Fox News

Bývalý moderátor americké stanice Fox News Tucker Carlson hovořil v Moskvě s ruským vládcem Vladimirem Putinem a záznam nyní uveřejnil na svém webu. Hlavním tématem je válka na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v plném rozsahu před dvěma lety. Putin moderátorovi kromě jiného řekl, že Moskva nemá zájem na invazi do „Polska, Lotyšska nebo kamkoli jinam“. Rusko podle něj nemůže být na Ukrajině poraženo. Carlson má blízko k americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi a zpochybňuje západní pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Za to, že dal moderátor slovo ruskému vládci, sklidil kritiku od řady amerických, ale i ruských novinářů.

Mediální magnát Rupert Murdoch odstupuje z čela správních rad svých společností Fox Corp a News Corp. Ukončuje tak zhruba sedmdesátiletou kariéru, během které vybudoval mediální impérium sahající od Austrálie po Spojené státy, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters. Murdoch už bude jen emeritním předsedou.

Americká federální prokuratura získala zvukový záznam ze schůzky v létě 2021, na které bývalý prezident Donald Trump přiznává, že si poté, co opustil Bílý dům, nechal utajovaný dokument Pentagonu o potenciálním útoku na Írán. Informovala o tom americká televizní stanice CNN s odvoláním na několik zdrojů. Trump přitom dříve tvrdil, že si žádné utajované materiály nenechal.

Americká televizní stanice Fox News ukončila spolupráci s moderátorem Tuckerem Carlsonem, napsala společnost v pondělním prohlášení. Důvod neposkytla. Tento krok přijala krátce poté, co mimosoudně urovnala spor s Dominion Voting Systems, již ve svém vysílání nepravdivě obvinila z manipulace prezidentských voleb v roce 2020. Televize musela zaplatit 787,5 milionů dolarů (asi 16,8 miliard korun).

Soudní spor výrobce volebních přístrojů Dominion Voting Systems (DVS) s televizní stanicí Fox News skončil urovnáním. Oznámil to soudce krátce po začátku soudního procesu. DVS stanici žalovala za pomluvu v souvislosti s jejím zpravodajstvím, po prezidentských volbách v roce 2020, které dávalo prostor nepodloženým obviněním, že DVS manipulovala hlasy proti Donaldu Trumpovi. Firma jako odškodnění požadovala 1,6 miliardy dolarů (34 miliard korun). Obě strany se shodly, že Fox vyplatí urovnání ve výši 787,5 milionu dolarů (16,8 miliardy korun), řekl právní zástupce DVS.

Mediální magnát Rupert Murdoch přiznal, že někteří moderátoři jeho televizního kanálu Fox News propagovali falešnou zprávu o „ukradených prezidentských volbách“ v roce 2020. Murdochova výpověď je součástí procesu, v němž se společnost Dominion Voting Systems soudí s Fox News. Vedení televize se hájí tím, že komentáře jsou chráněny ústavním právem na svobodu projevu. Murdoch popírá, že by stanice jako celek podporovala hoaxy prezidenta Donalda Trumpa týkající se voleb. Informovala o tom americká stanice CNN.

Po střelbě v průvodu k oslavám Dne nezávislosti na předměstí Chicaga zůstalo šest mrtvých a 24 zraněných. Uvedla to na improvizované tiskové konferenci místní policie.

Americký prezident Joe Biden v rozhovoru s agenturou AP uvedl, že Američané jsou velmi deprimovaní po dvou náročných letech poznamenaných pandemií covidu-19, nestabilitou ekonomiky a nyní rostoucími cenami pohonných hmot, které zatěžují rodinné rozpočty. Zdůraznil však, že recese „není nevyhnutelná“, a řekl, že chce, aby si Američané věřili.

Americký prezident Joe Biden během pondělní tiskové konference poznamenal vulgární urážku do zapnutého mikrofonu směrem k americkému novináři z televizní stanice Fox News. Není jasné, zda prezident věděl, že je mikrofon zapnutý, moment ale zachytily televizní kamery. Bílý dům incident nekomentoval, reportér však uvedl, že mu prezident později osobně zatelefonoval.

