Charles de Gaulle

Představitelé evropských mocností – premiér Velké Británie Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý vůdce Adolf Hitler podepsali 29. září 1938 takzvanou mnichovskou dohodu. Odsouhlasili v ní postoupení části československého území (Sudet) Německu. Dohoda podle historiků znamenala faktický počátek druhé světové války. Diktát, kterému se o den později podvolila československá vláda, znamenal zánik jedné z posledních demokracií předválečné Evropy – Československa. Značně také usnadnil naplňování Hitlerových světovládných plánů.

Výstava v Normandii zachycuje jednu z největších hvězd francouzské kinematografie Jeana Gabina v nezvyklé roli – ve vojenské uniformě. Herec proslulý mužnými charakterními rolemi se osobně podílel na osvobozování Francie a porážce třetí říše. Tato část jeho života zůstávala dlouho veřejnosti neznámá.

Letecká doprava v Evropě letos vystavuje cestující mnoha horkým chvilkám. Zaměstnanci některých aerolinií a letišť stávkují a budou v tom pokračovat i přes léto, leckde pak chybí dostatek personálu po předchozích covidových propouštěních. A tak se ruší tisíce spojů nebo třeba kolabuje výdej zavazadel.

Bývalý novinář Éric Zemmour potvrdil očekávání a oznámil svou kandidaturu na francouzského prezidenta. Veřejnosti v projevu mimo jiné vzkázal, že chce „zachránit Francii“. Během října a listopadu v několika průzkumech předstihl tradiční představitelku krajní pravice Marine Le Penovou, která už v minulých prezidentských volbách v roce 2017 postoupila do druhého kola.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že zruší prestižní francouzskou vysokou školu École Nationale d'Administration (ENA), aby tak zvýšil sociální mobilitu. Škola, na které studoval sám Macron nebo bývalí prezidenti Francois Hollande a Jacques Chirac, podle něj umocňuje elitářství. Zrušení školy je součástí reformy vyšší státní správy, píše list Le Monde. Školu nahradí nový Institut du Service Public (Institut státní správy), píše AFP.

Před 130 lety se narodil francouzský generál a politik Charles de Gaulle. Prezidentem byl v letech 1959 až 1969. V duchu svého životního kréda „Francie bude veliká, nebo nebude vůbec“ zůstává ve své zemi symbolem vlastenectví. Do dějin se zapsal za války v protinacistickém odboji a poté, když v roce 1958 vystoupil z ústraní a přijal úřad předsedy vlády. Podle historiků tím zabránil hrozící občanské válce kvůli krizi v Alžírsku. Zemřel v roce 1970.

Francie v úterý slaví státní svátek k výročí dobytí Bastily. Prezident Emmanuel Macron dopoledne dorazil na pařížské náměstí Svornosti, kde předsedá slavnostní vojenské přehlídce věnované letos především zdravotníkům bojujícím s koronavirovou pandemií. Kvůli ní je přehlídka letos mnohem skromnější než v jiných letech a koná se bez přítomnosti širší veřejnosti.

Francií postupují protesty za rasovou rovnoprávnost. Například v Paříži v pondělí neznámí  pachatelé posprejovali červenou barvou dvě sochy spojované s francouzskou koloniální érou. U řady dalších po celé zemi pokračují demonstrace za jejich odstranění. Manifestace se do země rozšířily ze Spojených států po smrti Afroameričana George Floyda.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek zavítal do Londýna, kde si společně s princem Charlesem připomene 80. výročí projevu Charlese de Gaulla. V něm generál vyzval Francouze k boji proti německé okupaci. Macron se setká také s britským premiérem Borisem Johnsonem, s nímž bude podle agentury Reuters jednat o boji s pandemií i o budoucích vztazích Británie s Evropskou unií.

Svůj první jaderný výbuch uskutečnila Francie 13. února 1960. Místem se stala atomová střelnice Reggane ležící v alžírské Sahaře. Francie se tehdy stala čtvrtou zemí světa, která vyzkoušela jadernou zbraň. Prvenství patří Spojeným státům, které 16. července 1945 odpálily bombu na letecké základně Alamogordo v Novém Mexiku.

V pařížské Invalidovně se v neděli mohla veřejnost rozloučit s bývalým prezidentem Jaquesem Chiracem, který zemřel ve čtvrtek ve věku 86 let. Lidé se mohli podepisovat do kondolenční knihy, která tam byla převezena z Elysejského paláce. Při nesení rakve se střídali Chiracovi osobní strážci. V pondělí, které je dnem smutku, bude bývalý prezident pohřben po zádušní mši, na níž se čekají tři desítky světových státníků. Českou republiku zastoupí předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček.

Před pětasedmdesáti lety, 10. června 1944, postihl francouzský Oradour-sur-Glane podobný osud jako české Lidice a Ležáky. Příslušníci jednotek SS tu během největšího masakru v obsazené Francii připravili o život 642 lidí, včetně žen a dětí. Trosky zpustošené obce zůstaly po válce nedotčeny a Francouzi je do současnosti udržují jako pietní místo. Co k vyhlazení Oradouru vedlo, dodnes není zcela jasné.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron v západoněmeckém městě Cáchy (Aachen) podepsali novou smlouvu o přátelství a vzájemné spolupráci. Dohoda navazuje na Elysejskou smlouvu z roku 1963, kterou uzavřeli jejich někdejší předchůdci Konrad Adenauer a Charles de Gaulle. V Česku nová smlouva vzbudila kontroverzní reakce. Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) ale pro Českou republiku či další menší členské země EU žádné komplikace neznamená.

Prosinec je ve Francii tradičním obdobím pouličních protestů. Ani tento rok není výjimkou – letos se nese ve znamení „gilets jaunes,“ neboli žlutých vest. Proč právě ve Francii jsou pouliční protesty tak rozšířené a proč právě tam je lidé pokládají za něco tak normálního?