Sami jsme si největším nepřítelem, lekce z 11. září jsme promarnili, říká Petr Kolář

29 minut
Interview ČT24: Petr Kolář, bývalý velvyslanec v Rusku a USA
Zdroj: ČT24

Svobodný svět se nepoučil z mnoha lekcí, které mu daly teroristické útoky z 11. září 2001, domnívá se diplomat a poradce prezidenta Petr Kolář. Západní civilizaci podle něj ohrožují – více než vnější hrozby – tužby po jistotách a klidu. Je proto třeba se soustředit především na sebe, například na odolnost vůči nepřátelům, kteří chtějí zničit svobodnou společnost a demokracii, řekl Kolář v Interview ČT24.

Jedenáctého září 2001 byl Kolář v Irsku, kde působil jako velvyslanec. Vzpomíná na recepci na ambasádě, kterou navzdory dění za oceánem nezrušil. „Na začátku jsme měli minutu ticha a pak jsme samozřejmě mluvili jenom o tom, co se stalo, co to znamená, co to bude znamenat. Původní strach vystřídala obrovská energie, touha se nepoddat,“ vybavuje si.

V takovém duchu se podle Koláře nesla i komunikace kolem reakce na teroristické útoky: „Byla plná emocí, strašně vyjadřovala sílu, odhodlání ukázat, že ať už za tím stojí kdokoliv, takhle si na nás nepřijde.“ Vlnu solidarity diplomat přirovnává k pocitům z listopadu 1989. „Potom samozřejmě život přinášel spoustu zkušeností, které ukazovaly, že tu lekci jsme trošku prošustrovali,“ domnívá se Kolář.

Projevuje se to prý i nyní v situaci kolem ruské invaze na Ukrajinu. „Ukrajinci se oprávněně, myslím si, obávají toho, že ne že oni nevydrží, ale že my nevydržíme je podporovat. Únava z konfliktu a z války, touha po jistotách, klidu, abychom už zase měli ten svůj pohodlný svět, kde nás nic neohrožuje a kde si můžeme už jenom užívat trvalý růst, je prostě něco, co západní civilizaci ohrožuje mnohem víc než hrozby vnější,“ je přesvědčen bývalý velvyslanec v USA.

Právě Rusko se po 11. září zdálo být spojencem Západu v boji proti terorismu. Vladimir Putin tehdy prohlásil, že jde i o útok na Rusko. „Já jsem za to byl tehdy hrozně rád, překvapilo mě to, ale dobře a mile, na druhou stranu (…) jsem velké iluze o těchto postsovětských ‚demokratech' neměl,“ říká Kolář i s připomenutím výroku amerického prezidenta George Bushe mladšího o tom, že v Putinových očích viděl jeho duši.

„Můžu snad dnes říct, že zesnulá kamarádka Madeleine Albrightová říkala: ‚Já, když se podívám Putinovi do očí, tak tam vidím chladnokrevného kágébáka a nic jiného.' Ona měla pravdu, nicméně v té době jsme všichni doufali, že se s Ruskem skutečně podaří nastavit vztahy a spolupráci tak, abychom mohli být i partnery,“ podotýká diplomat s tím, že se „situace bohužel vyvinula jinak“.

Kolář: Jsme náš největší nepřítel

Atmosféra v USA po 11. září nahrála také americké invazi do Iráku. Bílý dům k ní přistoupil na základě informací tajných služeb o tom, že režim Saddáma Husajna údajně disponuje zbraněmi hromadného ničení. Tyto informace Kolář zpětně označuje za „ne úplně dokonalé“ a připomíná, že rozštěpily světovou demokratickou scénu. Zatímco například Česko spojence s dalšími zeměmi podpořilo, Francie se stavěla odmítavě.

