Jair Bolsonaro

Brazílie si předvolala maďarského vyslance, aby vysvětlil, proč bývalý prezident jihoamerické země Jair Bolsonaro strávil minulý měsíc dvě noci na maďarském vyslanectví. Stalo se to poté, co policie zatkla Bolsonarovy blízké spolupracovníky kvůli údajnému pokusu o státní převrat po prohraných volbách.

Emise oxidu uhličitého z brazilské části amazonského pralesa se v prvních dvou letech vlády bývalého prezidenta Jaira Bolsonara (2019 a 2020) prudce zvýšily. Podle autorů studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature, za to může oslabení ochrany pralesa ze strany brazilských úřadů. Výrazně se také zvýšila plocha pralesa, která byla zničena.

Osm latinskoamerických států se v úterý dohodlo na společné alianci proti odlesňování amazonského pralesa. Společné datum konce ničení tohoto ekosystému však prohlášení amazonského summitu v brazilském Belému neobsahuje, uvedl brazilský tisk. Státy také chtějí spolupracovat na tom, aby amazonský prales nezačal vypouštět do vzduchu více oxidu uhličitého, než dokáže pohltit.

Mýcení v amazonském pralese v prvních pěti měsících letošního roku meziročně zpomalilo o 31 procent, napsala agentura Reuters s odvoláním na nově uveřejněná předběžná data brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE).

Frustrace ze sociálně-ekonomické situace, inflace a rostoucí kriminality v Chile zemi obrací doprava, což dokazuje i překvapivé vítězství krajně pravicové Republikánské strany (PLR) v květnových volbách do Ústavodárného shromáždění. Na PLR, jejíž členové se netají obdivem vlády Augusta Pinocheta, nyní bude, aby připravila novou ústavu, o které Chilané rozhodnou v prosincovém referendu. Její podoba může být tak zcela odlišná od progresivního návrhu, který v září voliči většinově odmítli.

Brazílie pokračuje v evakuaci původních obyvatel Janomamů na severu země. Na podvýživu a malárii tam jen za minulý rok zemřelo na sto dětí. Úřady vyhlásily v největší domorodé rezervaci v zemi stav nouze. Za šířením nemocí a narůstajícím počtem mrtvých stojí podle nich nelegální těžba zlata. Nová levicová vláda mluví o genocidě a bývalého pravicového prezidenta Jaira Bolsonara obviňuje z přehlížení kritické situace.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva kvůli násilnostem z 8. ledna v brazilské metropoli odvolal šéfa armády generála Julia Cesara de Arrudu. Toho do funkce v závěru loňského roku jmenoval Lulův předchůdce Jair Bolsonaro. Prezident podle agentury AP odvolání zdůvodnil obavami o demokracii v zemi. Arrudu nahradí Tomás Miguel Ribeiro Paiva, který dosud stál v čele jihovýchodního vojenského velitelství.

Poprvé do akce v letošním roce vyrazil speciální tým brazilské policie. Desítka agentů se chystala dopadnout ty, kteří v rezervaci s přísným zákazem kácení stromů vymýtili část cenného deštného pralesa. Po dvanácti hodinách cesty autem se přiblížili k pěti místům vytipovaným na základě satelitních snímků. Těžce proniknutelný porost sice vystřídala kukuřice, ale bez známek toho, že by tu někdo žil a o novou zemědělskou půdu se staral.

Soudce brazilského nejvyššího soudu zahrnul bývalého pravicového prezidenta Jaira Bolsonara do vyšetřování násilností, které se odehrály v hlavním městě Brasílii minulou neděli 8. ledna, uvedly tiskové agentury. Bolsonaro, ani jeho tři synové, kteří jsou zákonodárci, se dosud nevyjádřili, poznamenala agentura AP.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Brazilský nejvyšší soud vydal zatykač na bývalého šéfa federální policie a velitele vojenské policie. Oba podle něj selhali při zajištění bezpečnosti. Policie mezitím vyslýchá na patnáct set zadržených příznivců exprezidenta Jaira Bolsonara, kteří v neděli, jen týden po inauguraci nové hlavy státu, vtrhli do prezidentského paláce, kongresu a právě nejvyššího soudu.

Policie v brazilské metropoli vyklidila tábor příznivců krajně pravicového exprezidenta Jaira Bolsonara. Ti se několik týdnů před kasárnami dožadovali zásahu armády po prezidentských volbách, v nichž Bolsonaro prohrál. Podle místních médií bylo z tábora odvezeno asi dvanáct set lidí k výslechu. Vyklizení nařídil soudce po nedělním útoku Bolsonarových příznivců na sídla tří nejvyšších brazilských institucí v metropoli. Útok odsoudili prezidenti USA, Mexika a Francie a také kanadský premiér či německý kancléř.

