Vlk

Univerzitní vědci zkoumají populaci vlků a jelenů v Českosaském Švýcarsku. Zvířatům dali speciální obojky, které přenášejí data o jejich pohybu. Díky tomu odborníci získají přehled i o tom, jak a kde zvěř ničí nově vyrostlé stromy v území, které před dvěma lety poničil rozsáhlý požár v národním parku České Švýcarsko.

Od chvíle, kdy ho strážci poprvé spatřili na monitorech, byl problém jasný. Vlk, kterého prostřednictvím kamer viděli hluboko v lesích italského parku Gran Bosco v Piemontu, nebyl šedý jako jeho společník, ale neobvykle světlý. Zbarvení naznačilo, že nejde o vlka, ale o křížence se psem. Tito hybridi by mohli podle odborníků postupně vytlačit původní vlky, upozorňují vědci.

V Krkonoších někdo zřejmě ve středu 29. listopadu postřelil vlka, který před necelými třemi týdny dostal telemetrický obojek. Smrtelně zraněné zvíře správci Krkonošského národního parku (KRNAP) našli a následně ho museli utratit, aby ukončili jeho trápení. Případem se zabývá policie.

Královehradečtí kriminalisté odložili případ údajně upytlačené vlčice na Broumovsku. Nepodařilo se jim zjistit, jestli uhynutí způsobil konkrétní člověk. ČT to sdělila policejní mluvčí Iva Kormošová. Kvůli zvířeti, které bylo nedaleko obce Šonov chycené do oka a vysílením uhynulo, podali ochranáři v červnu trestní oznámení. Policie případ prošetřovala jako neoprávnění nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, týrání zvířat a pytláctví.

Až jedenáct vlků se může pohybovat v české části Krkonoš. Podle Správy Krkonošského národního parku zasahují na české území dvě vlčí teritoria. Šelmy se zde rozmnožují poprvé v novodobé historii. Správci parku apelovali na obyvatele a návštěvníky Krkonoš, aby vlky nekrmili a aby v přírodě nenechávali nic, co by jim mohlo k potravě posloužit.

V chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy se v květnu narodila vlčata. Už se nepohybují jen okolo nory, zachytily je fotopasti. Jejich otec pochází z Polska a je opatřen telemetrickým obojkem, který umožňuje sledovat jeho pohyb i chování. Vlci ve Žďárských vrších nežili takřka dvě stě let, teď je šance, že se zde jejich populace rozšíří. O narozených mláďatech v tiskové zprávě informovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Královéhradecký krajský úřad vydal výjimku na lov problémových jedinců vlka obecného. Nejde o bezprostřední povolení k odstřelu, ale o administrativní rámec, který po vyčerpání všech možností na zapuzení vlka lov umožní. Případný odstřel je až poslední možností a bude mu předcházet posouzení v takzvaném pohotovostním štábu. Opatření se týká sedmnácti honiteb na Trutnovsku. Sdělil to mluvčí hejtmanství Dan Lechmann. Důvodem rozhodnutí úřadu je ztráta plachosti několika jedinců v Podkrkonoší letos na jaře. Trvalý výskyt vlků byl v minulosti potvrzen v česko-polském pohraničí na severu kraje.

Ochranáři z Broumovska podali trestní oznámení kvůli upytlačené vlčici. V lese ji našla skupina motocyklistů. Zvíře bylo chycené do oka zřejmě několik týdnů, než vysílením uhynulo. V rezervacích napříč Českem nejde o jediný případ. Další se staly na Šumavě, kde pytláci ulovili několik rysů.

Vlci na Šumavě loví především divokou zvěř, jen osm procent jejich potravy tvoří hospodářská zvířata. Vyplývá to z dlouhodobého monitoringu, který sleduje i smečky v jednotlivých teritoriích. Na Šumavě jich je šest, ve většině z nich se vlci také rozmnožují.

Vlčí pár zachytily fotopasti instalované v okolí Medvědí hornatiny v CHKO Jeseníky, kde byl pohyb vlků zaznamenán ve třech lokalitách. Unikátní záběry podle ochránců přírody poprvé dokumentují vlčí pár v CHKO Jeseníky. Žádají proto Správu CHKO, aby se zasadila o ochranu vlků a rozšířila území vyhrazené pro jesenickou divočinu.

Na Vysočinu se vrátil vlk. Zvíře má telemetrický obojek, kterým ho loni vybavili polští ochranáři. Sledovací zařízení jeho pohyb zachytilo na třech místech. Žďárskými vrchy buď jen prochází, nebo si tam hledá teritorium. Ochránci přírody už informovali farmáře a myslivce. Zatím nezaznamenali žádné škody na hospodářských zvířatech, přesto doporučili chovatelům, aby svá stáda zabezpečili.

