Tchaj-wan v sobotu zaznamenal desítky případů narušení své zóny protivzdušné obrany čínskými letadly, jež se účastní čínských manévrů v okolí ostrova. Oznámilo to podle agentury AFP tchajwanské ministerstvo obrany. Cvičení se podle něj kromě letadel účastní rovněž osm lodí.
Peking zahájil cvičné manévry u Tchaj-wanu. Tchaj-pej hlásí narušení své zóny protivzdušné obrany
2 minuty
Události: Čínské stíhačky nad Tchaj-wanem
Tchaj-wan podle AFP od třetí hodiny ranní zaznamenal 42 vniknutí čínských letadel do své zóny protivzdušné obrany, z toho ve 26 případech letadla překročila střední linii dělící Tchajwanský průliv, kterou na ostrově považují za neoficiální hranici.
Čínská armáda v sobotu zahájila vojenské manévry v okolí ostrova v reakci na návštěvu tamního viceprezidenta Williama Laie ve Spojených státech. Tchajwanská vláda uvedla, že lid je odhodlán se bránit a nepodlehne násilným hrozbám.
„Tchaj-wan je suverénním státem a má zákonné právo na běžné diplomatické kontakty s přátelskými zeměmi,“ zdůraznila vláda. Čína by podle ní měla přestat používat sílu a zastrašování a místo toho zahájit dialog.
Tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu obvinil Čínu, že se snaží ovlivnit volby na ostrově, které se budou konat začátkem příštího roku. „Je na našich občanech, aby rozhodli, ne na sousedním tyranovi,“ prohlásil. „Čína byl měla uspořádat své vlastní volby. Jsem si jistý, že její obyvatelé by byli nadšení,“ dodal.
Čínské manévry podle agentury Reuters nevedly k žádným známkám znepokojení na Tchaj-wanu, který je na čínské hrozby zvyklý. „Nemyslím si, že bude válka, nebojím se,“ cituje Reuters jednoho z obyvatel ostrova.
Reakce na cestu viceprezidenta do USA
Viceprezident Lai, který je favoritem lednových prezidentských voleb v ostrovní zemi, sice v USA nebyl na oficiální návštěvě a nesetkal se s vysoce postavenými americkými politiky, ale Čína i tak pohrozila „tvrdou odpovědí“ na jeho cestu. Tou se podobně jako v podobných případech v minulosti staly vojenské manévry, které Peking označil za „vážné varování tchajwanským separatistickým silám“.
Tchajwanské ministerstvo obrany vojenské cvičení kritizovalo a poznamenalo, že nepřispívá k míru a stabilitě v regionu. Také podle něj ukazuje na militaristickou mentalitu Pekingu.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje diktatura komunistické strany.
Peking vyzývá ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost ostrova. Také proto na setkání mezi tchajwanskými politiky a zahraničními lídry reaguje podrážděně. Loni v srpnu zahájil Peking rozsáhlé cvičení poté, co ostrov navštívila tehdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Letos v dubnu to zopakoval po setkání tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen s nynějším šéfem Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym v USA.
