168 hodin strana 3 z 5

Po desítky let pečovala Marie Rejšková o autistického syna. S věkem jí ale ubylo sil a dnes už pomoc potřebuje i ona sama. Společné bydlení hledali několik let; do domova pro seniory totiž nechtěli vzít syna, zatímco do domova pro lidi s mentálním handicapem zase matku. Povedlo se až loni před Vánocemi, kdy dvojici přijali v domově pro seniory v Janovicích nad Úhlavou. Po roce s nimi natáčela pro 168 hodin Darina Vlková.

Samoživitelka s dvojčaty dostala výpověď z nájmu v Praze 9 poté, co nezaplatila nájemné. Neměla na něj, protože jí včas nepřišel státní příspěvek. Vláda totiž sice lidi v nouzi pobízí, aby stát požádali o příspěvky na bydlení, s jejich výplatou ovšem bývá problém. Proč jsou úřady tak pomalé, zjišťoval ve 168 hodinách Jaroslav Hroch.

Střechu nad hlavou i práci má dnes žena, která strávila desítky let v pražských ulicích s levným krabicovým vínem v ruce. Zkušenost s životem bez domova je ovšem pro práci v sociálním podniku Pragulic zásadní. Je totiž průvodkyní – ukazuje lidem místa, kde žila. S bývalou bezdomovkyní, která se dokázala vrátit do společnosti, natáčely pro 168 hodin Darina Vlková a Eva Koryntová.

Soudy i krajský úřad se nedávno zabývaly událostmi v jindřichohradeckém centru sociální péče, které vyvrcholily smrtí klientky. Do vězení za to šel pečovatel. Nebyl to jediný případ znepokojivé praxe. Ombudsman podal trestní oznámení kvůli situaci v jiném zařízení sociální péče ve středních Čechách. Novinář Respektu Petr Třešňák, který o situaci v oblasti sociální péče dlouhodobě píše, připomněl i případy týrání psychiatrických pacientů v Praze. Na situaci v domovech sociální péče v Česku se ve 168 hodinách zaměřil Jaroslav Hroch.

V Česku chybějí psychiatři a zároveň narůstá počet dětí s duševními problémy, které potřebují pomoc. Rodiče obvolávají ordinace, ale nedostanou termín návštěvy, mnozí psychiatři často dětské pacienty neberou ani na čekací listiny. Spolehnout se rodiče musejí na známosti či placení vysokých sum za privátní praxe. Tématu se věnoval pořad 168 hodin.

Někdejší ministr školství Petr Gazdík (STAN) podle zjištění reportérů 168 hodin po nástupu do funkce provedl ve svém resortu změny, o nichž se dříve bavili obvinění z kauzy Dozimetr. Podle některých expertů Gazdík své kontakty s údajným šéfem zločinecké skupiny Michalem Redlem dosud uspokojivě nevysvětlil, exministr ale pochybení odmítá. Tématu se věnoval redaktor 168 hodin David Sebíň.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš je jedním z favoritů prezidentské volby. Těsně před prvním kolem také zřejmě padne rozsudek v kauze Čapí hnízdo, kde čelí obžalobě z napomáhání k dotačnímu podvodu. Případné vítězství ve volbách by mohlo Babiše alespoň na dobu  prezidentského mandátu kauzy zbavit. Nadobro pak může Babiše osvobodit prezident Zeman. Pro pořad 168 hodin natáčel Václav Crhonek.

Lidovecký kandidát na ministra životního prostředí Petr Hladík má problém. Policie stále zadržuje jeho mobil a počítač a během razie na brněnském magistrátu zapečetila jeho kancelář. Hladík se brání, že v kauze privatizace městského majetku figuruje pouze jako svědek. Případu se věnoval David Sebíně ze 168 hodin.