Vlci, medvědi hnědí a orli mořští se podle odborníků pomalu vrací do Evropy, kde byli dříve běžnými druhy, ale kvůli lidské činnosti se ocitli v ohrožení. Odborníci ve své nové zprávě o návratu druhů do volné přírody ukázali, že zásluhu na růstu populace těchto zvířat má jejich důsledná ochrana, obnova jejich přirozeného prostředí a řízený návrat do přírody, napsal deník The Guardian.

Dvě ulovené laně v rakouských Alpách, ale i stržené kozy a ovce má na svědomí během své životní cesty vlk, jehož tělo bylo nalezeno v lednu na Prostějovsku. Odhalila to analýza DNA a její srovnání se stěry ulovené kořisti. Vlk urazil z Alp na Moravu minimálně šest set kilometrů. U Olšan ho pak pravděpodobně srazilo auto.

Celoplošné mapování výskytu vlka obecného na Broumovsku a okolí potvrdilo výskyt tří smeček, informovali zástupci Hnutí Duha. Monitoring se uskutečnil 13. a 14. února 2021 a zapojili se do něj dobrovolníci Vlčích hlídek, polští i čeští ochránci přírody, myslivci i farmáři. Mapováním byl potvrzen výskyt osmi až deseti vlků, což je spíše minimální počet.

Na Slovensku skončila sezona odstřelu vlků. Od listopadu do ledna padlo 39 zvířat. Ta letošní byla poslední, protože vlk dostane přísnější ochranu. Hledání kompromisu trvalo několik týdnů. Zejména chovatelé ovcí se obávali, že neregulované množství šelem bude pro skomírající odvětví znamenat další zátěž.

Útoků vlků na hospodářská zvířata přibývá. Letos jich bylo už 220, tedy o polovinu víc než loni. Šelmy útočí hlavně tam, kde hospodáři svá stáda nezabezpečili. Ukazují to detailní data, která začali zveřejňovat ochránci přírody. Stát plánuje kompenzovat chovatelům vedle přímých škod i další náklady.

Více než 50 tisíc let stará „mumie“ vlčího mláděte, objevená před několika lety v kanadském teritoriu Yukon, poskytla vědcům nové  informace o životě dávných vlků. O svém zjištění informovali v odborném časopise Current Biology.

Vědci mohou sledovat život samice vlka divokého na Šumavě. Šelmě kvůli tomu nasadili telemetrický obojek. Jde o prvního přesně monitorovaného vlka na území České republiky. Čeští vědci se na odchyt připravovali několik měsíců, pomáhaly jim i týmy zahraničních kolegů.

Skuteční vlci vymřeli v Japonsku již více než před stoletím. Ve městě Takinawa na ostrově Hokkaidó je však nyní nahradili jejich robotičtí příbuzní. Jejich úkolem je chránit místní před medvědy.

Do české přírody se vrátily velké šelmy. Vlk nežil v tuzemských lesích od 19. století, teď zabíjí ovce farmářů. Pro některé z nich je škodnou, jiní se s ním učí žít. Rozdílný pohled zaznamenali autoři dokumentu Návrat vlka, který v neděli odvysílala Česká televize.

V 19. století jsme ho vyhubili, teď se vlk vrací do českého pohraničí. Budeme ho tolerovat nebo ho vyhubíme znovu? Dokument Návrat vlka nabízí rozdílné pohledy dvou chovatelů ovcí. Jeden z nich bere vlka jako součást přírody a na jeho přítomnost si zvykl, druhý je bytostně přesvědčen, že do zemědělské krajiny nepatří a měl by zůstat v rezervaci.

Loni se v Česku alespoň částečně nacházelo osmnáct vlčích teritorií, meziročně to bylo o dvě více. V pohraničních oblastech jich bylo šestnáct, některé na české území ale zasahovaly jen nepatrně, říká výzkum českých vědců.

Psovitou šelmu, pravděpodobně vlka, srazilo auto u Turnova v Českém ráji. Uhynulé zvíře našli lidé ve středu nedaleko čtyřproudé silnice 35. Šelmu převezli pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) k podrobnému zkoumání expertům z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze.

Chovatelé ovcí ve slezské části Beskyd si stěžují na vlky, kteří ohrožují jejich stáda. Šelmy zaútočily na zvířata zhruba po deseti letech na třech místech na Jablunkovsku. Podle chovatelů dokážou vlci překonat i elektrické ohradníky, z regionu je hlášeno už třináct zabitých ovcí. Podle ochránců přírody by měli chovatelé svá stáda lépe zabezpečit.