě centra proto chystají náborové akce na Světový den dárců kostní dřeně. Ten letos bude 19. září.

Na světě se vyléčil druhý člověk s virem HIV, který způsobuje nemoc AIDS. Muž z Londýna ukončil antiretrovirální léčbu před více než 30 měsíci a jeho testy na přítomnost HIV jsou nyní negativní. Za vyléčením podle lékařů stojí transplantace kostní dřeně, kterou podstoupil kvůli rakovině. S odvoláním na článek ve vědeckém magazínu The Lancet HIV o tom informoval zpravodajský web BBC.

Vědcům v Británii se zřejmě podařilo transplantací kostní dřeně zastavit u dalšího nemocného šíření viru HIV, který způsobuje nemoc AIDS. Případ, který ještě není označován jako vyléčení a který odborníci považují za další krok k hledání léku, je jedním z témat právě probíhající konference v Seattlu. Informoval o něm i odborný žurnál Nature.

České krvetvorné buňky zachraňovaly v loňském roce životy až v Austrálii. Národní registr dárců kostní dřeně funguje už 25 let a je jedním z vůbec nejefektivnějších na světě. Aktuálně je v něm 85 525 aktivních dobrovolníků ochotných pomoci. Buňky se používají pro léčbu pacientů s leukémií nebo poruchou krvetvorby.