Abdalláh II.

Regionální velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM uvedlo, že o víkendu zneškodnilo více než osmdesát dronů a nejméně šest balistických raket vypálených k Izraeli z Íránu a Jemenu. USA podle těchto údajů sestřelily téměř polovinu dronů mířících na židovský stát. O íránském útoku na Izrael v noci na pondělí hovořil americký prezident Joe Biden a šéf diplomacie Antony Blinken s představiteli blízkovýchodních zemí včetně Jordánska, Saúdské Arábie či Egypta. V Izraeli v pondělí znovu zasedne válečný kabinet.

Desítky představitelů především z evropských a arabských zemí se zúčastnili mírového summitu v Egyptě. Zástupci stran v konfliktu Izraele a palestinského teroristického hnutí Hamás na něm však chyběli. Arabské země kritizovaly Izrael za blokádu Pásma Gazy a útoky na civilní obyvatelstvo, zatímco zástupci Británie, Německa či Itálie mluvili o právu židovského státu na obranu před útoky teroristů. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k posílení přepravy humanitární pomoci do Pásma Gazy. Z konference nevzešlo žádné prohlášení, které by předkládalo způsoby omezení násilí a vyhlášení příměří.

Americký prezident Joe Biden ve středu přiletěl do Izraele, který vede od 7. října, kdy zaútočili teroristé z Hamásu, válku s palestinským hnutím. Na letišti v Tel Avivu Bidena osobně uvítali izraelský premiér Benjamin Netanjahu a prezident Jicchak Herzog. Biden znovu ujistil Izrael o americké podpoře při jeho boji s palestinským hnutím Hamás. Netanjahu mu za to poděkoval a vyzval celý civilizovaný svět, aby se spojil v boji proti Hamásu, stejně jako to udělal v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Na dotazy novinářů po svém projevu prezident nereagoval a krátce nato z Izraele odletěl.

Berlín bude vždy na straně Izraele, prohlásil v Tel Avivu německý kancléř Olaf Scholz. Do země se ve středu chystá i americký prezident Joe Biden. Státníci hledají způsob, jak k civilistům v Pásmu Gazy dostat humanitární pomoc, aniž by z ní mělo prospěch teroristické hnutí Hamás, které ho ovládá. Izraelské bombardování Gazy mezitím pokračuje, podle Hamásu zemřelo přes pět set lidí po zásahu tamní nemocnice. Izraelci o události zjišťují detaily. Írán pohrozil, že Izrael bude čelit dalším úderům, pokud operaci v Pásmu neukončí.

Zatímco si Izrael připravuje půdu pro pozemní invazi do Pásma Gazy proti teroristickému hnutí Hamás, na severu židovského státu probíhá rozsáhlá evakuace obyvatelstva u hranic s Libanonem. Izraelské ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že lidé musí opustit své domovy v tamních 28 obcích kvůli nebezpečí útoku teroristické organizace Hizballáh. Podle zahraničního zpravodaje ČT Davida Borka může Hizballáh na severu spustit novou frontu, když bude Izrael naplno zaměstnán válkou v Gaze.

Tisíce Palestinců v pátek v Jeruzalémě přišly na pohřeb reportérky televize al-Džazíra Širín abú Aklahové, která byla ve středu zastřelena při práci na reportáži o izraelské razii na okupovaném Západním břehu Jordánu. Palestinská samospráva odpovědnost za smrt novinářky připisuje izraelské armádě. Ta v pátek uvedla, že podle prvních výsledků vyšetřování nelze určit, zda novinářku zastřelili izraelští vojáci, nebo palestinští ozbrojenci. Pohřeb provázely střety mezi izraelskou policií a truchlícími, což vyvolalo znepokojení představitelů OSN či USA.

Informacemi ohledně Pandora Papers se bude zabývat Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle policie prověří nejen premiéra Andreje Babiše (ANO), ale i všechny občany České republiky, kteří jsou v kauze uvedeni. Babiš v pondělí uvedl, že je skandální, pokud někdo říká, že pral nějaké peníze. České televizi řekl, že postup, kterým před dvanácti lety nakupoval nemovitosti ve Francii, nebyl vhodný pro politika. Tehdy ale v politice nebyl, upozornil. V rozhovoru pro tv.nova.cz připustil, že nemovitosti nakoupené ve Francii nyní pravděpodobně spadají do jím založených svěřenských fondů.

Významný sponzor britské Konzervativní strany, který financoval i předvolební kampaň premiéra Borise Johnsona, se podle stanice BBC objevuje v Pandora Papers o podezřelých finančních transakcích stovek politiků a osobností. Korporátní právník Mohamed Amersi věnoval straně od roku 2018 téměř 525 tisíc liber (15,5 milionu korun). Podle premiéra Johnsona jsou ale všechny dary Konzervativní straně prověřené.

Před sedmdesáti lety, 20. července 1951, zabil atentátník v jeruzalémské mešitě krále Abdalláha I., prvního panovníka dnešního Jordánska. Muž, který snil o Velké Sýrii a později o Palestině, ve které by Židé žili pouze v jednom „autonomním regionu“, vládl Jordánsku pouhých pět let. Králem je dnes jeho pravnuk Abdalláh II., který z Jordánska udělal stabilní zemi a s Izraelem udržuje dobré vztahy. Ve funkci je už 22 let.

Jordánský soud udělil patnáctileté tresty vězení v případu údajného spiknutí. Do vězení poslal dva bývalé vysoce postavené muže souzené za pobuřování a spiknutí proti králi Abdalláhovi II. Jednat měli ve prospěch bývalého korunního prince Hamzy.

Divoké spekulace o zmařeném pokusu o palácový převrat v Jordánsku má uklidnit poslední oficiální zpráva z Ammánu. Bývalý korunní princ Hamzá nejprve na tajně odeslané videonahrávce z domácího vězení obvinil režim z korupce a zastrašování. Teď ale slíbil věrnost králi a ústavě. Zatčení skupiny lidí včetně dvou vysoce vlivných mužů ale naznačují velký mocenský střet.

Vláda v Jordánsku obvinila prince Hamzu bin Husajna, který je nevlastním bratrem krále Abdalláha II., že společně s dalšími osobami včetně zahraničních aktérů projednával kroky s cílem destabilizovat zemi. S tvrzením vystoupil místní vicepremiér poté, co princ na videonahrávce uvedl, že je v domácím vězení a že několik lidí z jeho okolí bylo vzato do vazby. Spojené státy i řada zemí Blízkého východu k událostem uvedly, že pevně stojí za králem Abdalláhem II.

Jordánský král Abdalláh II. slaví dvacet let na trůnu. Ačkoliv jeho království nepatří mezi ekonomické a vojenské velmoci, vládcům z hášimovské dynastie se daří proplouvat skrz mezinárodní a regionální krize. Z Jordánska se tak stal opěrný bod stability v jinak nepříliš stabilním koutě světa.