Hygiena

V Česku letos zemřel druhý člověk nakažený černým kašlem. Pacientce bylo 84 let a měla i další zdravotní potíže, černý kašel proto nelze určit jako jasnou příčinu úmrtí, uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle něj v Česku lékaři letos zaznamenali už 4253 případů černého kašle, za týden přibylo 1151 nových. Nemocnost je tak nejvyšší od šedesátých let minulého století.

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová trvá na tom, že žádné dítě neočkované proti černému kašli nebude vyřazeno z výuky ve škole. Podle epidemiologa Romana Chlíbka se tím ale příslušná vyhláška ohýbá, vyřazení neočkovaného dítěte je podle něj naopak základní opatření. Svrčinová a Chlíbek byli hosty pořadu 90' ČT24.

V Česku v únoru zemřel člověk nakažený černým kašlem. Byl ve věku 55 až 64 let, uvedl Státní zdravotní ústav ve své pravidelné zprávě. Mluvčí Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje Veronika Krejčí upřesnila, že šlo o muže z hradeckého kraje, který zemřel 10. února a měl i další vážná onemocnění. Onemocnění černým kašlem nebylo bezprostřední příčinou jeho úmrtí. Od začátku roku SZÚ eviduje 3101 případů této nemoci. Proti předchozím letům jí výrazně přibylo, letošní počty jsou nejvyšší za posledních 60 let.

Školám by se příští rok mohly navýšit kapacity díky nové hygienické vyhlášce. Ministerstvo zdravotnictví už vypořádalo připomínky. Kritikům vadila například možnost společných toalet pro chlapce a dívky a objevily se i obavy, že kolem mateřských škol budou chybět ploty. Podle autorů změn šlo často o dezinformace.

V Česku přibývá případů příušnic. Během prvních dvou měsíců roku hygienici zaznamenali 223 nakažených. To je skoro třikrát víc než za celý loňský rok. Vyplývá to z dat, která ČT poskytly krajské hygienické stanice a Státní zdravotní ústav (SZÚ). Nejvíce případů je v současnosti v Plzeňském kraji. Očkování proti příušnicím je v Česku povinné.

Příliš soli je podle hygieniků v každém pátém obědě, které vydávají školní jídelny v Jihomoravském kraji. Pracovníci hygienických stanic se ve čtvrtek vydali na kontrolu, při níž kontrolovali také teplotu nebo způsob skladování jídla.

Češi už nakoupili skoro tři tisíce nocleženek pro lidi bez domova. ČT to sdělila mluvčí projektu Nocleženka Tereza Melišová. V loňském roce jich lidé nakoupili skoro třicet tisíc. Díky projektu mohou lidé bez domova přespat v noclehárně, kde dostanou polévku a mohou tam vyhledat pomoc sociálního pracovníka. Noclehárny se otevírají 1. listopadu.

Nově navržená pravidla pro školní budovy by měla pro budoucí stavby platit od října. Upravená vyhláška zavádí mimo jiné povinnost měření kvality vzduchu ve třídách, mění požadavky na osvětlení a dává více prostoru pro rozhodování o podobě a chodu školy zřizovatelům a ředitelům škol. Pro stávající školy se připravuje další úprava, podle níž budou muset sledovat koncentraci oxidu uhličitého ve výukových prostorech. S jejím zavedením se počítá v horizontu let.

Lidí nakažených svrabem v Česku přibývá. Čísla jsou nejvyšší za posledních dvacet let. Od ledna do konce června lékaři nahlásili 4 873 případů. Loni jich přitom za celý rok bylo 5 276. Ukazují to data Státního zdravotního ústavu. Svrab se přenáší přímým kontaktem s nemocným, s jeho oblečením nebo ložním prádlem. Projevuje se zarudlými pupínky a silným svěděním.

Ve speciálně upraveném nákladním autě funguje plně vybavená zubní ordinace. Na její přestavbu se složili Češi a její posádka nyní slouží poblíž frontové linie u 24. ukrajinské brigády. Pracuje v ní čerstvě vystudovaný a poté mobilizovaný zubař Max. Zkažené zuby jsou podle něj velký problém – bolest dokáže vojáky někdy i vyřadit z boje.

Členka sněmovního školského výboru Renáta Zajíčková (ODS) míní, že ve školství přetrvávají problémy, které se měly řešit již před deseti lety. To se ale nestalo, obce a kraje podle ní nedostatečně pracovaly s demografickým vývojem. S tím souhlasí analytik PAQ Research Karel Gargulák. Podle něj se také změnilo přemýšlení žáků, rodičů a učitelů o tom, jak má být vzdělávací dráha strukturována. „Aspirace rostou a my nechceme nutit patnáctileté dítě rozhodovat se pro úzce specializovaný obor,“ podotkl s tím, že poptávka po všeobecném vzdělání je tak větší.

Olomoučtí policisté odložili případ poplašné zprávy o šíření vysoce infekční tuberkulózy z řad ukrajinských vojáků cvičících na Libavé. Pachatele, který nepravdivou zprávu na internet umístil, se nepodařilo zjistit, řekl krajský policejní mluvčí Libor Hejtman. Případem se kriminalisté zabývali od února, stopy vedly do zahraničí, pachatele se však vypátrat nepodařilo. Falšovaná zpráva hygienické stanice varující před tuberkulózou kolovala prostřednictvím sociálních médií a elektronické pošty.

