Nápor migrantů na polsko-běloruskou hranici slábne. V pořadu Události, komentáře se na tom shodli analytik a blogger Andrej Poleščuk s komentátorem serveru Echo24 Ondřejem Šmigolem. Podle Poleščuka jsou Poláci v obtížně patové situaci, kdy mají umožnit běžencům zažádat o azyl, současně ale potřebují chránit hranice Schengenu. Klíčové je, aby si pohraničníci zachovali lidský přístup, míní analytik. Šmigol zdůraznil, že migranti překračují bariéru nelegálně. Varšava podle něj svého tvrdého postupu z minulých let nelituje.
Situace na polsko-běloruské hranici je patová. I Poláci cítí, že musí existovat lidskost, říká analytik
Události, komentáře k napjaté situaci na polsko-běloruské hranici (zdroj: ČT24)
Napětí je nyní větší mezi Bělorusy a Lotyši, kteří nedávno zavřeli jeden z hraničních přechodů. Naopak situace na polsko-běloruské hranici se mírně zlepšila. „Těch pokusů přejít hranici byly nižší desítky denně. V porovnání s tím, jak to vypadalo (letos) v srpnu nebo v roce 2021 v létě, kdy se snažily překročit hranici stovky lidí denně, tak to napětí není až tak velké, jak by se mohlo zdát,“ míní Poleščuk.
Na přechod se v současnosti snaží dostat hlavně mladí muži mezi osmnácti a třiceti pěti roky. „Podmínky jsou tam drsné, není to pro méně zdatné,“ popisuje Šmigol.
Uprchlíci jako Lukašenkova zbraň
Přísný režim a následně stavbu bariéry nařídila polská vláda v létě 2021, když běloruský diktátor Alexandr Lukašenko začal organizovat příjezd migrantů nejčastěji z diktatur Blízkého východu k destabilizaci hranic. Při jejich zdolávání zemřely desítky lidí, aktivisté upozorňují na porušování lidských práv.
Tématu se věnuje i nový film režisérky Agnieszka Hollandové Hranice, který mimo jiné ukazuje cestu rodiny uprchlíků ze Sýrie. Po cestě jim nabízejí aktivisté pomoc, narazí ale i na rasismus, násilí a ponížení nejen ze strany polské pohraniční stráže.
Horizont ČT24: Film Hranice čelí kritice polské vlády (zdroj: ČT24)
Varšava podle Šmigola pochybení nepřipouští. „Jednalo se o hybridní operaci zorganizovanou běloruskou tajnou službou a ruskou tajnou službou. Jsou zdokumentované případy, kdy je vozili rovnou z Iráku. Jsou případy, kdy je běloruští pohraničníci doprovázeli až k hranici a ukazovali jim, kudy přejít. Myslím, že Polsko bránilo evropskou hranici před hybridním útokem,“ hodnotí komentátor.
Zbytky lidskosti
Podle Poleščuka je situaci velmi obtížné morálně posoudit. Upozornil na příběhy některých migrantů, kteří se dostali do velmi problematické situace a polská pohraniční stráž se pochlubila tím, že je zachránila.
„Některé ty ženy, které byly v té době těhotné, porodily živé zdravé děti a následně požádaly v Polsku o azyl s tím, že tam chtějí zůstat. To znamená, že i ta polská strana zřejmě chápe, že ačkoli se jedná o hybridní operaci Lukašenkova režimu vůči Evropské unii, tak na druhou stranu existuje lidskost, se kterou by i ta polská strana měla přistupovat,“ podotkl analytik.
Patová situace
Podle Poleščuka se tu bijí dva principy, a to podle mezinárodního práva umožnit uprchlíkům požádat o azyl, ale na druhou stranu nutnost chránit schengenské hranice.
„Dostáváme se do patové situace, kdy nedodržujeme pravidla, abychom ochránili celek, na druhou stranu se zavazujeme k tomu, že ta pravidla budeme dodržovat a když je nedodržujeme, tak vypadáme na Západě jako pokrytci. Neexistuje varianta, ve které by všichni mohli vyhrát, a to je bohužel asi plán Minsku a Kremlu,“ obává se blogger.
Vláda strany Právo a spravedlnost označuje snímek za hanebný, protipolský a srovnává ho dokonce s nacistickou propagandou.
„V Polsku byla předvolební kampaň vždy drsnější než u nás. A myslím, že drsná slova zaznívají z obou stran. Paní Agnieszka Hollandová se zapojila do kampaně už jen tím, že film vstoupil do kin tři týdny před volbami. Jsou tam aluze na holocaust, jako že si tam migranti píšou svá telefonní čísla na zápěstí. Nám se to nemusí líbit, ale je to vnitropolský spor,“ upozornil Šmigol.