Helikoptéry wagnerovců jsou slyšet až v Polsku. Lukašenko se cvičením snaží znervóznit Varšavu

Polsko bedlivě sleduje situaci u hranic s Běloruskem. Na území sousední země, jen pár kilometrů od Polska, cvičí žoldnéři z Wagnerovy skupiny s běloruskou armádou. Varšava se rozhodla přesunout své vojáky zejména do okolí města Suvalky, které leží mezi Běloruskem a ruskou exklávou Kaliningradem.

Wagnerovci se po krátké vzpouře proti ruskému ministerstvu obrany přesunuli za nepřehledných okolností do Běloruska, kde pomáhají s vojenským výcvikem tamní armády. Šéf skupiny Wagner Jevgenij Prigožin zveřejnil video, ve kterém vítá své bojovníky v zemi a říká jim, že se prozatím nebudou dále účastnit války na Ukrajině, ale nařizuje jim, aby shromáždili síly pro Afriku, zatímco budou cvičit běloruskou armádu.

Poláci žijící v blízkosti hranic s Běloruskem podle agentury Reuters vylíčili, že slyšeli střelbu a vrtulníky při wagnerovském výcviku, který probíhá jen asi pět kilometrů od hranic. Obávají se toho, že na ně sousední země zaútočí.

Tím hrozil i běloruský diktátor Alexandr Lukašenko, který při setkání s ruským vládcem Vladimirem Putinem řekl, že Wagnerovci prý chtějí zaútočit na Polsko. „Možná to nemělo být řečeno. Ale řeknu, že nás wagnerovci začali stresovat. Ptají se na Západ. Já říkám: ‚Proč byste tam na Západ jezdili? My kontrolujeme, co se děje.‘ ‚No, jedeme na zájezd do Varšavy a do Rzeszowa‘,“ prohlašoval Lukašenko.

„Samozřejmě je držím v centru Běloruska, jak bylo dohodnuto. Nerad bych je tam přemisťoval. Protože mají špatnou náladu,“ dodal diktátor při setkání s Putinem. Podle Institutu pro studium války (ISW) mohlo jít o jemný náznak ruskému vůdci, že wagnerovci pro Kreml stále znamenají výzvu, kterou momentálně kontroluje Minsk.

Polsko přesouvá jednotky

Polsko situaci u své východní hranice bedlivě sleduje. Jeho bezpečnostní výbor rozhodl o přesunu vojenských jednotek pro případ, že by se běloruské a žoldnéřské jednotky pokusily dobýt strategickou Suvalskou proláklinu, odříznout pobaltské státy od zbytku Evropy a propojit ruskou exklávu Kaliningrad s Běloruskem.

„Výcvik nebo společné cvičení běloruské armády a skupiny Wagner je nepochybně provokací,“ řekl agentuře PAP člen bezpečnostního výboru Zbigniew Hoffmann.

„Výbor analyzoval možné hrozby, například dislokaci jednotek skupiny Wagner. Proto ministr národní obrany, předseda výboru Mariusz Blaszczak, rozhodl o přesunu našich vojenských formací ze západu na východ Polska,“ dodal Hoffmann.

O hrozbě, která by mohla přijít z Ruska a Běloruska, jednali minulý týden i premiéři Mateusz Morawiecki a Petr Fiala (ODS). „Musíme být bdělí, protože Bělorusko a Rusko pracují společně na tom, aby destabilizovaly Polsko a východní křídlo NATO a EU,“ zdůraznil Morawiecki po setkání.

Wagnerovci nemají vybavení

Institut pro studium války si ve své analýze všímá výhrůžek mířících na Západ, myslí si ale, že wagnerovci nemají sílu na to, aby Polsko ohrozili, protože museli většinu své techniky odevzdat Rusku, když zemi opouštěli.

„Nic nenasvědčuje tomu, že by Wagnerovi bojovníci v Bělorusku disponovali těžkými zbraněmi potřebnými k vážné ofenzivě proti Ukrajině nebo Polsku bez výrazného přezbrojení, protože podmínkou dohody mezi Putinem, Lukašenkem a Prigožinem, která ukončila ozbrojené povstání, bylo, že wagnerovci tyto zbraně odevzdají ruskému ministerstvu obrany,“ píší analytici z ISW.

„Snímky hlavní základny Wagner v Tselu, pořízené pod šikmým úhlem 23. července, ukazují, že vozidla, která jsou v současné době zaparkována v areálu skladiště vozidel a v jeho okolí, jsou především stovky osobních automobilů, malé nákladní automobily a přibližně 35 návěsů,“ všímá si think-tank.

Migrace jako zbraň

Další hrozbou, kterou by mohli wagnerovci pro Polsko znamenat, je nárůst příchozích nelegálních migrantů přes běloruskou hranici. Upozornil na to Jacek Siewiera, který řídí Národní bezpečnostní úřad.

Žoldáci dříve působili v Africe, odkud se do Evropy snaží dostat velké množství lidí. Hrozbu je podle něj třeba posuzovat „v kombinaci se všemi prostředky, které má Wagner v Africe, v Maghrebu, v Sahelu a na Blízkém východě, a s rizikem eskalace nucené imigrace a asymetrického útoku na hranice Polska, Litvy a Lotyšska,“ popsal Siewiera listu Financial Times.

Vysvětlil, že Wagnerovy jednotky, které se skládají často z otrlých zločinců rekrutovaných z ruských věznic, se zapojí do obchodování s lidmi a další trestné činnosti.

„Mohou protlačit další migranty? Je to možné. Otázkou je, jaký budou mít z tohoto postupu zisk, protože se jedná o skupinu, která je většinou motivována ziskem,“ řekl Siewiera.

Polsko už jednou vlně migrantů na hranici s Běloruskem čelilo v roce 2021. Podle Evropské unie tehdy Lukašenko používal utečence jako nástroj hybridní války k tomu, aby vytvořil na západní země nátlak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdských jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54AktualizovánoPrávě teď

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 20 mminutami

Macron zvažuje, že požádá EU o kroky proti Trumpovým clům kvůli Grónsku

Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Osm evropských států ve společném prohlášení také uvedlo, že s Dánskem a obyvateli Grónska vyjadřují solidaritu.
14:25Aktualizovánopřed 28 mminutami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 2 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechcem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fico jednal s Trumpem. Hovořili o Ukrajině, EU i jaderné energetice

Americký prezident Donald Trump jednal v sobotu se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) ve svém domě na Floridě o válce na Ukrajině, o Evropské unii či o slovensko-americké spolupráci v jaderné energetice, informoval v neděli Fico při návratu ze Spojených států. Oba politici se podle premiéra mimo jiné shodli, že Evropská unie se nachází v hluboké krizi. Jednání se zúčastnili také šéf americké diplomacie Marco Rubio a jeho slovenský protějšek Juraj Blanár (Smer).
před 5 hhodinami
Načítání...