168 hodin strana 4 z 5

Část českých politiků se stále důrazněji distancuje od vládní strategie pomoci Ukrajině. Nejhlasitější jsou poslanci SPD, kteří tvrdí, že by měly skončit dodávky zbraní do země napadené Ruskem. Dodávky zbraní podle nich prodloužují válku. S tvrzením, že by měly dodávky zbraní skončit, přišel ale i expremiér a předseda ANO Andrej Babiš. Experti na mezinárodní vztahy upozorňují, že takové argumenty souzní s oficiálními stanovisky Kremlu. Historik a ukrajinista David Svoboda se výslovně zmínil o „páté koloně“. O postojích českých politiků k válce na Ukrajině a jejich souznění s ruskou propagandou natáčela pro 168 hodin Zuzana Černá.

Začaly zápisy ukrajinských dětí do českých škol. Kolik mladých uprchlíků ve skutečnosti v září usedne do lavic, bude záviset nejen na výsledku zápisů, ale také na tom, jak bude pokračovat válka, kterou proti Ukrajině vede Rusko. Do Česka přišlo z napadené země kolem 70 tisíc školou povinných dětí. Do škol začala zatím chodit asi třetina tohoto počtu. Mnoho z nich ale chodí do tříd vytvořených nouzově v provizorních prostorách. O ukrajinských žácích, kteří se vzdělávají v provizorních podmínkách v českých školách, natáčela pro 168 hodin Kateřina Stibalová.

Přibývá lidí, kteří kvůli dluhům spadnou do chudoby. Dostat se pak z ní, není mnohdy navzdory jejich snaze snadné. Systém v Česku je totiž nastavený tak, že dlužník, který nepracuje, je na tom lépe než ten, který pracuje. Ten totiž nedosáhne na podporu od státu. Jednou z nich je paní Ilona, které zbývá na měsíc tisíc korun a konec je v nedohlednu. Dluží pět set tisíc korun plus úroky. „Spočítali, že už to do konce života nesplatím,“ uvedla v pořadu 168 hodin.

Někteří lidé, kteří na internetu šíří dezinformace, vydělávají skrze svá videa a sociální sítě, kde prosí u lidí o peníze. Na účty jim pak chodí i stovky tisíc korun měsíčně. Stát už řadu z nich označil za hlásnou troubu ruské propagandy. Banky, které vedou účty dezinformátorů, volí různý přístup – některé se odvolávají na to, že nemůžou cenzurovat názory, jiné už ale připouští, že otevření takového účtu by bylo proti jejich etickému kodexu. Dezinformátoři tak zakládají spolky, přes které peníze inkasují.

Před západními ukrajinskými hranicemi stojí takřka nekonečné kolony aut. Jsou to ojetiny, které ve středoevropských zemích včetně Česka zakoupily ukrajinské ženy a nyní se v nich vracejí domů. Vědí, že jejich původní auta, která zanechaly na Ukrajině, jsou zničená. Odbavení na hranicích jde však velmi pomalu, za den se vozidla posunou jen o stovky metrů. Po překročení hranice zůstane navrátilcům auto zatím jedinou jistotou. Co uvidí, až dojedou až domů, netuší. V koloně před hranicemi natáčela pro 168 hodin Marta Pilařová.

Dva měsíce po začátku války na Ukrajině dochází k odhalování zločinů, kterých se na civilistech dopustila ruská armáda. Propaganda Ruské federace ale opakuje, že se nic nestalo. Její hvězdou se stal český exprezident Václav Klaus. Ten tvrdí, že česká solidarita s Ukrajinou podle něj může být jen zástěrkou pro nenávist k Rusku. Západ prý válku uměle natahuje, aby Rusku uškodil. Klaus dokonce zpochybnil masakry civilistů s tím, že je otázka, které ze záběrů jsou skutečné a které inscenované. Tématu se pro 168 hodin věnoval Václav Crhonek.

Ukrajinské uprchlice v Česku začaly pracovat i na pozicích, na kterých častěji vidíme muže. Mezi pracovními místy, která se nedařilo dlouhodobě obsadit a nyní je obsadily ženy utíkající před válkou, patří například lakýrnice karosérií, montážní dělnice kabelů, konstruktérky brzdových systémů do aut nebo řidičky autobusů.

