Vyjednávání o propuštění rukojmí údajně pokročila

Nahrávám video

Na severu Pásma Gazy pokračují tvrdé boje. Tamní úřady ovládané teroristy z Hamásu obviňují Izrael z úderu, který údajně zničil jednu z budov centrální nemocnice Šífa. Tvrzení nelze ověřit. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že nemocnice odmítla izraelskou nabídku dodávek paliva nutného k obnovení činnosti. Pokroku se podle tří izraelských televizí podařilo dosáhnout ve vyjednávání o propuštění rukojmí zadržovaných palestinskými teroristy.

Podle televizí by Palestinci během tří- až pětidenní přestávky v bojích postupně propustili padesát až sto rukojmí – dětí, žen a starších osob. Izrael by zase ze svých vězení propustil palestinské ženy a mladistvé. Zvážil by také, že umožní dodávky pohonných hmot do Gazy, které akutně potřebují například tamní nemocnice. Zároveň by si ale ponechal právo pokračovat v bojových operacích po výměně zadržovaných.

Izraelský premiér Netanjahu v sobotu možnou dohodu nechtěl komentovat. „Až budeme moci říci něco konkrétního, budeme rodiny (unesených) informovat a předložíme věc vládě,“ konstatoval. „Do té doby by bylo nejlepší mlčet,“ míní.

Později v rozhovoru s televizí NBC možnost dosažení dohody naznačil. Dodal ale, že čím méně se k tématu vyjadřuje, „tím větší je šance, že se bude realizovat“. Zároveň zdůraznil, že věci se v této záležitosti daly do pohybu díky izraelskému vojenskému tlaku.

Agentura Reuters v neděli naopak uvedla, že podle palestinského představitele, který má informace o probíhajících rozhovorech, Hamás jednání o rukojmích pozastavuje. Důvodem jsou podle něj izraelské údery na nemocnici Šífa.

Teroristé z Hamásu a další ozbrojené skupiny v Gaze od útoku na Izrael ze 7. října zadržují kolem 240 rukojmí. Za to, aby se izraelská vláda více zaměřila na jejich propuštění, v sobotu v Izraeli demonstrovaly desítky tisíc lidí.

Vyostřená situace kolem velké nemocnice

Izrael už více než měsíc v Gaze, kde na území menším než Praha žije na 2,3 milionu Palestinců, vede masivní vojenskou kampaň, při níž podle palestinských úřadů ovládaných teroristy z Hamásu zemřelo přes jedenáct tisíc lidí, převážně civilistů. Tyto statistiky nelze bezprostředně ověřit. Jeruzalém reaguje na útok Hamásu, při němž teroristé na izraelské půdě zavraždili na dvanáct set lidí, taktéž hlavně civilistů.

Izraelské síly postupují stále hlouběji do Gaza City. V sobotu došlo k tvrdým střetům v blízkosti zmíněné tamní centrální nemocnice Šífa, která kvůli bojům a nedostatku elektřiny přerušila činnost. Mluvčí izraelské armády předeslal, že vojáci během neděle pomohou ze zařízení evakuovat nemluvňata.

Zdravotnické úřady v Gaze ovládané Hamásem obvinily Izrael z útoku, který údajně zcela zničil jednu z budov nemocnice. S odkazem na tyto úřady o tom napsala agentura AFP. Podotkla, že tvrzení nebylo možno nezávisle ověřit, přinejmenším jeden svědek v nemocnici však útok potvrdil.

„Dvoupatrová budova oddělení srdečních chorob byla při leteckém útoku zcela zničena,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví v Gaze ovládaného Hamásem Júsuf Rič s tím, že nemocnice dostala pět zásahů a poničena byla i některá další oddělení. V areálu nemocnice je podle něj momentálně 650 pacientů a 15 tisíc uprchlíků, leží zde „desítky těl“ a jsou zde „stovky zraněných“. Tato tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Netanjahu v neděli uvedl, že Hamás nevyužil izraelské nabídky dodávek paliva do nemocnice. „Právě jsme nemocnici Šífa nabídli palivo, odmítli ho,“ citovala předsedu vlády agentura Reuters. Podrobnosti Netanjahu neuvedl.

Světová zdravotnická organizace (WHO) už v neděli ráno oznámila, že s nemocnicí Šífa ztratila kontakt. „Vzhledem k tomu, že se stále objevují děsivé zprávy o opakovaných útocích na nemocnici, předpokládáme, že se naše kontakty připojily k desítkám tisíc vysídlených lidí a prchají z oblasti,“ napsala WHO.

Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus uvedl, že podle posledních informací nemocnici obklopily izraelské tanky. Jsou podle něj i zprávy tom, že někteří z lidí, kteří nemocnici opustili, se stali terčem střelby a přišli o život. Tedros vyjádřil obavy o osud zdravotníků a pacientů a znovu vyzval k okamžitému humanitárnímu příměří, které vidí jako jedinou cestu, „jak zachránit životy a omezit strašlivou míru utrpení“.

Hamásem ovládané úřady také tvrdí, že izraelský útok na dům ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy zabil třináct Palestinců. Ani toto tvrzení, o němž informovala agentura Reuters, nebylo možné nezávisle ověřit. Pozemní operace izraelské armády se soustředí především na sever Pásma Gazy a Izrael v posledních dnech opakovaně vyzýval Palestince, aby se z tohoto prostoru přesunuli právě na jih.

Kráter ve městě Chán Júnis, údajně způsobený dopadem izraelské rakety
Zdroj: Mohammed Salem/Reuters

V souvislosti s kritickou situací v nemocnicích v Gaze sílí volání ze světa po vyhlášení příměří, mluvčí ale podotkl, že boj s cílem rozdrtit teroristické hnutí Hamás bude podle něj dál pokračovat plnou silou. Klid zbraní bude možný až po propuštění všech rukojmí, řekl Netanjahu v televizním projevu.

Izrael je v souvislosti s děním kolem nemocnice vystaven kritice, a to i od svých spojenců. Bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan v neděli uvedl, že Spojené státy nechtějí být svědky bojů v nemocnicích, při nichž umírají nevinní lidé. „V této věci jsme vedli aktivní konzultace s izraelskou armádou,“ řekl stanici CBS News.

Německý kancléř Olaf Scholz se v neděli v debatě s regionálním deníkem Heilbronner Stimme poprvé otevřeně vyslovil proti dlouhodobému příměří v Pásmu Gazy, řešením jsou podle něj humanitární pauzy. „Otevřeně přiznávám, že si nemyslím, že výzvy k okamžitému příměří nebo k dlouhé pauze, které by teď vyšly nastejno, by byly spravedlivé. Izrael by tím jen Hamásu dal možnost se zotavit a vyrobit nové rakety,“ řekl Scholz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení příměří, v Libanonu budou bezpečné zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 2 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU schválily zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 3 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 5 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií bylo jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

OECD snížila výhled růstu světové i tuzemské ekonomiky

Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z tempa 3,4 procenta loni, předpověděla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu snížila z 2,9 procenta, který měla v březnové prognóze. Na globální hospodářství má dle OECD negativní dopad konflikt na Blízkém východě. Organizace zhoršila také výhled růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...