Krajina

V Česku by mohlo vzniknout šest přečerpávacích vodních elektráren, které nebudou ve střetu s ochranou přírody a krajiny. Seznam nejvhodnějších míst představila ministerstva životního prostředí a zemědělství, jde o oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harta. Výstavba by vyšla na desítky miliard korun, nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Povinnost nechávat pole ladem způsobuje problémy i na zbytku polí, kritizoval ve čtvrteční 90' ČT24 prezident Agrární komory Jan Doležal s tím, že nikde mimo Evropu takové podmínky neplatí. Expert na zemědělství Hnutí Duha Martin Rexa říká, že ne každá taková plocha musí nutně omezovat zemědělskou produkci. Klimatická změna podle něj postupuje velmi rychle a je nutné se bavit o změně. Doležal je přesvědčen, že Evropa je jediná, kdo klimatickou změnu řeší.

Přišli jsme o bohatství krajiny, ztrácí produktivitu, uvedl v pořadu Události, komentáře výzkumný pracovník Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Vojtěch Kotecký. To, že přibývá navíc sucha, mění se klima, situaci podle něj ještě více zhoršuje a potřeba opatření je ještě více urgentní.

Iniciátoři petice v úterý před poslanci zdůvodnili, proč odmítají vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko, který chystá ministerstvo životního prostředí. Dokument podepsalo více než 11 300 lidí, kteří chtějí zachovat nynější chráněnou krajinnou oblast (CHKO). Ochrana je podle nich dostatečná a připomínají, že jde především o kulturní krajinu, nikoliv původní, člověkem neovlivněnou přírodu. Resort zase argumentuje potřebou ochrany přírody, NP by měl chránit lesy, skály a rozmanitá prostředí včetně kaňonu řeky Berounky. Podle ministerstva je třeba změnit i systém lesního hospodaření, aby byl bližší přírodě.

Letní vlny veder zasahují většinu států v Evropě. S nebývale teplým počasím a nedostatkem srážek se potýká i Velká Británie, kde několik týdnů trvající extrémní vedra mají velký vliv na tamní přírodu. Trávníky ve městech i sportoviště jsou doslova spálené sluncem a jindy zelené plochy se ve velkém barví na okrovou barvu. Nedostatek vláhy hlásí i venkov, kde vysychají koryta potoků a řek a zvířata se musí pást na loukách, které připomínají pusté pláně.

Horko poslední doby nešponuje teploty jen ve městech, slunce rozpálí i krajinu, když v ní chybí voda. Území Česka čelilo odvodňování víc než sto let. Teď je snaha vláhu do přírody vrátit. Důkazem jsou i Sedmihorské mokřady v Českém ráji.

Pokračují boje na východě Ukrajiny. Ruským invazním silám se stále nedaří zlomit odpor v Mariupolu, obráncům ale docházejí síly. Ostřelování v noci čelily například Charkov či Mykolajiv. The Guardian s odvoláním na nejmenovaného evropského činitele píše, že Moskva najala pro východní ofenzivu deset až dvacet tisíc žoldáků ze Sýrie či Libye. Obránci obdrželi náhradní díly pro vojenské stíhací letouny a další vojenská pomoc z USA se chystá. Moskva zas ve středu úspěšně otestovala novou mezikontinentální raketu.

Loučná nad Desnou na Šumpersku spolu se spolkem Živá voda chtějí realizovat opatření, která mají zabránit povodním, ale zároveň vodu udržet v krajině. Pracují na projektu protipovodňové ochrany, který má sloužit právě i během sucha. Místo rozšiřování koryta a jeho zpevňování betonem chtějí využít přírodě blízká opatření. Jde hlavně o meandry a tůně. S prvními úpravami chtějí začít už v příštím roce.

Za dva týdny startuje v bretaňském Brestu další ročník Tour de France – místo původně plánované Kodaně. Cyklistický závod má velký ekonomický dopad hlavně v místech, kde začínají a končí etapy. V Bretani věří, že jim celosvětově sledovaná událost pomůže nastartovat ekonomiku, která utrpěla kvůli pandemii koronaviru.

Na českou krajinu i obyvatelstvo začínají citelně dopadat změny klimatu, stav českých lesů a půdy je však v mnoha případech výsledkem špatného hospodářství posledních desítek let a minimálně další desítky let potrvá, než se náprava projeví. Stěžejním úkolem bude ochrana vody a obnova lesů, shodli se zástupci parlamentních stran, kteří ve speciálním vydání Událostí, komentářů diskutovali o životním prostředí. Debatu v Národním zemědělském muzeu v Čáslavi moderovala Marcela Augustová.

