Letošní červen byl nejteplejší v historii měření, tvrdí Copernicus. Nasvědčují tomu i data z Ameriky

Letošní červen byl celosvětově nejteplejší v historii měření, oznámila podle agentury AFP agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Celosvětová průměrná teplota činila 16,51 stupně Celsia, a byla tak o zhruba půl stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020. Prohlášení o rekordně horkém červnu podporují i čerstvá data amerických vědců.

K rekordu přispělo přehřátí oceánů vlivem klimatických změn a návrat přirozeného meteorologického jevu známého jako El Niňo, který se vyznačuje oteplováním mořské vody, doplnil Copernicus.

Teplotní rekordy padly například v severozápadní Evropě, zatímco v některých částech Kanady, Spojených států, Mexika, Asie a východní Austrálie „bylo výrazně tepleji než obvykle“, konstatoval Copernicus. Naopak chladněji než obvykle bylo v západní Austrálii, na západě Spojených států a v západním Rusku.

Léto roku 2023 se kvůli bezprecedentním teplotám v moři i na souši postupně rýsuje jako jedno z nejneobvyklejších v historii lidstva, poznamenala k tomu agentura AFP.

Rekord hlásí i experti z USA

Už dříve ve čtvrtek přitom agentura AP s odkazem na neoficiální data vědců z Mainské univerzity v USA napsala, že pondělí, úterý i středa byly celosvětově nejteplejšími dny v zaznamenané historii. V pondělí bylo poprvé v průměru přes 17 stupňů Celsia, přičemž tato hranice byla znovu překonána i v dalších dvou dnech.

Průměrná globální teplota v úterý i ve středu činila 17,18 stupně Celsia, informovali vědci z Mainské univerzity s odkazem na svůj nástroj Climate Reanalyzer, který využívá satelitní data a počítačové simulace. V pondělí bylo v průměru 17,01 stupně, vyplynulo z analýzy Národních center pro environmentální předpovědi (NCEP). Předchozí celosvětový teplotní rekord 16,92 stupně Celsia pochází podle NCEP ze srpna 2016.

Vědci již několik měsíců varují, že rok 2023 by mohla provázet rekordní vedra v důsledku změny klimatu způsobené lidskou činností, především spalováním fosilních paliv. Vedru také napomáhá přirozený meteorologický jev známý jako El Niňo , který se vyznačuje oteplováním oceánů.

„Takový rekord je dalším důkazem pro nyní masivně podporovanou tezi, že globální oteplování nás posouvá do teplejší budoucnosti,“ konstatoval klimatolog Chris Field ze Stanfordovy univerzity, který se na výpočtech nepodílel.

Denní údaje jsou neoficiální, ale představují užitečný přehled toho, co se děje v oteplujícím se světě, zdůraznil klimatolog Sean Birkle z Mainské univerzity. Americký národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) sdělil, že tato data zahrne do svých výpočtů.

Přestože použitý soubor dat sahá pouze do roku 1979, Sarah Kapnicková z NOAA zmínila, že vzhledem k dalším údajům je pravděpodobné, že svět skutečně zažil nejteplejší den za „několik set let“.

Teplotní rekordy tento týden registroval Québec či Peru. V Pekingu bylo od minulého týdne zaznamenáno devět dní v řadě, kdy teplota přesáhla 35 stupňů Celsia. Americká města od Medfordu v Oregonu až po Tampu na Floridě se pohybují na historických maximech, doplnil Zack Taylor, meteorolog z Národní meteorologické služby (NWS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin a Witkoff jednali o obnovení přímých rozhovorů Kyjeva a Moskvy

Páteční tříhodinové jednání ruského vládce Vladimira Putina s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem bylo konstruktivní a užitečné, prohlásil podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov. Podle ruské agentury RIA Novosti doplnil, že debata se týkala i možného obnovení přímých rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem.
před 14 mminutami

SledujteTisíce lidí se ve Vatikánu naposledy loučí s papežem

Veřejnost se od pátečního brzkého rána v bazilice svatého Petra naposledy loučila se zesnulým papežem Františkem, zřejmě více než v předchozích dnech. Služba přestala kolem 16:30 pouštět na náměstí svatého Petra nové věřící, jejich příchody však dříve výrazně zeslábly. Přes den lidé čekali na vstup do baziliky i dvě hodiny. S papežem se od středečního vystavení do pátečního poledne podle Vatikánu rozloučilo 150 tisíc lidí.
08:56Aktualizovánopřed 34 mminutami

Horší než Alcatraz. Věznice v Salvadoru je „fabrika na lidskou zkázu“

Světlo nikdy nezhasíná, jí se holýma rukama a návštěvy nejsou povolené. Tak vypadá život v jednom z největších a nejdrsnějších žalářů světa, který nechal postavit salvadorský prezident Nayib Bukele. Obří věznice pojme desetitisíce osob. Šéf Bílého domu Donald Trump do ní poslal stovky údajných členů gangů. Kritici nazývají zařízení „černou dírou lidských práv“. Podle experta Lukáše Dirgy jde o „fabriku na zkázu lidského bytí“.
před 1 hhodinou

Při výbuchu nálože v autě u Moskvy zahynul ruský generál

Při výbuchu nálože nastražené v autě ve městě Balašicha u Moskvy zahynul zástupce náčelníka hlavní operační správy ruského generálního štábu, generálporučík Jaroslav Moskalik. Potvrdila to Svetlana Petrenková, mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruska, který sehrává roli federální kriminální ústředny. Kriminalisté případ vyšetřují jako vraždu.
před 1 hhodinou

Indické a pákistánské jednotky po sobě střílely v Kašmíru

Na hranicích rozdělujících Kašmír došlo v pátek ke střelbě mezi armádami Indie a Pákistánu. OSN proto vyzvala Dillí i Islámábád k „největší možné zdrženlivosti“.
před 3 hhodinami

Trumpovy výpady udělaly z kanadských liberálů favority voleb

Kanadští liberálové měli podle průzkumů ztrátu dvaceti procentních bodů za opozičními konzervativci a směřovali k porážce ve volbách, které jsou vypsané na 28. dubna. Útočná rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě však během uplynulých měsíců semkla voliče kolem vládních liberálů, kterým se podařilo zvrátit dosavadní trend. Jejich podpora vzrostla i v provincii Québec, která v uplynulých volbách byla doménou strany Québecký blok (QB).
před 5 hhodinami

V Narvě na hranici s Ruskem vytvoří Estonsko vojenskou základnu

Pobaltské státy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posilují svou obranyschopnost. Estonsko tento týden oznámilo, že v pohraničním městě Narva vznikne vojenská základna se stovkami vojáků. Společně s Litvou a Lotyšskem už dříve informovaly o vybudování „obranné linie“ na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Jeho menšina v Pobaltí čítá skoro devět set tisíc osob.
před 7 hhodinami

Při vzpomínce na oběti šoa promluvila v Jeruzalémě i rodačka z Děčína

Miliony Izraelců sledovaly v přímém přenosu připomínku dne obětí šoa. V publiku vedle sebe usedli političtí rivalové, vojenské špičky i šéfové zpravodajských služeb. Na 80. výročí ukončení války se jedním z řečníků na tradiční pietě z památníku Jad Vašem v Jeruzalémě stala i česká rodačka Eva Erbenová. Narodila se v Děčíně, jako jediná z rodiny přežila holocaust a po únorovém převratu odešla z Československa do Izraele. Je jí 94 let.
před 10 hhodinami
Načítání...