Dle Koláře se tehdy „děly divné věci“. Panika podle něj způsobila, že se Západ choval neuváženě a nikoliv racionálně. Místo, aby se soustředil na vlastní kondici a schopnost se ubránit nepřátelům liberální demokracie, začaly se svobodné země hašteřit mezi sebou. „Těžko můžeme ovlivnit třeba to, co se děje v Rusku nebo ve světě islámu, kde naštěstí ne všichni jsou militantní islamisté. Musíme se soustředit na to, co můžeme ovlivnit – naši schopnost a odolnost připravit se na to, že svět kolem nás nám není příznivě nakloněn,“ zdůrazňuje bývalý velvyslanec mimo jiné v Rusku.

V současnosti – po obnoveném ruském útoku na Ukrajinu – je podle něj Západ připraven lépe, ale ještě pořád to není ono. „Náš největší nepřítel je vlastně naše kverulanství, naše hodnotová relativizace a neschopnost si říct, co je náš fatální existenciální zájem a že za to stojí, abychom si třeba utáhli opasky, abychom si řekli, že se třeba teď nebudeme mít chvíli úplně báječně a skvěle a trvalý růst není mantra, ke které se všichni musíme modlit,“ míní Kolář.

Dodává také, že Západ se musí soustředit na semknutí celého demokratického světa, například zemí, jako jsou Japonsko, Austrálie, Nový Zéland, Izrael nebo Jižní Korea. „Mají stejný existenciální zájem jako my a nepřátelé liberální demokracie je nenávidí stejně jako nás.“

Americké instituce mohou být paralyzovány, varuje Kolář

Pozornost liberálního světa se upírá i k americkým prezidentským volbám, které se uskuteční příští rok na podzim. Kolář věří, že nerozhodnutí voliči se v případě kandidatury Donalda Trumpa přikloní většinově ke komukoliv jinému.

I kdyby se Trump do Bílého domu vrátil, americký prezident není vladař a nemůže dělat cokoliv, říká Kolář, protože v USA fungují demokratické instituce. „Samozřejmě je to ale paralýza, protože místo toho, aby energie byla napnutá na něco pozitivního, konstruktivního, tak je vyčerpávána obranou demokracie, principů a hodnot, na kterých stojí,“ uvažuje poradce prezidenta Petra Pavla.

Upozorňuje také na to, že zatímco v prvním období byl Trump obklopen lidmi, kteří se jej mnohdy snažili usměrňovat, tentokrát má po boku naprosto loajální skupinu, která už nyní přemýšlí o tom, jak co nejvíce omezit kontrolní úlohu demokratických institucí ve Spojených státech. „To je nebezpečí, které, doufám, před volbami dojde i řadě lidí, kteří se normálně politikou nezabývají, že tady už jde o samotnou podstatu demokracie.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velká část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
před 4 mminutami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 9 mminutami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 2 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 2 hhodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obžalobě z pokusu o převrat

Brazilský generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Údajně se ho dopustil v roce 2022, kdy se snažil zůstat u moci navzdory tomu, že prohrál volby, píše agentura AP. Politik vinu odmítá. Obžalobě čelí spolu s ním dalších 33 lidí.
před 3 hhodinami

Černá Hora řeší zbraňový problém

Premiér Černé Hory Milojko Spajič oznámil, že zpřísní podmínky pro získání zbrojního průkazu, a vyhlásil dvouměsíční amnestii na odevzdání nepřihlášených zbraní. Je to reakce na tragédii, kdy útočník zavraždil v zemi nelegální zbraní třináct lidí. Podle kritiků to ale k vyřešení problému stačit nebude. Odhaduje se totiž, že v Černé hoře je v oběhu přes sto tisíc nelegálních zbraní. Přibližně 250 tisíc jich Černohorci drží legálně.
před 3 hhodinami

Rubio: S řešením konce rusko-ukrajinské války musí souhlasit všechny zúčastněné strany

Všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musí souhlasit s řešením, které ho ukončí, řekl po americko-ruských rozhovorech v saúdském Rijádu americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. Cílem je spravedlivý, trvalý a udržitelný konec války, dodal Rubio. Rusko je podle ministra ochotno zapojit se do vážně míněného procesu vedoucího k ukončení války. Ukrajinští zástupci pozváni nebyli.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...