Vládní ČSSD uspořádala dvoudenní on-line sjezd strany. Po páteční volbě vedení, ve které k sobě dostal z velké části nový tým předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček, vyhradili sociální demokraté sobotu programové diskusi. Mluvilo se o důchodové reformě, privatizaci zdravotnictví či podpoře nájemního bydlení. Hamáček vyjádřil přesvědčení, že ČSSD má nejlepší program, lidi i řešení a podaří se jí po podzimních volbách setrvat ve sněmovně.

Historie italského města Civita di Bagnoregio se píše už více než tři tisíce let od dob Etrusků. Ti v době jeho založení netušili, že lokalita nacházející se sto kilometrů od Říma leží na hranici vulkanického kráteru Volsini v místě se značně nestabilním podložím. Dlouhodobě,  a v posledních letech stále častěji, se tak potýká s rozsáhlou erozí jílovité půdy, v jejímž důsledku se postupně rozpadá. Sesuvy půdy měly za následek i postupné vylidňování, jen v roce 2011 tu žilo méně než dvacet stálých obyvatel. Geologové se již několik desítek let snaží o důsledné mapování a zajištění nestabilního podloží. V rámci zvýšení ochrany města a zajištění finanční podpory na zajištění podloží navrhli italští památkáři zapsat město a okolní krajinu na seznam kulturního dědictví UNESCO. Zda bude památka do seznamu zahrnuta, by mělo být zřejmé v červenci tohoto roku, kdy proběhne zasedání výboru UNESCO.

Ekologický projekt za třicet milionů vzniká v Kojetíně na Přerovsku. Na deseti hektarech stavbaři budují rybník, tůně a naučnou stezku. Biocentrum, které vyrůstá na místě stávajícího mokřadu, bude sloužit k zadržení vody v přírodě.

Vědci z několika českých a moravských institucí se zaměří na využití modřínu opadavého v českých lesích, které se mění v důsledku klimatické změny a s tím související kůrovcové kalamity. Podle expertů by právě modřín mohl pomoci například s obnovou holin po kalamitě a zvýšit životaschopnost lesů; svým opadem totiž zlepšuje půdu a i ostatní stromy dostávají více vody.

V australských oblastech, ze kterých lidé vyhnali psa dinga, se hůř daří vegetaci. Je to přitom viditelné i z vesmíru. Poukázala na to nová analýza satelitních snímků, jejíž výsledky publikoval časopis Landscape Ecology.

Při volbách do krajských zastupitelstev v roce 2016 získalo v Moravskoslezském kraji nejvíce křesel hnutí ANO. Společně s ODS a KDU-ČSL vytvořily koalici, která se v čele kraje udržela po celé čtyři roky. Vznikl i jejich společný program až do roku 2024. Tehdejším lídrem moravskoslezského hnutí ANO a dnešním hejtmanem je Ivo Vondrák. Při posledních krajských volbách se mu tak podařilo prolomit tehdejší koalici ČSSD a KSČM.

Zalesňování rozsáhlých ploch po kůrovcové kalamitě se nejspíš protáhne. Majitelům lesů totiž často chybí pracovní síly nebo finance. Obnova lesů je přitom důležitá pro správné fungování krajiny – ochlazuje ji a pomáhá jí zadržet vodu.

Říp, Sněžka nebo Králický Sněžník jsou krajinné symboly vlasti – dnes tak jako před sto lety, kdy vzniklo Československo. Kdo by se přenesl v čase, poznal by je, za sto let se téměř nezměnily. Ale krajina pod nimi je po sto letech k nepoznání. Ne všechny změny byly ovšem k dobrému, ostatně i požadavek poslední doby na zadržení vody ve vysychající krajině bude leckde znamenat odbourání toho, co československé a české století přineslo.

V Česku pokračuje mimořádné sucho. Studená vlna a přeháňky z posledních hodin ho podle meteorologů můžou nanejvýš zmírnit. Extrémní vyprahlostí půdy, kdy už usychají rostliny, trpí většina Čech nebo Jižní Morava. Zemědělci vyčíslují ztráty v miliardách. Nově by však mohli i přijít o dotace, pokud nehospodaří s půdou tak, aby nemizela voda z krajiny.