Noviny

Úsporný balíček podle vládní pětikoalice přibrzdí zadlužování státu. Schodky rozpočtů má v příštích dvou letech srazit zhruba o 151 miliard. Snížení výdajů má přinést 78 miliard korun, zvýšení odvodů 72 miliard. Přinášíme přehled změn, které konsolidační balíček obsahuje. Většina má vstoupit v platnost příští rok.

Nejstarší stále vycházející denní noviny světa Wiener Zeitung přestanou vycházet ve své tištěné podobě. Od 1. července bude více než tři století starý rakouský list publikovat obsah jen on-line. O jeho konci už na jaře rozhodl tamní parlament. Opozice ani novináři s krokem nesouhlasí a považují ho za potírání svobodné žurnalistiky s velkou historickou tradicí.

Změny v sazbách daně z přidané hodnoty se významně projeví ve službách. Někde dokonce skokově. To se týká oborů, které politici během epidemie zařadili do nejnižší sazby – například kadeřníků nebo obuvníků. Vládní balíček je vrací do základní jednadvacetiprocentní sazby. Koncoví zákazníci to ale ve všech provozovnách nepocítí stejně. Řada menších podnikatelů totiž DPH neplatí. Změny by se měly dotknout také oblasti kultury. U knih má být nově DPH nulová. Naopak vyšší daní má být zatíženo vstupné do divadel nebo na koncerty.

Tři čtvrtiny české veřejnosti se shodují v tom, že je třeba šetřit s veřejnými penězi. S celým balíčkem opatření k ozdravení státních financí, který minulý týden představila vláda, ale souhlasí jen necelá desetina lidí a 25 procent jen s částí návrhů. Dvě třetiny lidí se zveřejněnou podobou konsolidačního balíčku nesouhlasí. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM/MARK, která ho provedla od 15. do 17. května mezi 800 lidmi staršími 18 let.

Přesunutí denního tisku do vyšší sazby DPH je chyba, postrádá to obsahovou i ekonomickou logiku, řekla v úterních Událostech, komentářích předsedkyně představenstva Czech News Center Libuše Šmuclerová, která zároveň stojí v čele správní rady Unie vydavatelů. Podle ní je také ohrožena role deníků jakožto hráze proti dezinformacím. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) ale upozornil na to, že klíčovou roli hrají veřejnoprávní média, která jsou v on-line prostoru. Důležitými zdroji jsou podle něj také časopisy, které jsou v nižší sazbě DPH.

Šíření dezinformací a útoky politiků na média se v současnosti často odehrávají na sociálních sítích. K těmto jevům však docházelo ještě před érou internetu, a to prostřednictvím klasických médií – tisku a televize. V roce 1992 byl často kritizován federální program F1 Československé televize pro údajnou neobjektivitu. Nebylo náhodou, že k takovým slovům se politici uchylovali zejména před volbami.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Rusku už víc než dva měsíce chybí místní nezávislá média. Většina lidí tak nemá přístup k nezávislému zpravodajství, objektivním informacím a je pod vlivem propagandy státní televize a dalších prokremelských médií. Jako poslední nezávislý celostátní list skončila koncem března Novaja gazeta.

Pražský soud uvalil vazbu na šéfredaktora Rudého práva Zdeňka Porybného. Podle obžaloby měl ohrozit vydavatelství Florenc, jehož byl ředitelem, a stát připravit o 24 milionů korun. K případu se vyjádřil zástupce šéfredaktora Lubor Kazda. Ten měl celý případ za politickou záležitost. Porybný byl o dva dny později propuštěn na kauci. Později bylo stíhání zastaveno jako neodůvodněné.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Na ruského prezidenta Vladimira Putina platí jednotná a tvrdá odpověď, spustila se nová železná opona, píše západoevropský tisk v reakci na vývoj kolem Ukrajiny. Nizozemský deník De Telegraaf píše, že způsob, jakým ruský prezident poukazuje na práva etnických Rusů v sousedních zemích, vyvolává znepokojivé asociace s obsazením Sudet nacistickým Německem před začátkem 2. světové války.

Už několik let doručují maďarští dobrovolníci do schránek týdenní zpravodaj Nyomtass Te Is! (Tiskni i ty!). Jeho autoři se snaží zásobovat zejména veřejnost na venkově zprávami, které maďarská média – z nichž naprostá většina je pod vlivem vlády – podle nich opomíjejí. Nestranická iniciativa nabrala na síle poté, co jí podporu na podzim vyjádřil opoziční volební lídr. Maďaři budou na začátku dubna vybírat poslance a podle dosavadních průzkumů lze čekat těsný souboj vládnoucí strany Fidesz se sjednocenou opozicí.