V Brazílii pronikli v neděli příznivci exprezidenta Jaira Bolsonara do budovy parlamentu a prezidentského paláce Planalto, uvedla agentura AP. Neuznávají vítězství jeho nástupce Luize Inácia Luly da Silvy. Demonstranti podle zahraničních agentur vzali útokem také blízkou budovu nejvyššího soudu. Lula da Silva toto počínání odsoudil, útočníky označil za fašisty a fanatiky a slíbil, že budou potrestáni. Před 23. hodinou středoevropského času agentura Reuters informovala, že brazilským bezpečnostním složkám se podařilo dostat budovy státních institucí znovu pod kontrolu.

Luiz Inácio Lula da Silva v neděli složil přísahu a oficiálně se tak stal hlavou Brazílie, která je rozlohou i počtem obyvatel pátou největší zemí světa. O inauguraci informovaly světové tiskové agentury. Sedmasedmdesátiletý levicový politik se ujal úřadu za zpřísněných bezpečnostních opatření v brazilské metropoli po hrozbách násilí ze strany příznivců jeho krajně pravicového předchůdce Jaira Bolsonara.

Dosluhující krajně pravicový brazilský prezident Jair Bolsonaro opustil zemi a jeho letoun přistál na americké Floridě. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Končící hlava státu z vlasti odcestovala krátce před nedělní inaugurací svého nástupce. Podle agentur se uvedení do úřadu politického rivala zřejmě nezúčastní.

Úřadujícím prezidentem Brazílie je současný viceprezident Hamilton Mourao. S odvoláním na jeho úřad o tom informují agentury AP a Reuters. Dosluhující pravicový prezident Jair Bolsonaro podle nich opustil zemi. Současná hlava státu krátce před nedělní inaugurací svého nástupce zřejmě zamířila do Spojených států, nejspíše na Floridu.

Brazilská policie zasahovala po celé zemi v souvislosti s vyšetřováním údajného pokusu o převrat během nepokojů vyvolaných stoupenci krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara. Ten na konci října ve druhém kole voleb prohrál s levicovým exprezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silva a v úřadu na konci roku skončí. S tím se řada jeho stoupenců nechce smířit.

Končící brazilský prezident Jair Bolsonaro udělil na Štědrý den tradiční milosti. Vyvolal tak ale velkou kontroverzi, protože kromě starých a těžce nemocných lidí odpustil tresty také sedmi desítkám bývalých vojenských policistů, kteří byli odsouzeni za vraždu vězňů v roce 1992, ale do vězení nikdy nenastoupili. Proti milosti protestují státní zástupci, podle kterých by mohla být protiústavní.

Bývalý peruánský prezident Pedro Castillo byl zadržen a obviněn ze vzpoury a spiknutí, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní prokuraturu. Stalo se tak poté, co parlament Castilla jasnou většinou odvolal z funkce. Reagoval tak na jeho oznámení, že má v úmyslu zákonodárný sbor rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Prozatímní prezidentkou se poté stala dosavadní viceprezidentka Dina Boluarteová.

Celou dobu vlády prezidenta Jaira Bolsonara se zvyšovala rozloha vykáceného území amazonského deštného pralesa. Letošní rok přinesl změnu: poprvé od nástupu stávajícího prezidenta do úřadu v roce 2019 mýcení meziročně kleslo. Ukázaly to předběžné údaje Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE), který sleduje stav přírody pomocí družic.

Po středeční výzvě brazilského prezidenta Jaira Bolsonara jeho příznivcům, aby ukončili blokády silnic, zbývalo ve čtvrtek ráno místního času už jen asi sedm desítek blokovaných míst z původních několika stovek. Důvodem protestů byla prohra současného prezidenta v nedělních volbách hlavy státu. Zástupci jeho vlády už ale zahájili jednání o předání moci s týmem vítěze voleb, levicového politického veterána Luize Inácia Luly da Silva. Lula nastoupí do úřadu 1. ledna.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro v úterý večer poprvé vystoupil na veřejnosti od své porážky v nedělních prezidentských volbách a v krátkém projevu řekl, že bude dodržovat ústavu. Vítězi prezidentských voleb Luizi Ináciovi Lulovi da Silva přitom nepogratuloval a prohlásil, že podporuje nenásilné protesty. Bolsonarův ministr Ciro Nogueira potvrdil, že pracuje s týmem vítěze na předání moci. Polovina brazilských států mezitím povolala jednotky vojenské policie, aby zakročily proti blokádám silnic, které organizují Bolsonarovi sympatizanti.

Bývalý levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva se znovu ujme vedení Brazílie. V projevu po oznámení výsledků slíbil sjednotit svou zemi a zavázal se i k ochraně Amazonie. Ve druhém kole prezidentských voleb porazil obhajujícího Jaira Bolsonara, který výsledky zatím nekomentoval. Jeho příznivci však začali demonstrovat a blokují řadu silnic v různých částech země. Pro Lulu hlasovalo 50,9 procenta voličů, Bolsonaro získal 49,1 procenta hlasů.

Příštím prezidentem Brazílie bude Luiz Inácio Lula da Silva. Levicový exprezident v nedělním druhém kole voleb těsně porazil současnou hlavu státu Jaira Bolsonara, oznámil volební úřad TSE. Pro Lulu hlasovalo 50,85 procenta voličů, Bolsonaro získal 49,15 procenta hlasů.