Rupert Murdoch odchází z čela mediálních společností Fox a News

Mediální magnát Rupert Murdoch odstupuje z čela správních rad svých společností Fox Corp a News Corp. Ukončuje tak zhruba sedmdesátiletou kariéru, během které vybudoval mediální impérium sahající od Austrálie po Spojené státy, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters. Murdoch už bude jen emeritním předsedou.

Dvaadevadesátiletý Murdoch předává vedení firem Fox a News svému synovi Lachlanu Murdochovi. Ten se stane jediným předsedou správní rady společnosti News a zůstane předsedou správní rady a výkonným ředitelem firmy Fox, oznámily podniky ve čtvrteční tiskové zprávě. Změny ve vedení vstoupí v platnost v polovině listopadu.

„Naše podniky jsou v dobré kondici, stejně jako já,“ napsal podle serveru CNBC v dopise zaměstnancům Rupert Murdoch, který v obou podnicích vlastní téměř kontrolní podíly. „Máme všechny důvody k optimismu ohledně příštích let,“ uvedl rovněž. Zpráva o Murdochově odchodu přichází několik měsíců poté, co magnát zrušil plán na spojení firem Fox a News.

Rupert Murdoch se synem Lachlanem v roce 2015
Zdroj: Mike Blake/Reuters

Rupert Murdoch je považován za jednoho z nejvlivnějších lidí na světě. Časopis Forbes odhadl jeho jmění na 17,3 miliardy dolarů (skoro 400 miliard korun) a zařadil jej na 99. místo v žebříčku nejbohatších lidí světa. Má blízko ke konzervativní části republikánské strany a ve zpravodajství jeho kanálů se to projevuje. Fox News ostatně 7. října 1996 založil jako konkurenci CNN, v níž je znát spíš v americkém smyslu liberální duch.

Do jeho mediálního impéria patří mimo jiné americká televizní síť Fox, britský bulvární deník The Sun či americký finanční list The Wall Street Journal (WSJ).

Murdoch založil základy mediálního impéria v Austrálii

Murdoch se narodil 11. března 1931 v australském Melbourne. Do světa médií vstoupil ve 22 letech, kdy se po smrti svého otce vrátil do Austrálie a převzal list Adelaide News. Po akvizicích několika dalších australských deníků jako The Mirror či The Daily Telegraph se stal jednou z nejvýznamnějších osobností na australském mediálním jevišti. Poté se rozhodl svou mediální říši rozšířit za hranice.

V roce 1968 získal britský nedělník News of the World, který byl nejprodávanějším ostrovním titulem. V roce 2011 však skončil po obřím skandálu s odposlechy, které se mimo jiné dotkly i královské rodiny. Vyšetřování čelil i samotný Murdoch, kterého odškodnění zasažených lidí stálo miliony.

V 70. letech se přestěhoval do New Yorku, kde zachránil skomírající list New York Post. Po získání amerického občanství v roce 1985 přibyla do Murdochova mediálního konglomerátu společnost 21st Century Fox. Jeho mediální říše byla od roku 1979 známá pod názvem News Corporation. „Monopol je odporná věc do té doby, než ho máte,“ popisoval Murdoch svůj postoj k monopolizaci trhu.

Murdoch je kritikem bezplatného přístupu sociálních sítí k novinkám. „Lidé čtou novinky na internetu zadarmo, to se musí změnit,“ uvedl. Terčem jeho kritiky byl například Facebook.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16AktualizovánoPrávě teď

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 4 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 7 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 8 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...