Téměř tři čtvrtiny médií v Afghánistánu přestaly po návratu Talibanu k moci fungovat. Většina novinářů tak přišla o práci. Řada z nich se profese vzdala z obav o bezpečnost, další utekli do zahraničí. Radikální hnutí tvrdí, že média mohou v činnosti pokračovat, musí se ale řídit právem šaría.

Místo internetu používal výstřižkovou službu, vstával ve čtyři ráno a do sedmi se učil psát na stroji, aby mohl v redakci pracovat na svých textech. Dnes přitom běžně kromě počítače a internetu používá i aplikace k šifrované komunikaci. Jaroslav Spurný je jedním z mála stále píšících českých novinářů, kteří své první články vydávali ještě v samizdatu. Své novinářské začátky, vznik novodobé české žurnalistiky i její vývoj v posledních třech dekádách reportér přibližuje v premiérovém díle podcastu Background ČT24 s podtitulem Generace.

Hongkongská policie na základě zákona o národní bezpečnosti zatkla šéfredaktora a čtyři vrcholné manažery deníku Apple Daily, který často kritizuje hongkongské vedení i čínskou vládnoucí garnituru. Je to vůbec poprvé, co hongkongská policie použila kontroverzní bezpečnostní zákon proti článkům v médiích.

Nedílnou součástí předvolebního boje v USA jsou takzvané „endorsementy“. Mediálně známé osobnosti a vlivné novinové tituly se veřejně staví za jednoho z kandidátů na budoucího prezidenta. Náklonnost Hollywoodu i většiny celostátních deníků by mohla napomoci demokratu Joeu Bidenovi. Obhajující prezident Donald Trump má zase výhodu „hlasu“ své administrativy.

Úterý 21. září 1920 byl den, kdy poprvé vyšlo Rudé právo. Noviny úzce spjaté s komunistickou stranou začaly vycházet o rok dřív, než oficiálně vznikla Komunistická strana Československa. Už ve dvacátých letech měly dvacetitisícový náklad, před druhou světovou válkou 40 tisíc a za normalizace dva miliony. Tyto noviny jsou dodnes symbolem propagandistické novinařiny. Přesto z nich po revoluci vznikl politicky nezávislý deník Právo. To nejzajímavější ze stoleté historie Rudého práva zjišťovala redakce pořadu Newsroom ČT24.

Autoritářský režim prezidenta Daniela Ortegy se snaží umlčet nikaragujská opoziční média, a tak už rok a půl zadržuje ve skladech celního úřadu desítky tun papíru a dalšího materiálu určeného dvěma velkým mediálním skupinám v zemi, informoval nejstarší deník této středoamerické země La Prensa. Podle listu hrozí, že se Nikaragua stane první zemí světa bez tištěných novin.

Dřív je mělo snad každé menší město, teď se místní nezávislé noviny stávají spíš raritou. Ničí je nedostatek peněz z inzerce, ubývající čtenáři, ale taky radniční zpravodaje. Jak se „malé“ novinařině daří, kde je a odkud a proč mizí, se snaží zjišťovat mediální analytička z Fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě Lenka Waschková Císařová. Tématu se věnoval také nedělní Newsroom ČT24.

Britští poslanci se po jistém váhání rozhodli pro rozpuštění parlamentu ve snaze prolomit patovou situaci kolem brexitu, volby 12. prosince ale budou nepředvídatelné a riskantní manévr se premiérovi Borisi Johnsonovi může vymstít. I tak komentují britské deníky úterní zlomové rozhodnutí Dolní sněmovny, které vydláždilo cestu k volbám v netradičním termínu v druhém prosincovém týdnu. Analytici opět připomínají scénář z roku 2017, kdy výsledek konzervativců výrazně zaostal za slibnými předvolebními průzkumy.

Premiérka Theresa Mayová zažila v parlamentu další ponížení, shoduje se britský tisk. Středeční dění v parlamentu popsal jako kolaps a vládu chaosu. Novináři spekulují, že předsedkyně vlády připravuje třetí hlasování o brexitové dohodě, kterou parlament již dvakrát odmítl. Některé evropské noviny vidí překážku v samotné političce.

Před třemi sty lety začaly vycházet první česky psané noviny. Oficiálně se jmenovaly Sobotní (Outerní) pražské poštovské noviny z rozličných zemí a krajin přicházející s obzvláštním Jeho císařské a královské Milosti nadáním obdarované, známé jsou ale pod kratším názvem Pražské poštovské noviny. Založil je Karel František Rosenmüller a vycházely dvakrát týdně v úterý a v sobotu. Jedno číslo si čtenář mohl pořídit za šest krejcarů, za celý rok zaplatil osm zlatek. Periodikum zaniklo roku 1772.