Hamás ztratil kontrolu nad severní Gazou, tvrdí Izrael. Netanjahu popřel vyjednávání o rukojmích

Teroristé z Hamásu ztratili kontrolu nad severní částí Pásma Gazy, prohlásil mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Informaci nelze nezávisle ověřit. Z regionu se ve středu přesunulo na jih dalších padesát tisíc civilních obyvatel, z blíže neupřesněných důvodů byl však v průběhu dne uzavřen přechod Rafáh, vedoucí do Egypta. Podle zdroje agentury AFP jednají obě strany konfliktu skrze prostředníka o propuštění dvanácti rukojmí, které drží teroristické hnutí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to však označil za „fámy“.

„Dnes (ve středu) jsme viděli, jak padesát tisíc obyvatel odchází ze severu Pásma Gazy na jih. Odcházejí, protože chápou, že Hamás ztratil nad severem kontrolu,“ konstatoval Hagari v televizním vystoupení.

Mluvčí také zopakoval, že nebude vyhlášeno žádné příměří. Izraelská armáda prý zavádí v předem stanovené hodiny „koordinovaná humanitární okna“, aby civilním obyvatelům umožnila bezpečnou evakuaci na jih. „Nebojujeme proti obyvatelům Gazy, bojujeme proti Hamásu,“ zdůraznil.

Izraelská armáda ve středu pokračovala v pozemní operaci v Gaze, vojáci mimo jiné vyhledávali a ničili části rozsáhlé sítě tunelů využívaných ozbrojenci hnutí Hamás. V úterý izraelský ministr obrany Joav Galant prohlásil, že Gaza je obklíčena a vojáci již operují v „srdci“ města.

Vojenské velení tvrdí, že jednotky zlikvidovaly 130 tunelů, kterými Hamás Pásmo protkal. Podle armády nemá Izrael v plánu palestinské území znovu okupovat nebo ho dlouhodobě kontrolovat.

Dvě třetiny obyvatel vysídleny

Z Pásma Gazy pokračuje odliv civilního obyvatelstva. Jedna z největších tepen – hraniční přechod do Egypta Rafáh – byl však kvůli blíže neupřesněným bezpečnostním okolnostem uzavřen. Informoval o tom mluvčí amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel.

Přechod Rafáh velmi omezeně slouží k dopravě humanitární pomoci do Pásma Gazy a k odchodu cizinců a raněných opačným směrem. Spojené státy očekávají, že přechod bude otevírán „v pravidelných intervalech“, aby do oblasti mohla proudit pomoc, uvedl Patel.

Izrael opakovaně apeluje na obyvatele Pásma Gazy, aby se přesunuli na jih oblasti, protože na severu jsou boje nejprudší. Středeční nápor civilistů byl podle izraelského ministerstva obrany tak veliký, že koridory musely být otevřeny až do 15:00 místního času (14:00 SEČ), tedy o hodinu déle, než bylo původně přislíbeno.

Podle Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) v úterý uprchlo ze severu na jih asi patnáct tisíc lidí, zatímco v pondělí jich bylo pět tisíc, v neděli pak tisíce dva.

Mimo své domovy – ale uvězněni v Gaze – jsou už dvě třetiny z více než dvou milionů Palestinců. Přes jediný přechod se do Egypta dostanou stále jen ti s dvojím občanstvím. Dodávky pomoci opačným směrem podle zástupců OSN nestačí. „Je moře věcí, které Gaza potřebuje. A dostává z toho jen pověstnou kapku,“ přiblížil Dominic Allen, zástupce Populačního fondu OSN.

Nahrávám video
Události: Izrael údajně vyjednává o přerušení bojů a výměně rukojmí
Zdroj: ČT24

Do Pásma Gazy za posledních 24 hodin vjelo osmdesát kamionů s humanitární pomocí, uvedl mluvčí Bílého domu pro bezpečnost John Kirby. Z Pásma podle něj dosud odešlo zhruba čtyři sta Američanů a dalších zhruba pět až šest stovek, při započtení rodinných příslušníků, v Pásmu Gazy zůstává, citovala Kirbyho agentura Reuters.

