Letošní červen byl nejteplejší v historii měření, tvrdí Copernicus. Nasvědčují tomu i data z Ameriky

Letošní červen byl celosvětově nejteplejší v historii měření, oznámila podle agentury AFP agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Celosvětová průměrná teplota činila 16,51 stupně Celsia, a byla tak o zhruba půl stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020. Prohlášení o rekordně horkém červnu podporují i čerstvá data amerických vědců.

K rekordu přispělo přehřátí oceánů vlivem klimatických změn a návrat přirozeného meteorologického jevu známého jako El Niňo, který se vyznačuje oteplováním mořské vody, doplnil Copernicus.

Teplotní rekordy padly například v severozápadní Evropě, zatímco v některých částech Kanady, Spojených států, Mexika, Asie a východní Austrálie „bylo výrazně tepleji než obvykle“, konstatoval Copernicus. Naopak chladněji než obvykle bylo v západní Austrálii, na západě Spojených států a v západním Rusku.

Léto roku 2023 se kvůli bezprecedentním teplotám v moři i na souši postupně rýsuje jako jedno z nejneobvyklejších v historii lidstva, poznamenala k tomu agentura AFP.

Rekord hlásí i experti z USA

Už dříve ve čtvrtek přitom agentura AP s odkazem na neoficiální data vědců z Mainské univerzity v USA napsala, že pondělí, úterý i středa byly celosvětově nejteplejšími dny v zaznamenané historii. V pondělí bylo poprvé v průměru přes 17 stupňů Celsia, přičemž tato hranice byla znovu překonána i v dalších dvou dnech.

Průměrná globální teplota v úterý i ve středu činila 17,18 stupně Celsia, informovali vědci z Mainské univerzity s odkazem na svůj nástroj Climate Reanalyzer, který využívá satelitní data a počítačové simulace. V pondělí bylo v průměru 17,01 stupně, vyplynulo z analýzy Národních center pro environmentální předpovědi (NCEP). Předchozí celosvětový teplotní rekord 16,92 stupně Celsia pochází podle NCEP ze srpna 2016.

Vědci již několik měsíců varují, že rok 2023 by mohla provázet rekordní vedra v důsledku změny klimatu způsobené lidskou činností, především spalováním fosilních paliv. Vedru také napomáhá přirozený meteorologický jev známý jako El Niňo , který se vyznačuje oteplováním oceánů.

„Takový rekord je dalším důkazem pro nyní masivně podporovanou tezi, že globální oteplování nás posouvá do teplejší budoucnosti,“ konstatoval klimatolog Chris Field ze Stanfordovy univerzity, který se na výpočtech nepodílel.

Denní údaje jsou neoficiální, ale představují užitečný přehled toho, co se děje v oteplujícím se světě, zdůraznil klimatolog Sean Birkle z Mainské univerzity. Americký národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) sdělil, že tato data zahrne do svých výpočtů.

Přestože použitý soubor dat sahá pouze do roku 1979, Sarah Kapnicková z NOAA zmínila, že vzhledem k dalším údajům je pravděpodobné, že svět skutečně zažil nejteplejší den za „několik set let“.

Teplotní rekordy tento týden registroval Québec či Peru. V Pekingu bylo od minulého týdne zaznamenáno devět dní v řadě, kdy teplota přesáhla 35 stupňů Celsia. Americká města od Medfordu v Oregonu až po Tampu na Floridě se pohybují na historických maximech, doplnil Zack Taylor, meteorolog z Národní meteorologické služby (NWS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
před 39 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA. Francie sankce důrazně odsoudila, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 12 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 14 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 17 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo další dokumenty o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý zveřejnilo doposud největší sadu dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informují média. Jedná se o více než jedenáct tisíc souborů, mezi kterými jsou soudní záznamy, e-maily, výstřižky z novin, fotografie, zvukové sobory a stovky videí.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...