Tomáš Zatloukal

Ministerstvo školství chce zastavit negativní trend posledních let, kdy narůstá množství dětí s nadváhou a každé čtvrté dokonce trpí obezitou. Má to změnit čtyřletý strategický plán, který ministru Mikuláši Bekovi (STAN) schválila vláda. Jeho cílem je dostat do školní výuky více pohybu, a to nejen v hodinách tělesné výchovy.

Zdravotní stav vážně nemocného Martina Zatloukala, který 1. února podstoupil ve Francii genovou terapii, se stále zlepšuje. Chlapec trpí vzácným genetickým syndromem. Léčbu, která vyjde na sto milionů korun, neproplácí pojišťovna. Lidé na ni vybrali peníze ve sbírce. Otec chlapce v úterý jednal na ministerstvu zdravotnictví, chce totiž pomoci zlepšit přístup pojišťoven.

Chlapec se vzácnou genetickou poruchou, na jehož léčbu lidé darovali přes 150 milionů korun, dopoledne odletěl z brněnského letiště na léčbu do Francie. Trpí těžkou formou syndromu AADC, léčba vzhledem k vzácnosti výskytu onemocnění není hrazena ze zdravotního pojištění a žádost o uhrazení zdravotní pojišťovna zamítla. V tiskové zprávě o odletu informoval otec dítěte.

Výuka moderních dějin v českých školách je podle většiny žáků základních a středních škol nedostatečná a chtěli by na ni mít více času. Asi sedmdesát procent dětí uvedlo, že jim dějepis pomáhá porozumět dění ve světě. O nejnovější historii a soudobých problémech ale nepředávají vědomosti dvě třetiny učitelů dějepisu. V testu z moderních dějin uspěla necelá polovina studentů prvního ročníku středních škol, řekl ústřední školní inspektor České školní inspekce (ČŠI) Tomáš Zatloukal.

Rekordním výsledkem skončila sbírka na chlapce s vzácným genetickým onemocněním, jehož nákladnou léčbu odmítla uhradit zdravotní pojišťovna. Ačkoli chlapec má nyní naději, že mu léčba, již podstoupí, zachrání život, není jediným dítětem, od jehož onemocnění daly pojišťovny ruce pryč. I další rodiny se pokusily sehnat peníze ve sbírkách, a ne všechny skončily tak šťastně. Na okraji zájmu jsou hlavně ty, z nichž se snaží rodiny teprve financovat výzkum. O sbírkách na léčbu dětí se vzácnými onemocněními natáčel pro 168 hodin Jaroslav Hroch.

Čechům se podařilo vybrat více než sto milionů na léčbu nemocného Martina. Jde o vůbec nejvyšší částku, na kterou se doposud na platformě Donio lidé skládali. Peníze se navíc vybraly v rekordním čase. Samotná sbírka vznikla už koncem srpna, největší část – devadesát milionů korun – se ale vybrala během posledních pěti dní, kdy se zapojili čeští influenceři a známé osobnosti. Vybrané peníze využije rodina na speciální terapii, která by měla pomoci s léčbou vzácného syndromu. Pojišťovna ji odmítla uhradit.

Výbornou úroveň ve finanční gramotnosti dosahuje třetina žáků prvních ročníků středních škol, téměř každý pátý středoškolák je ale finančně negramotný. Nejslabšího výsledku studenti dosáhli v oblastech týkajících se každodenní činnosti jako bezpečného chování při placení nebo hospodaření domácnosti. Množství informací o penězích u žáků ovlivňuje zejména rodina. Upozornila na to Česká školní inspekce.

Dnešní děti se oproti školákům z 90. let výrazně zhoršily ve vytrvalostním běhu, naopak podobné výsledky v porovnání se svými vrstevníky z předchozí generace dosahují ve skoku dalekém a v leh-sedech. Vyplývá to z testování, které s dalšími institucemi připravila Česká školní inspekce (ČŠI).

Asi 57 procent základních a 63 procent středních škol řešilo v posledních třech letech alespoň jeden případ šikany mezi žáky. To je podle České školní inspekce (ČŠI) více než před sedmi lety, kdy inspekce zkušenost škol se šikanou pro speciální tematickou zprávu zjišťovala naposledy. Nejčastějšími formami šikany mezi žáky jsou ponižování, pomlouvání a podobné projevy verbální šikany a kyberšikana, tedy ubližování přes internet. Více se na školách objevuje i šikana učitelů.

Povinný poslední ročník v mateřských školách je v Česku zavedený už skoro šest let. Koalice se teď vrátila k úvahám o tom, jestli ho nenechat dobrovolným. Předběžně se kloní spíš k zachování nynější varianty, rozhodnout chtějí politici ještě letos.

O doučování po distanční výuce je mnohem vyšší zájem, než školy odhadovaly. Během loňska se do dohánění rezerv po covidové pauze zapojilo nejmíň pětkrát víc žáků, než školy čekaly. Na většině míst doučování stále pokračuje. Po letošních prázdninách už ale ministerstvo s jeho plošnou podporou nepočítá. Doteď na doučování poslalo přes miliardu z národních i evropských zdrojů.