I v Česku se pokouší verbovat žoldnéře ruská paralimitární jednotka známá pod názvem Wagnerova skupina. Bojuje na Ukrajině v první linii a má obrovské ztráty, které se snaží doplňovat i v zemích NATO – přestože oficiálně tvrdí, že lidi z členských zemí nepřijímá. Náborová videa připomínají ta, kterými svého času v Evropě „lovila“ mladé muslimy teroristická skupina Islámský stát. O verbování žoldnéřů v Česku natáčel pro 168 hodin Václav Crhonek.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se za své výroky o zaplacených demonstrantech stále neomluvil tak, jak se od něj očekávalo. Omluvu po bývalém premiérovi požadovala jedna z demonstrantek Jana Filipová, u soudu uspěla. Babiš jí sice písemnou omluvu zaslal, zároveň v ní ale uvedl, že s uvedeným soudním rozhodnutím nesouhlasí. Filipová s omluvou nebyla spokojena, na Babiše tak podala takzvanou nepeněžitou exekuci. Babiš sice nemá obstavený majetek, ale dokud se neomluví, bude od exekutora dostávat pokuty. Exekuce byla zahájena ve středu, Andrej Babiš ale tvrdí, že o tom neví. Pro 168 hodin natáčel David Sebíň.

Syn novopečeného zastupitele Brna-střed Martina Bryma (TOP 09) získal před časem jeden z obecních bytů v městské části. Redaktor pořadu 168 hodin David Sebíň zjistil, že ho chce vyměnit za byt, který jde za výhodných podmínek do privatizace. Po razii minulý týden policie stíhá osm lidí z prostředí radnice centrální městské části za podezření s manipulací s městskými byty.

Stát začíná připravovat regulaci prodeje kratomu. Je to látka, kterou si v poslední době velice oblíbili mnozí mladiství i některé děti. Populární je mezi vysokoškoláky, středoškoláky a stále častěji proniká i do aktovek v základních školách. Je to také látka, která může vyvolat závislost na opiátech. Dostupná je bez omezení všude – ve večerkách, v automatech, na internetu… Popularitou a možnou regulací kratomu se zabýval Jaroslav Hroch ve 168 hodinách.

Fotka osamělého malého chlapce vyvolala před rokem pobouření. Syna opustila matka hned po porodu a on prožil první rok života po nemocnicích. Neznal nic jiného než nemocniční pokoj a zdravotníky. Všimla si ho úplně cizí žena, začala dítě navštěvovat a jeho osud zveřejnila. Až poté se věci daly do pohybu. Příběh měl šťastný konec a chlapeček už dávno není osamělý. Příběh pro pořad 168 hodin sledovala redaktorka Darina Vlková.

Vážná nemoc dítěte a pobyt v nemocnici představují pro rodiče ohromný stres. Právě přítomnost rodičů, zvláště u malých dětí, je součástí úspěšné léčby. Co bylo v minulosti nepředstavitelné, je dnes běžné, nicméně i aktuální zkušenosti Lenky Konkoľové a Terezy Salte, matek malých dětí, mohou naznačovat, že tomu stále tak docela není. Pro pořad 168 hodin se tématu věnovala Darina Vlková.

Projekt s názvem Homesharing se pokouší rozšířit své možnosti. Dobrovolníci si v jeho rámci čas od času berou na starost děti s mentálním handicapem, aby umožnili jejich rodičům to, co bývá pro ostatní samozřejmé – třeba se jen na chvíli v klidu posadit. Homesharing sice funguje již několik let, ale dosud v malém rozsahu a víceméně pilotně. Nyní shání 150 dobrovolníků. O Homesharingu natáčel pro 168 hodin Jaroslav Hroch.

Uplynul rok od doby, kdy radikální islamistické hnutí Taliban ovládlo Kábul. Příslušníci české Vojenské policie tehdy museli v extrémně krátkém čase zajistit evakuaci pracovníků ambasády a několika desítek spolupracovníků z řad Afghánců. Během nebezpečné operace se jim povedlo zachránit i rodinu vysoce postaveného představitele afghánské justice. Kapitán Zdeněk Poul, velitel jednotky KAMBA, za tento zásah nyní získal nejvyšší vyznamenání, Zlatý kříž Vojenské police.

Část českých politiků se stále důrazněji distancuje od vládní strategie pomoci Ukrajině. Nejhlasitější jsou poslanci SPD, kteří tvrdí, že by měly skončit dodávky zbraní do země napadené Ruskem. Dodávky zbraní podle nich prodloužují válku. S tvrzením, že by měly dodávky zbraní skončit, přišel ale i expremiér a předseda ANO Andrej Babiš. Experti na mezinárodní vztahy upozorňují, že takové argumenty souzní s oficiálními stanovisky Kremlu. Historik a ukrajinista David Svoboda se výslovně zmínil o „páté koloně“. O postojích českých politiků k válce na Ukrajině a jejich souznění s ruskou propagandou natáčela pro 168 hodin Zuzana Černá.