Ve středu 1. března uplynuly tři roky od doby, kdy testování objevilo v Česku první případy nového typu koronaviru. Dle přednostky pneumologické kliniky Martiny Koziar Vašákové pandemie ještě u konce není, nicméně díky imunizaci lidstva není jeho mortalita tak vysoká. Lékař z Ústavu všeobecného lékařství Cyril Mucha si myslí, že se covid pomalu posouvá k běžnému virovému onemocnění. „Jak se bude do budoucna zmírňovat, stane se běžným onemocněním,“ soudí i bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Současný šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) si to však nemyslí, jde o závažnou nemoc, podotkl. „Stává se z něj onemocnění, o kterém víme řadu věcí, umíme ho léčit,“ upřesnil.

Česko překročilo hranici epidemie akutních respiračních onemocnění. Vyplývá to ze zprávy Státního zdravotního ústavu, podle kterého je nemocných přes 2300 na 100 tisíc obyvatel. To je víc než třetinový nárůst v porovnání s předchozím týdnem. Lékaři nové případy evidují ve všech krajích a věkových kategoriích, nejvíc přibývá chřipky. Formálně epidemii vyhlašuje hlavní hygienička.

Od úterý žije na planetě Zemi oficiálně přes osm miliard lidí, což je víc než kdykoli v historii. Překročení nového milníku oznámila Organizace spojených národů (OSN), která globálně mapuje statistiky porodnosti a úmrtnosti. Zvláště země s průměrně velmi mladou, či naopak stárnoucí populací v tomto ohledu řeší, díky jakým zdrojům se rostoucí lidstvo uživí.

Během letošního prvního půlroku dorazilo do Nizozemska už 123 tisíc uprchlíků, nejvíce ze Sýrie, Ukrajiny nebo severu Afriky. Země od některých organizací, které uprchlíkům pomáhají, sklízí velkou kritiku za špatné podmínky v hlavním azylovém středisku Ter Apel. To pojme asi dva tisíce lidí, žadatelů o azyl je však mnohem víc. Červený kříž i Lékaři bez hranic se také kvůli špatným hygienickým podmínkám obávají šíření infekčních nemocí. Nizozemská rada pro uprchlíky už dokonce na stát podala žalobu.

Nemoc covid-19 nikam nezmizela, v Česku se vyskytuje pořád a po jarní pauze v tuzemsku sílí nová vlna, tentokrát způsobená hlavně extrémně nakažlivými variantami BA.4 a BA.5. Protože už se většina obyvatelstva ale s nemocí setkala a má protilátky, platí nyní odlišná pravidla než v předchozích letech.

Pravděpodobně rotaviry stojí za hospitalizací devatenácti lidí z dětského tábora u Vrbna pod Pradědem na Bruntálsku. Záchranáři je v sobotu odvezli do blízkých nemocnic. Během víkendu lékaři všechny propustili do domácího ošetřování, zbytek dětí si vyzvedli rodiče.

Pražští hygienici prověřují pět lidí, kteří na dovolené sdíleli ubytování s mužem nakaženým opičími neštovicemi. U tří z nich se vyskytly příznaky nemoci. Státní zdravotní ústav (SZÚ) zároveň ve středu odpoledne předběžně potvrdil druhý případ této nemoci v Česku. Jde o blízký kontakt prvního nakaženého, který byl potvrzen v úterý.

Jedním z problémů časti lidí bez přístřeší je závislost na alkoholu, která jim brání využívat některé sociální služby. Společnost Podané ruce proto před dvěma lety zahájila provoz kontaktního centra ve Vlhké ulici v Brně, které se na lidi s problémovým požíváním alkoholu specializuje. To jim také nabízí v Česku zatím ojedinělý program regulovaného pití, jehož cílem je snižovat následky jejich závislosti.

Od soboty 19. února se izolace po nákaze koronavirem prodlouží z pěti na sedm dní. Po rizikovém kontaktu nebude povinná žádná karanténa. Vyplývá to z metodického pokynu hlavní hygieničky. V současné době je izolace pětidenní a lidé po rizikovém kontaktu mají nařízenou karanténu také na pět dní.

Úspory v rozpočtu na ministerstvu zdravotnictví se mají dotknout i krajských hygienických stanic. Podle serveru Seznam Zprávy jim ministerstvo v dopise oznámilo, kolik pracovníků mají propustit. Zdravotnictví ale popřelo, že by dalo hygienám pokyn k propouštění. Někteří zaměstnanci podle resortu informace dezinterpretovali. Nový návrh rozpočtu má vláda schvalovat ve středu, zmrazením plateb za státní pojištěnce plánuje ušetřit téměř jedenáct miliard korun.

Proticovidová opatření vydaná podle pandemického zákona zřejmě budou moci zahrnout více činností. Ve středu po 22:00 to schválila sněmovna, a to po 35 hodinách jednání. Poslanci v úterý večer odhlasovali, že projednají novelu ve stavu legislativní nouze, od té doby postupně vystupovali zástupci SPD. Ve středu odpoledne poslanci schválili zkrácení doby pro vystoupení k pandemickému zákonu na dvakrát pět minut. Mimořádnou schůzi svolaly koaliční strany proto, že SPD svým vetem znemožnila projednání na řádné schůzi.

Od pondělí začnou v Česku platit nová proticovidová pravidla. Povinně se začne testovat ve firmách, týká se to i těch, kteří mají dokončené očkování proti covidu-19. Upravují se také postupy pro karantény a izolace. Ministerstvo už doručuje nová pravidla krajským hygienám a zdravotníkům. Karantény se budou nově týkat i očkovaných lidí nebo těch, kteří covid v posledním půl roce prodělali.