Pro americké demokraty dopadly úterní volby špatně: ve Virginii jejich kandidát na guvernéra překvapivě prohrál a v New Jersey vyhrál jen těsně, přestože byl považován za jasného favorita. Ve straně to proto vyvolalo obavy z opakování katastrofického scénáře z roku 2009. Tehdy demokraté rovněž přišli o guvernérské křeslo ve Virginii a o rok později v kongresových volbách zaznamenali zdrcující porážku, když ve Sněmovně reprezentantů ztratili 63 křesel.

Ani týden po zničení kancelářské budovy v Gaza City v Pásmu Gazy není zřejmé, z jakého důvodu na ni izraelská raketa cílila. V budově se údajně nacházely kanceláře teroristů z palestinského hnutí Hamás, sídlily tam ale i redakce agentury Associated Press (AP) a televize al-Džazíra. Novináři prý o přítomnosti Hamásu nevěděli, podle jiných s ním ale mohli spolupracovat a krýt ho. Navíc se objevily spekulace, že útokem chtěl Izrael cenzurovat informace, které se do světa z místa dostávají. Kde je pravda? A jak moc tato událost může poškodit zmíněná média? Odpovědi se snažil nalézt pořad Newsroom ČT24.

Spojené státy mají podezření, že hackerský útok na společnost Colonial Pipeline byl veden z Ruska. Tamní vládu s ním ale nespojují. Ve čtvrtek to prohlásil americký prezident Joe Biden s tím, že incident dočasně zastavil provoz klíčové sítě pro přepravu ropných produktů v USA. Necelý týden po začátku výpadku se podle agentury AP na internetu šířily nejrůznější dezinformace vykreslující Bidenovu administrativu jako viníka.

Nejvýše postavená republikánka ve Sněmovně reprezentantů a trojka ve stranické hierarchii Liz Cheneyová bude ve středu čelit dalšímu návrhu na odvolání z funkce předsedkyně republikánské konference (šéfka stranického klubu). Spolustraníkům se nelíbí, že patří k hlasitým kritikům bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který si ve straně i půl roku od voleb udržuje stále velký vliv. Na pozadí jejího případu se tak odehrává spor o budoucí směřování republikánů.

Někdejší ministr zahraničí Mike Pompeo, který působil v administrativě amerického exprezidenta Donalda Trumpa, se stane analytikem na zpravodajské stanici Fox News. Stane se tak dalším vysokým činitelem bývalé vlády a hlasitým Trumpovým zastáncem, který se k republikánům nakloněné televizi v poslední době připojil.

Ve věku 90 let zemřel v úterý Gordon Liddy, jeden z důležitých aktérů nechvalně známé aféry Watergate, která vedla v roce 1974 k nucenému odchodu Richarda Nixona z funkce prezidenta USA. Liddy pomáhal republikánskému prezidentovi s volební kampaní ke znovuzvolení a měl na starosti vloupání do ústředí Demokratické strany ve washingtonském komplexu Watergate. Ve vězení strávil čtyři a půl roku.

Republikánská strana stále zůstává stranou Donalda Trumpa. Z 50 republikánských senátorů se 43 vyslovilo v sobotu pro to, aby byl Trump zbaven obvinění z podněcování ke vzpouře před lednovým vpádem jeho příznivců do amerického Kapitolu. Jen sedm republikánských senátorů se vyslovilo pro usvědčení. Hlasování ukazuje, jak silně ovládá bývalý prezident stranu, kterou si v posledních pěti letech přetvořil k obrazu svému, napsala agentura Reuters.

Prezident Spojených států Joe Biden by se měl v pondělí setkat se zástupci republikánů, aby společně diskutovali například o strategii boje proti pandemii koronaviru i o připravovaném záchranném ekonomickém balíčku.