Začaly zápisy ukrajinských dětí do českých škol. Kolik mladých uprchlíků ve skutečnosti v září usedne do lavic, bude záviset nejen na výsledku zápisů, ale také na tom, jak bude pokračovat válka, kterou proti Ukrajině vede Rusko. Do Česka přišlo z napadené země kolem 70 tisíc školou povinných dětí. Do škol začala zatím chodit asi třetina tohoto počtu. Mnoho z nich ale chodí do tříd vytvořených nouzově v provizorních prostorách. O ukrajinských žácích, kteří se vzdělávají v provizorních podmínkách v českých školách, natáčela pro 168 hodin Kateřina Stibalová.

Přibývá lidí, kteří kvůli dluhům spadnou do chudoby. Dostat se pak z ní, není mnohdy navzdory jejich snaze snadné. Systém v Česku je totiž nastavený tak, že dlužník, který nepracuje, je na tom lépe než ten, který pracuje. Ten totiž nedosáhne na podporu od státu. Jednou z nich je paní Ilona, které zbývá na měsíc tisíc korun a konec je v nedohlednu. Dluží pět set tisíc korun plus úroky. „Spočítali, že už to do konce života nesplatím,“ uvedla v pořadu 168 hodin.

Někteří lidé, kteří na internetu šíří dezinformace, vydělávají skrze svá videa a sociální sítě, kde prosí u lidí o peníze. Na účty jim pak chodí i stovky tisíc korun měsíčně. Stát už řadu z nich označil za hlásnou troubu ruské propagandy. Banky, které vedou účty dezinformátorů, volí různý přístup – některé se odvolávají na to, že nemůžou cenzurovat názory, jiné už ale připouští, že otevření takového účtu by bylo proti jejich etickému kodexu. Dezinformátoři tak zakládají spolky, přes které peníze inkasují.

Před západními ukrajinskými hranicemi stojí takřka nekonečné kolony aut. Jsou to ojetiny, které ve středoevropských zemích včetně Česka zakoupily ukrajinské ženy a nyní se v nich vracejí domů. Vědí, že jejich původní auta, která zanechaly na Ukrajině, jsou zničená. Odbavení na hranicích jde však velmi pomalu, za den se vozidla posunou jen o stovky metrů. Po překročení hranice zůstane navrátilcům auto zatím jedinou jistotou. Co uvidí, až dojedou až domů, netuší. V koloně před hranicemi natáčela pro 168 hodin Marta Pilařová.

Dva měsíce po začátku války na Ukrajině dochází k odhalování zločinů, kterých se na civilistech dopustila ruská armáda. Propaganda Ruské federace ale opakuje, že se nic nestalo. Její hvězdou se stal český exprezident Václav Klaus. Ten tvrdí, že česká solidarita s Ukrajinou podle něj může být jen zástěrkou pro nenávist k Rusku. Západ prý válku uměle natahuje, aby Rusku uškodil. Klaus dokonce zpochybnil masakry civilistů s tím, že je otázka, které ze záběrů jsou skutečné a které inscenované. Tématu se pro 168 hodin věnoval Václav Crhonek.

Ukrajinské uprchlice v Česku začaly pracovat i na pozicích, na kterých častěji vidíme muže. Mezi pracovními místy, která se nedařilo dlouhodobě obsadit a nyní je obsadily ženy utíkající před válkou, patří například lakýrnice karosérií, montážní dělnice kabelů, konstruktérky brzdových systémů do aut nebo řidičky autobusů.

Válka na Ukrajině vyhnala z domovů špičkové kapacity z různých oborů. Například na Masarykovu univerzitu nastoupilo v pátek čtrnáct vysoce kvalifikovaných Ukrajinců. Po jejich schopnostech a znalostech je v tuzemsku poptávka. Štáb 168 hodin natočil šest expertek a vědkyň, které v Česku po útěku ihned sehnaly práci v oboru. Nadřízení si je pochvalují.