Údajné jednání o rukojmích

Izraelci i mezinárodní organizace se od útoku Hamásu snaží o osvobození rukojmí, mezi nimiž je i řada cizinců. Agentura AFP přišla během dne se zjištěním, že obě strany konfliktu vyjednávají pomocí prostředníků o osvobození dvanácti lidí, které zadržují teroristé v Pásmu Gazy. Mezi nimi má být i šest Američanů. Výměnou má nastat třídenní pauza v bojích. Agentuře to sdělil zdroj blízký Hamásu.

„Chci vyvrátit všechny plané fámy, které k nám přicházejí ze všech stran, a jasně zopakovat jednu věc: bez propuštění našich rukojmí nebude žádné příměří. Vše ostatní je malicherné,“ reagoval šéf izraelské vlády Netanjahu. Mluvčí armády později doplnil, že jednání o příměří není na pořadu dne, ale humanitární pauzy mohou být součástí jednání, píše deník The Times of Israel (ToI).

Na jednáních se jako prostředník podílí Katar, zapojeny jsou i Spojené státy. Rukojmí je celkem na 240 a Izrael podmiňuje pozastavení bojů jejich propuštěním. Vyjednávání v současnosti uvázla na otázce délky přestávky v bojích a na tom, zda dohoda bude zahrnovat i sever Pásma Gazy, kde se odehrávají nejtvrdší boje. „Katar teď čeká na odpověď Izraelců,“ uvedl zdroj AFP.

O vyjednávání o příměří informovala i agentura Reuters, podle které je zapojen Katar a jedná se o pauze „na jeden či dva dny“ výměnou za „deset až patnáct rukojmí“.

Podle ToI je blízko uzavření dohody o humanitární pauze a výměně zajatců a rukojmí také Káhira. Podle ToI o tom informoval egyptský polooficiální deník al-Achbár. Právě do Egypta vede v současnosti jediná cesta z Pásma Gazy, kterou nemá ve správě Izrael.

Prostředníky mohou být jen Egypt a Katar, soudí komentátor

„Myslím, že jednání o propuštění rukojmí nebo části rukojmí probíhají kontinuálně, prakticky od 7. října,“ uvedl ve vysílání ČT komentátor Českého rozhlasu Plus Jan Fingerland. „V podstatě je to jenom prostřednictvím dvou zemí – Egypta a Kataru. To jsou jediné dva státy, které mají přístup k Hamásu a mohou na něj nějakým způsobem tlačit,“ podotknul.

Tlak nemohou prý vyvíjet ani Turecko, Izrael, Spojené státy, potažmo Saúdská Arábie. „Samozřejmě tyto státy mají vlastní zájmy, které sledují, tak jako Hamás sleduje své vlastní zájmy, třeba oddalování nějakých kroků,“ upřesnil Fingerland. Na věc podle něj tlačí Spojené státy, i s ohledem na možné propuštění jejich občanů.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Jan Fingerland hovořil o situaci v Izraeli
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoFrancouzský Senát projednává zákaz sociálních sítí pro děti

Francouzský Senát v úterý projednává návrh zákona, který zakazuje dětem mladším patnácti let přístup na sociální sítě. Děti mohou být na sítích podle některých zákonodárců vystaveny šikaně, nevhodnému obsahu a příliš mnoho času na platformách se může podepsat i na jejich zdraví. Sociální sítě tak nejsou podle francouzských zákonodárců neškodné. A podléhá jim stále více i velmi mladých dětí. Přesto řada z nich zákaz nechce. Argumentují možností komunikovat s přáteli. Levicové strany a část veřejnosti zákon považují za omezování osobní svobody. Vláda očekává i spolupráci rodičů. Existuje totiž několik způsobů, jak zákon případně obejít – například pomocí falešných účtů. Návrh zákona schválili v lednu poslanci Národního shromáždění, pokud projde Senátem, měl by začít platit začátkem příštího roku.
před 10 mminutami