Dosluhující americký prezident Donald Trump kritizoval vůdce republikánské senátní většiny Mitche McConnella za jeho úterní výrok k volbám. McConnell poprvé od listopadových voleb uznal Trumpova demokratického soupeře Joea Bidena za vítěze prezidentských voleb.

Lídr republikánů v Senátu USA Mitch McConnell uznal Trumpovu porážku a poblahopřál Joeu Bidenovi. Jeho vítězství ve volbách uznali i další vlivní republikáni z několika amerických států. Vyjádřili se tak krátce poté, co Biden získal očekávaných 306 hlasů volitelů. Stávající prezident Donald Trump však stále odmítá připustit porážku, k čemuž ho už vyzval i nově zvolený prezident. Trump i nadále mluví o volebních podvodech, desítky žalob jeho právníků však už soudy definitivně zamítly.

Novináři, nejen ti američtí, už dopředu věděli, že je během prezidentských voleb v USA čeká tentokrát opravdu náročná práce. Potvrdilo se, že přístup ke štábům obou kandidátů kvůli pokračující pandemii koronaviru mělo jen pár vybraných médií. Potvrdilo se také, že tradiční volební noc skončila bez vítěze. A vyplnily se i předpovědi, že nespokojení Američané vyjdou do ulic. K tomu musela média čelit dalším výzvám – například útokům současného prezidenta Donalda Trumpa, který je viní z pro něj nepříznivě vyvíjejících se výsledků. Kvůli zavádějícím výrokům některé americké televize dokonce vypnuly jeden z jeho projevů. Pořad Newsroom ČT24 přináší pohled do amerických prezidentských voleb optikou médií.

Několik posledních procent hlasů stačí spočítat v rozhodujících státech letošní prezidentské volby v USA. Podle odhadu agentury AP a stanice Fox Trump dosud získal na svou stranu 214 a Biden 264 volitelů z 270 potřebných pro vítězství, podle CNN je poměr 213 ku 253. Biden už vede v Nevadě, Georgii i Pensylvánii a jeho náskok tam roste. V Severní Karolíně, kde vede Trump, má sčítání pauzu. V Arizoně, kterou AP a Fox považují za rozhodnutou pro Bidena, se náskok demokrata snižuje.

Nedílnou součástí předvolebního boje v USA jsou takzvané „endorsementy“. Mediálně známé osobnosti a vlivné novinové tituly se veřejně staví za jednoho z kandidátů na budoucího prezidenta. Náklonnost Hollywoodu i většiny celostátních deníků by mohla napomoci demokratu Joeu Bidenovi. Obhajující prezident Donald Trump má zase výhodu „hlasu“ své administrativy.

Prezident Donald Trump ve svém projevu opět uvedl, že vyhrál, ale vítězství mu údajně krade „zkorumpovaná mašinérie“. Do voleb podle něj zasáhly peníze, velké technologické firmy a také média, která zkritizoval za předvolební průzkumy. V USA pokračují demonstrace, Joe Biden už občany vyzval ke klidu. Stále pokračuje sčítání hlasů. Podle analytiků ještě není jasno ve čtyřech státech: Nevadě, kde vede Joe Biden, a Georgii, Pensylvánii a Severní Karolíně, kde vede Donald Trump. Prezidentův náskok v této trojici se však snižuje, protože jako poslední se započítávají poštovní hlasy z velkých měst, kde demokraté získávají výraznou většinu.

Sociální sítě stále nabírají na významu v každodenním životě i v politické kampani. Ve Spojených státech, kde kandidáti na prezidenta nemají šanci objet se svými mítinky každé jen trochu větší město, to platí dvojnásob. A důležitost sociálních médií dále umocňuje pandemie koronaviru, která osobním kontaktům brání. Po volbách před čtyřmi lety se sítě ocitly pod palbou kritiky. Jak se připravily na letošní klání? A mohou vůbec zamezit šíření hoaxů, dezinformací a lží?