Válka na Ukrajině vyhnala z domovů špičkové kapacity z různých oborů. Například na Masarykovu univerzitu nastoupilo v pátek čtrnáct vysoce kvalifikovaných Ukrajinců. Po jejich schopnostech a znalostech je v tuzemsku poptávka. Štáb 168 hodin natočil šest expertek a vědkyň, které v Česku po útěku ihned sehnaly práci v oboru. Nadřízení si je pochvalují.

Češi mají nyní menší obavy než na začátku války na Ukrajině. Ubylo i těch, kteří mají strach, že Rusko napadne tuzemsko. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu společnosti STEM/MARK pro pořad 168 hodin. Česká vláda si v této krizi podle 78 procent dotázaných počíná dobře. Vysoká je i podpora zapojení Ukrajinců do práce a jejich dětí do škol.

Válka na Ukrajině se zrcadlí i ve virtuálním prostředí. Hlavně na sociálních sítích se šíří ruská propaganda, která vykresluje invazi jako nezbytný krok. Objevilo se i video – později smazané – na němž mladý muž vyslovil naději, že Putin dorazí i do Česka. Policie některé takové projevy stíhá, přesto jich přibývá. Kromě samotné války cílí také na uprchlíky z Ukrajiny. Za nebezpečí je kromě některých uživatelů sociálních sítí prohlašují i někteří politici. Pro 168 hodin o „válce“ na internetu točila Zuzana Černá.

Otevřít dveře, okno, rozsvítit nebo zapnout televizi, to děláme naprosto automaticky. Pro lidi na invalidním vozíku je to však velký problém. I na tyhle úkony potřebují pomoc členů rodiny nebo placených asistentů, i když třeba jen chtějí přepnout program v televizi. Co ale celou domácnost ovládat třeba jen hlasem? Přímo v bytě, který můžou lidé s handicapem takto ovládat, natáčela reportérka pořadu 168 hodin Jana Gerleová.

Exekutora Juraje Podkonického prověřuje ministerstvo spravedlnosti kvůli podezření, že si neoprávněně účtoval poplatky za osobní doručování a padělal veřejné listiny. Případem, na který upozornil pořad 168 hodin, se chystá zabývat i Exekutorská komora. Podkonický tvrdí, že doručenky doručenkami nebyly, i když tak byly označené. Člověku v tísni se kvůli exekutorovi ozvalo dalších osmdesát lidí. Vývoji v kauze se věnoval Václav Crhonek.

Dluhová amnestie milostivé léto pro dlužníky skončila, dohru bude mít ale pro exekutory. Jeden z nejvlivnějších exekutorů v Česku, bývalý prezident exekutorské komory Juraj Podkonický, totiž čelí podezření z rozsáhlého podvodu. Právě během milostivého léta se přišlo na to, že si pravděpodobně k exekucím účtoval neoprávněně peníze navíc a nejspíš také falšoval listiny. Na jeho případ se zaměřil pořad 168 hodin.

Akce Milostivé léto k pátku 28. ledna skončila. Lidé měli možnost zbavit se aspoň některých svých dluhů bez poplatků a penále. S finančním vypořádáním pomohla lidem v exekucích v mnoha případech i veřejnost. Je to také případ devětadvacetileté Kristýny Režné z Teplic, která žije sama s šestiletou dcerou. Její příběh sledoval pořad 168 hodin a i o tom, jak dopadl, natáčel David Sebíň.

Alena Terezie Vítek přišla ve svých šestnácti letech úplně o zrak. O dvě desítky let později neplánovaně otěhotněla. Otec dítěte s ní nezůstal, nepomáhá jí ani rodina, která žije na druhé straně republiky. Přesto se rozhodla, že dceru vychová. Jak se dvojici daří, považují lidé, kteří s nevidomými pracují, za pozoruhodné, i když svým způsobem za přirozené. Dvouletá holčička je velmi samostatná a matce již dokáže s lecčím pomoci. Jejich příběh celou dobu sleduje Český rozhlas Radiožurnál a nyní pro 168 hodin i Jana Gerleová.