VideoRegulované ceny paliv v Polsku přilákaly Čechy i Němce

V Polsku od úterý nově platí regulace cen paliv a nižší spotřební daň i DPH. Litr benzinu se tak tankuje v přepočtu za zhruba 35 korun, nafta je přibližně o osm korun dražší. Na některé čerpací stanice tak mířily i vyšší desítky řidičů z Česka, nejčastěji z oblastí poblíž hranic. Přijížděli také Němci, kterým se tankování v Polsku vyplatí ještě víc. Žádné omezení pro cizince totiž za polskými hranicemi neplatí.
před 56 mminutami

Szijjártó mluví na nahrávce s Lavrovem o sankcích. Pavel chce přehodnotit vztah s Maďary

Investigativní novináři ze serverů The Insider, VSquare a dalších médií zveřejnili nahrávku, která podle nich zachycuje maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa. Říká na ní ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi, že udělá, co bude moci, aby zablokoval balík unijních sankcí. V jiné konverzaci měl slíbit, že spolu se Slovenskem prosadí, aby z unijního sankčního seznamu zmizelo jméno sestry ruského oligarchy Ališera Usmanova. Podle prezidenta Petra Pavla by Česko mělo přehodnotit vztahy s Maďarskem. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) v reakci na Pavlova slova vzkázal, že zahraniční politiku země určuje vláda, ne hlava státu.
13:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Itálie nepovolila americkým letadlům přistát na Sicílii

Itálie před několika dny nepovolila americkým letadlům mířícím na Blízký východ přistání na letecké základně na Sicílii, informoval deník Corriere della Sera. Zprávu potvrdila i agentura ANSA s odvoláním na své zdroje. Podle nich byla důvodem odepření přistání na základně Sigonella skutečnost, že americká strana krok s italskou armádou předem nekonzultovala. Také další země mají k americký přeletům negativní postoj.
15:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kuba dostala první zahraniční ropu od ledna, na ostrově přistál ruský tanker

V kubánském přístavu Matanzas přistál v úterý odpoledne SELČ tanker s ruskou ropou. Jedná se o první dodávku ze zahraničí od začátku ledna, kdy Spojené státy vyhlásily na ostrov ropné embargo. Washington uvedl, že přistání ruského tankeru povolil z humanitárních důvodů. Blokáda v uplynulých třech měsících uvrhla ostrov, kde vládne komunistická strana, do hluboké energetické krize.
před 3 hhodinami

Babiš požádal Fica, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze

Vlády Česka a Slovenska v úterý poprvé po třech letech společně jednaly. Naposledy se takové konzultace uskutečnily v březnu 2023, zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na některá témata zahraniční politiky. Premiér Andrej Babiš (ANO) během setkání svého slovenského protějšku Roberta Fica (Smer) požádal, aby Slovensko ukončilo stav ropné nouze. Fico v reakci uvedl, že Slovensko tak učiní, až budou splněny podmínky.
03:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Návrat 80 procent Syřanů do vlasti můj cíl není, couvá po kritice Merz

Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že návrat 80 procent Syřanů z Německa do vlasti jako cíl zmínil na pondělním jednání prozatímní syrský prezident Ahmad Šará, nikoli on. Německá vláda vzala podle něj údaj na vědomí, je si ale vědoma dimenze takového úkolu. Za nejasný výrok z pondělní tiskové konference si Merz vysloužil kritiku. V Německu žilo na konci loňského roku s různým statusem přes 940 tisíc Syřanů, z těch v produktivním věku má zaměstnání zhruba polovina.
16:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Poskytnutí unijní půjčky Ukrajině není jisté, připustila Kallasová

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová podle serveru RBK-Ukrajina v Kyjevě prohlásila, že nemůže s jistotou říct, že EU poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). Poskytnutí půjčky, která má klíčový význam pro další obranu země před ruskou agresí, blokuje Maďarsko. Budapešť také stále blokuje schválení dalšího balíku sankcí proti Rusku.
před 4 hhodinami
Načítání...