Hamás a Putin jsou odlišné hrozby, ale chtějí ničit demokracie, apeloval Biden na pomoc Izraeli a Ukrajině

Hamás a ruský vůdce Vladimir Putin mají společné to, že chtějí zničit sousední demokracii –⁠ tedy Izrael a Ukrajinu. V projevu k národu to uvedl prezident Spojených států Joe Biden. Vítězství Izraele a Ukrajiny je podle něj v americkém národním zájmu, jinak hrozí další války. Šéf Bílého domu se proto v pátek chystá požádat Kongres o navýšení vojenské podpory oběma zemím. Podle amerických médií půjde o částku asi sto miliard dolarů (v přepočtu 2,33 bilionu korun).

„Hamás a Putin představují odlišné hrozby. Ale jedno mají společné –⁠ oba chtějí zcela zničit sousední demokracii,“ uvedl Biden v projevu v hlavním vysílacím čase ve čtvrtek večer (v pátek po 2:00 SELČ).

Prezident k Američanům promluvil z Oválné pracovny krátce po svém návratu z Izraele, kam jel vyjádřit solidaritu po útoku Hamásu na židovský stát. V projevu také prohlásil, že USA mají ve světě vůdčí roli. „Americké vedení je to, co drží svět pohromadě. Americká spojenectví jsou tím, co nás v Americe udržuje v bezpečí,“ řekl.

„Hamás rozpoutal ve světě čisté a nefalšované zlo. Židovský národ však bohužel ví možná lépe než kdokoli jiný, že zkaženost lidí, kteří chtějí působit bolest druhým, nezná mezí,“ konstatoval Biden a zopakoval, že za výbuch v areálu nemocnice v Pásmu Gazy není zodpovědný Izrael, jak tvrdí Palestinci. Izrael musí dodržovat válečné právo a za hlavní prioritu označil snahy zajistit návrat Američanů, které Hamás drží jako rukojmí, poznamenal. Hamás tvrdí, že zadržuje asi dvě stě zajatců, kromě Izraelců i cizince, které označil za „hosty“.

Biden v projevu dále uvedl, že hovořil s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem a že Spojené státy nadále podporují právo Palestinců na důstojnost a sebeurčení. „Činy hromady teroristů jim toto právo neseberou,“ řekl s tím, že podporuje dvoustátní řešení izraelského-palestinského konfliktu. Odsoudil antisemitismus i islamofobii.

Dvojí pomoc napadeným zemím

Prezident se chystá požádat Kongres o bezprecedentní pomoc Izraeli a dodatečnou pomoc Ukrajině. Vítězství obou zemí je podle něj v americkém národním zájmu. V opačném případě by totiž podle Bidena hrozilo, že se rozhoří další konflikty v jiných částech světa, jelikož nepřátelé Spojených států vývoj bedlivě sledují a čekají na šanci.

„Pokud nezastavíme Putinovu touhu po moci a kontrole na Ukrajině, nebude se omezovat jen na Ukrajinu,“ pokračoval s tím, že by šéf Kremlu pak mohl zaútočit na Pobaltí nebo Polsko.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na Bidenův projev na sociální síti X napsal, že jeho země „je vděčná za veškerou podporu ze strany Spojených států a za to, že jsou neochvějně přesvědčeny, že humanita, pravda, nezávislost a mezinárodní pořádek založený na pravidlech musí vždy zvítězit“. Ukrajina a USA podle Zelenského nedovolí, aby „nenávist zničila svobodu a aby teroristé zničili demokracii“.

Kreml srovnání Putina s Hamásem označil za nepřijatelné. „Takový tón v případě Ruské federace a našeho prezidenta neakceptujeme,“ prohlásil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle ruské státní agentury TASS. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová podle agentury DPA obvinila Washington, že se ukrývá za hesly o boji za svobodu a demokracii, ale finanční a vojenskou pomoc ve skutečnosti poskytuje jako „investici“, aby na ní vydělal peníze.

Pomoc Ukrajině a Izraeli se podle Bidena Spojeným státům z bezpečnostního hlediska vyplatí „po generace“. Agentura AP píše, že půjde o pomoc v příštím roce v hodnotě zhruba sto miliard dolarů. Návrh bude podle agentury představen již v pátek a kromě peněz pro Ukrajinu a Izrael počítá také s pomocí Tchaj-wanu a prostředky na humanitární pomoc a ochranu hranice USA s Mexikem. Agentura Reuters s odkazem na nejmenované zdroje píše, že by se mohlo jednat o šedesát miliard dolarů pro Ukrajinu a deset miliard dolarů pro Izrael.

Televize CNN ale připomíná, že americká Sněmovna reprezentantů, která je po historickém odvolání Kevina McCarthyho již více než dva týdny bez předsedy, je v současné době fakticky zablokovaná. Výbory sice mohou nadále pracovat, ale Patrick McHenry jako prozatímní předseda nemůže předkládat návrhy zákonů ani nezávazná usnesení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 49 mminutami

Ukrajina zasáhla sevastopolské muzeum na okupovaném Krymu, tvrdí Rusko

Server Meduza s odkazem na ruské úřady píše, že raketový útok na město Čeboksary zasáhl závod vyrábějící komponenty do dronů a raket. Rusko zároveň tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly historické muzeum v Sevastopolu, vypukl tam požár. Kyjev měl také zasáhnout Kujbyševskou ropnou rafinerii v ruské Samaře. Rusko podniklo v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 55 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 5 hhodinami

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 5 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 10 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 13 hhodinami
Načítání...