Odchylky ve znalostech žáků před epidemií a po ní jsou minimální, zjistila Česká školní inspekce, když koncem minulého roku otestovala víc než sto tisíc žáků. Učitelům se podle ní dařilo mírnit dopady výuky na dálku kupříkladu doučováním. U dětí ze sociálně slabých rodin ale méně.

Začaly zápisy ukrajinských dětí do českých škol. Kolik mladých uprchlíků ve skutečnosti v září usedne do lavic, bude záviset nejen na výsledku zápisů, ale také na tom, jak bude pokračovat válka, kterou proti Ukrajině vede Rusko. Do Česka přišlo z napadené země kolem 70 tisíc školou povinných dětí. Do škol začala zatím chodit asi třetina tohoto počtu. Mnoho z nich ale chodí do tříd vytvořených nouzově v provizorních prostorách. O ukrajinských žácích, kteří se vzdělávají v provizorních podmínkách v českých školách, natáčela pro 168 hodin Kateřina Stibalová.

Počet Ukrajinců zapsaných do škol je ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků podle České školní inspekce zatím výrazně nižší. Do školek jich zatím nenastoupily tři čtvrtiny a dvě třetiny zatím ani do základních škol, uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal na tiskové konferenci s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN). Hlavní nápor na školy začne podle ministra v září, už teď ale mají problémy s kapacitou a zajištěním personálu, často se pro ukrajinské děti nedaří zajistit psychologickou podporu.

Nalákat učitele do méně bohatých okresů je těžké, obzvlášť když v jiných regionech platí lépe. I to je jeden ze závěrů analýzy České školní inspekce (ČŠI), která teď publikovala dosud nezveřejněná data o tuzemském školství. Nejviditelnější je problém s nedostatkem kvalifikovaných pedagogů v Karlovarském, Ústeckém a Středočeském kraji, ale také v Praze. Důvody jsou pro to nicméně různé. Lépe je na tom Morava, kde je trend opačný.

Česká školní inspekce v nové analýze dospěla k názoru, že dlouhotrvající problémy českého školství zůstaly, v některých regionech se dokonce prohloubily. Tuzemské vzdělávání tedy nadále trápí nedostatek kvalifikovaných učitelů, pedagogové učící předměty, na které nemají příslušnou aprobaci nebo horší výsledky žáků v regionech s větším výskytem sociálních a ekonomických problémů. Menší úspěch i nadále zažívají děti především v části okresů Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje.

Aktuální válečné dění dopadá také na učitele. Po krátkých velikonočních prázdninách se unavení pedagogové už těší na ty letní. Po návratu výuky k normálu po covidových omezeních se teď školy vyrovnávají s přílivem ukrajinských žáků.

Výrazné potíže ve vzdělávání může mít po loňské dlouhé výuce na dálku násobně víc žáků, než se předpokládalo. Původní odhady mluvily o pětapadesáti tisících, podle nových dat školní inspekce by ale doučování potřebovalo zhruba čtyřikrát tolik dětí.

Podoba výuky na středních školách v Česku se podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala proti minulosti dosud moc nezměnila. Problémem je také struktura středoškolských oborů, která se zaměřuje víc na odborné vzdělávání místo všeobecného. Zatloukal to řekl na setkání s novináři k prezentaci výroční zprávy inspekce. Systém je podle něj velmi neefektivní, protože řada absolventů končí mimo svůj obor.

Školní inspekce začala zjišťovat, jak přesně zasáhla loňská distanční výuka do vzdělávání dětí. Žáci z druhých stupňů škol, které se dobrovolně přihlásily, budou vyplňovat testy z češtiny, angličtiny a matematiky. Podle posledního průzkumu vznikl mezi žáky kvůli odlišné podpoře rodičů někdy až tříměsíční rozdíl v zameškaném učivu.

Čeští žáci čtvrtého ročníku základních škol byli v mezinárodním srovnání v roce 2019 nadprůměrní v matematice i přírodovědě. Zjistilo to testování TIMSS, které probíhalo v osmapadesáti zemích světa a jehož výsledky v úterý představila Česká školní inspekce. V případě počtů jde o lepší výsledek než při předešlém testování před pěti lety.

Žáci a studenti se postupně vracejí do tříd. Nejkratší pauzu ve výuce za sebou mají ti ze speciálních škol a z prvních a druhých tříd základních škol, nejdéle budou na návrat čekat „řadoví“ vysokoškoláci a před nimi se vrátí většina středoškoláků. U těch, kdo se do škol vracejí, začínají učitelé zjišťovat, co po týdnech distanční výuky ve skutečnosti umějí. Zároveň vymýšlejí, jak budou jejich dovednosti v nezvyklé situaci hodnotit.

Do základních škol se zhruba po měsíční pauze vrátili žáci 1. a 2. tříd. Výuku doprovází omezení v podobě povinných roušek a zákazu zpěvu a tělocviku. Mělo by se také často větrat. Třídy se nebudou dělit do menších skupin jako na jaře. Na rozdíl od jara také nebude docházka dobrovolná. Do škol se vrací více než 200 tisíc dětí.

Ředitelé dohlížejí na on-line vyučování více než při jarním uzavření škol. Častějšími hospitacemi v on-line hodinách reagují hlavně na stížnosti a podněty rodičů. Ti jsou přesvědčeni, že děti dostávají příliš mnoho domácích úkolů nebo že je distanční vzdělávání časově náročné.