Někteří pěstouni mají od ledna míň peněz. Profesionálním pěstounům sice stát přidal, ostatní jsou na tom ale často hůře. Zejména přišli o několikatisícový příspěvek prarodiče, kteří se místo odpočinku ve stáří starají o svá vnoučata, která často nikoho jiného ani nemají. Stát argumentuje tím, že se mají o děti starat tak jako tak, když jsou příbuzní. S prarodiči, kteří se teď nemůžou dopočítat, natáčely pro 168 hodin Kateřina Stibalová a Jana Gerleová.

Někteří známí čeští vědci a lékaři, ale třeba i zdravotníci v očkovacích centrech, čelí pronásledování a urážkám organizované skupiny agresivních odpůrců očkování. Ta si své konání natáčí a videa zveřejňuje na internetu. Lidé z této skupiny to ovšem nedělají vysloveně z přesvědčení. Čelí exekucím a od fanoušků si nechávají posílat peníze. O činnosti antivaxerů natáčel pro 168 hodin Martin Mikule.

Dvěma českým Romům se dostalo výjimečného uznání, když je ve Vatikánu přijal papež František. Požehnal nejen jim, ale i celému romskému národu, fotbalu a sportu obecně. Právě fotbal totiž dostal českou dvojici do centra katolické církve. V dresu Světové romské federace porazili vatikánské fotbalisty 7:6, ale o to prý vůbec nešlo. Přátelské utkání na tréninkovém trávníku římského Lazia mělo především upozornit na diskriminaci, rasismus, ale i na to, že sport spojuje. Pro pořad 168 hodin natáčela Kateřina Stibalová.

Hygieny nestíhají. Zatímco nakažených rychle přibývá a operátorů call center se nedostává, přicházejí na hygienické stanice tisíce dotazů;crop;, jejichž zasílání inicioval Daniel Landa a sám je nazval šikanou hygieniků. Hygienici místo trasování nákazy musí sepisovat odpovědi. Podle Landy je to protest proti systému a využití práva na odpor. Pro 168 hodin natáčela o výzvě k zahlcení hygien Zuzana Černá.

Poté, co Pražský hrad oznámil, že prezident vyznamená psychiatra Jana Cimického, ozvalo se několik žen, které tvrdí, že je lékař sexuálně napadl. On sám to odmítá. Jako i v jiných obdobných kauzách rezonuje otázka: proč teď? Ženy, které promluvily, to samy vysvětlují tím, že si dlouho nedokázaly představit, že by mohly proti populárnímu psychiatrovi věrohodně svědčit, za pravdu jim ostatně dávají i odborníci. O ženách, které promluvily, natáčela pro 168 hodin Zuzana Černá.

Úřady se po odvysílání reportáže České televize začaly zajímat o situaci jedenáctiměsíčního chlapce, který strávil celý dosavadní život v nemocnicích a nejevila o něj zájem matka, ale dlouho ani OSPOD. Kvůli tomu se k němu nemůže dostat ani potenciální pěstounka. O vývoji v případu, na který upozornila, točila pro 168 hodin Jana Gerleová.

Hned po porodu jej opustila matka, kvůli špatnému zdravotnímu stavu nezná jedenáctiměsíční chlapec nic jiného než nemocnici a tváře zdravotníků. Nemluvněte přivázaného k postýlce si všimla Petra Jirglová a začala se pídit. Zveřejněním příběhu a odhodláním dítěti pomoci se jí povedlo rozhýbat laxní úředníky i vzbudit obrovskou solidaritu mezi lidmi.

Za dva týdny startuje takzvané milostivé léto. Dlužníci se budou moci vyplatit z exekucí u veřejnoprávních institucí úhradou pouhé jistiny, penále má být škrtnuto. Nejistotu ale mají ti, kdo mají dluh u Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Někteří z nich se totiž dozvěděli, že u VZP se penále ani při milostivém létu škrtat nebude. To se může týkat více než dvou set tisíc lidí. VZP tvrdí, že hledá cestu, jak dlužníkům ulehčit. Pro pořad 168 hodin natáčela Kateřina Stibalová.

Předvolební plán premiéra Andreje Babiše (ANO) z roku 2017 na digitalizaci státní správy se nedaří plnit. Portál občana funguje jako obyčejný rozcestník. Nepřišla ani očekávaná automatizace. Podle údajů Evropské komise patří Česko v oblasti digitalizace mezi nejhorší členské státy. Tématu se v pořadu 168 hodin věnoval Václav Crhonek.