Blinken na Blízkém východě kryje záda Izraeli. Při diplomatickém turné navštívil Rijád i Káhiru

Spojené státy usilují o to, aby se do bojů mezi Izraelem a Hamásem nepřidaly další subjekty nepřátelské vůči židovskému státu, především libanonské šíitské hnutí Hizballáh. Americký ministr zahraničí Antony Blinken proto podnikl svou zatím největší diplomatickou misi po Blízkém východě od nástupu do funkce. Jednal se zástupci sedmi států a jeho mise zatím nekončí.

Blinken a korunní princ Saúdské Arábie Muhammad bin Salmán se v neděli shodli na důležitosti stability na Blízkém východě a ochrany civilistů v souvislosti s pokračujícím konfliktem mezi Izraelem a islamistickým hnutím Hamás. O jednání, které trvalo „něco pod hodinu“, informovala agentura Reuters. 

Saúdská Arábie se nepřipojila k takzvaným Abrahámovým dohodám zprostředkovaným Spojenými státy, na základě nichž s Izraelem normalizovaly diplomatické vztahy například Spojené arabské emiráty nebo Bahrajn. V posledních měsících nicméně Rijád a Tel Aviv o normalizaci vztahů jednaly, a to údajně úspěšně. Izrael podle zářijového prohlášení očekával uzavření dohody „v první čtvrtině roku 2024“.

Blinken ve čtvrtek v Tel Avivu jako jednu z možných příčin nového útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael uvedl právě snahy Izraele o navázání formálních vztahů se Saúdskou Arábií. Agentura AFP následně v sobotu informovala, že Rijád skutečně zastavil rozhovory o normalizaci saúdsko-izraelských vztahů. 

Blinken nicméně označil rijádské jednání se saúdským princem za velmi produktivní a cestu po Blízkém východě si prodlouží; v pondělí přijede k dalším rokováním do Izraele, který právě připravuje pozemní operaci v Pásmu Gazy. 

Jednání v Egyptě

Šéfa amerických diplomatů v neděli kolem 14:00 SELČ dorazil ze Saúdské Arábie do Egypta, jehož návštěvou zakončil svoji zatím největší diplomatickou cestu po Blízkém východě.

Blinken podle listu Ha'arec na káhirském letišti před odletem do Izraele řekl, že Izrael musí učinit veškeré kroky pro ochranu civilistů. „Izrael má právo a povinnost se bránit před Hamásem, aby zajistil, že se toto nebude opakovat,“ řekl šéf americké diplomacie. Poznamenal, že bude otevřen přechod Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy, aby se dostala pomoc potřebným.

Rafáh je jediný přechod, který je aktuálně jedinou potenciální cestou ven z Gazy. Rafáh je ale povětšinou zavřený. V sobotu egyptské úřady podle serveru The Times of Israel oznámily, že ho otevřely do 17:00 místního času pro cizince. Podle Reuters narušuje fungování přechodu i izraelské bombardování v jeho blízkosti na straně Gazy.

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí podle Reuters jedná s mezinárodními partnery o doručení humanitární pomoci do Gazy, dodávky od více států se nyní hromadí na egyptském Sinajském poloostrově. Kancelář prezidenta také uvedla, že Egypt odmítá jakýkoli plán přesunu Palestinců „na úkor jiných zemí“, a že zajištění vlastní bezpečnosti je pro Egypt nepřekročitelnou linií.

Egyptský prezident kromě toho podle oznámení prezidentské kanceláře navrhuje zorganizování mezinárodního summitu, na němž by se jednalo o „palestinské otázce“, uvedla agentura AFP.

Turné po Blízkém východě

Šéf diplomacie USA v reakci na zatím osmidenní konflikt navštívil kromě Saúdské Arábie také Izrael, Jordánsko, Bahrajn, Katar a Spojené Arabské Emiráty. Spojené státy jsou historicky jeden z největších podporovatelů Izraele. 

USA podle oficiálních prohlášení usilují o to, aby se do bojů mezi Izraelem a Hamásem nepřidaly další subjekty nepřátelské vůči židovskému státu, především libanonské šíitské hnutí Hizballáh, které si jako jeden z cílů vytyčilo zničení Izraele, nebo Írán, který varoval před „dalekosáhlými důsledky“, pokud Izrael nepřestane s odvetným bombardováním Pásma Gazy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 1 mminutou

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami
Načítání...