Cestovní pas

V Marseille odhalili pamětní desku Vladimíru Vochočovi. Uctili tak muže, který nejméně dva a půl tisíce lidí zachránil před transportem do koncentračního tábora. Tehdejší československý konzul během druhé světové války pomáhal Židům na útěku z Evropy. Izrael ho za hrdinství už odměnil cenou Spravedlivý mezi národy.

V létě přibývá zájemců o výměnu nebo pořízení osobních dokladů. Kvůli cestám do zahraničí roste i počet žádostí o takzvané expresní pasy. Třeba když lidé na poslední chvíli zjistí, že je jejich doklad neplatný. Nový pas vystaví úřady do druhého dne, vyzvednout se ale dá jen v hlavním městě.

Ve Spojených státech roste zájem o slovenský pas, jehož získání ulehčila loňská změna zákona. Jednou z možností je prokázat československé občanství maximálně u praprarodičů. Těch, kterým úřady vyhoví, ale ubývá. Lidé s kořeny na Slovensku se proto obrací na tamní úřady, a to v době, kdy si Bratislava připomíná 75 let od otevření amerického konzulátu.

V České republice funguje šest pojízdných kanceláří pro uprchlíky, které poslala ukrajinská vláda. Imigrační úředníci vyřizují žádosti o doklady nejen běženců, ale i Ukrajinců, kteří žijí v Česku dlouhodobě. Zájem je vysoký, kanceláře zpracují až sto žádostí denně.

Vyřídit si nový cestovní pas teď může trvat až dva měsíce, pokud lidé preferují rezervaci přesného termínu a tedy rychlejší odbavení. Řada úřadů se potýká s mimořádným zájmem. Ti, kteří potřebují pas dřív, tak musí přijít bez objednání a počítat s frontami.

Češka Tereza Hlůšková, kterou celníci v lednu 2018 zadrželi na letišti v pákistánském Láhauru s devíti kilogramy heroinu, se může vrátit do České republiky. Nejvyšší soud v Islámábádu vydal písemný příkaz, který jí dovoluje opustit Pákistán, informuje server Blesk.cz. Češka byla v březnu 2019 odsouzena k trestu odnětí svobody v délce osmi let a osmi měsíců a k pokutě 800 dolarů (asi 18 tisíc korun). Proti rozsudku se odvolala, loni na začátku listopadu byla obžaloby zproštěna a 20. listopadu propuštěna z vězení. Celníci ale podali odvolání, Hlůšková proto nemohla vycestovat.

Zájem o vyřízení nových cestovních dokladů v Praze roste. Některé městské části hlásí oproti minulému týdnu dvojnásobný zájem. České televizi to potvrdilo šest oslovených městských částí. Důvodem je podle některých z nich situace na Ukrajině. Rezervace termínů pro vyřízení žádosti o pas jsou plné až na měsíc dopředu.

České turisty čeká po sedmnácti letech změna při cestování do Spojeného království. Od 1. října bude možná návštěva pouze s pasem. Nebude už stačit jen občanský průkaz, jako tomu bylo za členství Británie v Evropské unii. Změna se zvlášť dotkne školních a výměnných zájezdů z unijních zemí.

Za tři týdny bude znát Česko vítěze sněmovních voleb. O nových poslancích lidé rozhodnou druhý říjnový víkend. Už teď jsou ustavené volební komise, v příštích dnech je čeká školení. Letos se musejí připravit třeba na změny v uznávání dokladů.

Od čtvrtku do neděle 1. srpna nemohou lidé žádat o vydání občanského průkazu a cestovního pasu, doklady nebude možné ani převzít. Důvodem je odstávka systému, která souvisí s přípravou na občanské průkazy s biometrickými údaji. Povinnost jejich zavedení vychází z evropského nařízení, v Česku se tento nový typ začne vydávat v pondělí.

Češi trvale žijící ve Spojeném království mají do konce června čas na to, aby po brexitu požádali o status tamního usedlíka. Pokud to do té doby neudělají, budou v zemi pobývat nelegálně. České ministerstvo zahraničí v dubnu nově zřídilo honorární konzulát ve městě Peterborough na východě Anglie, aby jim se žádostmi pomáhal.

Čína přestala uznávat pasy pro britské občany v zámoří, reaguje tím na vízový program Spojeného království, který otevírá obyvatelům Hongkongu cestu k ostrovnímu občanství. Peking zvažuje držitelům těchto pasů rovněž zakázat vykonávání veřejných funkcí a odebrat jim právo volit. Británie předpokládá, že vízový program pro lidi z Hongkongu během následujících pěti let využije zhruba tři sta tisíc lidí.

S odchodem Spojeného království z Evropské unie lze očekávat několik změn, jako je zdražení roamingu, vyšší ceny zásilek nebo konec cestování na občanský průkaz do i z ostrovního státu. Kvůli obchodním a úředním bariérám rovněž firmám vzniknou náklady navíc, a ty mohou dopadnout i na koncové zákazníky. K pracovním a studijním pobytům delším než půl roku bude potřeba vízum. Nové změny, které brexit přinesl, zasáhnou kromě obyvatel Velké Británie i občany Evropské unie, včetně Čechů.

Češi žijící ve Velké Británii častěji žádají o vydání cestovního pasu. Letos si na tamní zastupitelské úřady přišlo vyřídit tento doklad už 1839 lidí – téměř o třetinu víc než ve stejném období vloni. V roce 2018 úředníci vyřídili celkem 3177 žádostí. Důvodem je nejistota kolem brexitu. Velvyslanectví zaznamenalo i případy, při kterých britská imigrační policie Čechy upozorňovala, že do budoucna už nebude moci uznat občanský průkaz jako cestovní doklad. České televizi to řekl ředitel konzulárního odboru ministerstva zahraničí Pavel Pitel.

Češi mířící do Velké Británie by si kvůli odchodu této ostrovní země z EU měli brát cestovní pas, občanský průkaz do budoucna stačit nebude. Upozornilo na to ministerstvo zahraničí na základě informací o postupu britské imigrační policie.

Rozhodnutí o brexitu z června 2016 mnohonásobně zvýšilo počet Britů, kteří ve spolkové republice žádají o německé občanství. Kvůli nejistotě a obavám z možného chaosu, které v ní dosavadní postup britských politiků jen utvrzuje, tak učinila i berlínská dopisovatelka listů The Guardian a The Observer Kate Connollyová. O své zkušenosti, která rozdělila i její britskou rodinu, napsala knihu Exit brexit – jak jsem se stala Němkou.

Z cizinců, kteří přijeli loni v létě do Ruska na šampionát ve fotbale, jich v zemi stále pobývá ještě více než 5 tisíc, a to nelegálně. Oznámilo to ruské ministerstvo vnitra, aniž upřesnilo, odkud pocházejí. K cestě do Ruska tito cizinci využili průkaz fanouška, takže nepotřebovali víza do cestovního pasu.