Ke třetímu mandátu Recepu Tayyipu Erdoganovi poblahopřál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vztahy obou černomořských zemí jsou důležité. Ankara hraje prostředníka při dojednávání humanitárního koridoru ukrajinského zrna. Vedle toho také člen Severoatlantické aliance silně těží i z výhodných ekonomických vazeb na Moskvu.
Turecko balancuje mezi válčícími stranami. Od začátku ruské invaze sehrálo roli mediátora v několika případech, naposledy v prodloužení obilné dohody, kterou loni v létě vyjednalo s pomocí OSN. Obilný koridor už umožnil z dříve Ruskem blokovaných ukrajinských přístavů vyvézt 30 milionů tun komodit.
„Díky snaze naší země, s podporou našich ruských přátel a s příspěvkem našich ukrajinských přátel se rozhodlo o prodloužení na další dva měsíce dohody o černomořském obilném koridoru,“ řekl v květnu Erdogan.
Ankara zavírá oči také nad vojenskou pomocí. Začátkem května měla například Ukrajina podepsat tři nové dohody s výrobcem dronů Bayraktar, které sehrály důležitou roli po propuknutí plnohodnotné invaze. Opakované ruské námitky turecká vláda odmítla s tvrzením, že nebude zasahovat do aktivit soukromých podniků. Po loňské výměně zajatců se také pod osobní ochranu tureckého prezidenta dostali obránci Azovstalu. Tayyip Erdogan se zaručil, že do konce války zůstanou v Turecku.
„Blahopřeji tureckému prezidentovi Erdoganovi k vítězství ve volbách. Doufáme v další posílení strategického partnerství ve prospěch našich zemí a spolupráce pro zajištění bezpečnosti a stability v Evropě,“ napsal po jeho zvolení na Twitter Zelenskyj.
Ještě před rokem přitom Zelenskyj obviňoval tureckého lídra z „dvojích standardů“, kdy zatímco se pokouší vystupovat jako prostředník příměří, jeho země s otevřenou náručí vítá ruské turisty.
Klíčová pozice Turecka
Turecko se stalo dopravním uzlem, protože oproti dalším západním zemím nezakázalo ruským letadlům využívat svůj vzdušný prostor. To se týká také obchodu. Podle tureckého think-tanku Rusové loni založili v Turecku o 670 procent více firem než v předchozím roce. V zemi našli útočiště před sankcemi proti Rusku, jejichž přijetí se Erdogan zdržel.
„Turecko podporuje Ukrajinu jak politicky, tak vojensky. V oblastech energetiky, obchodu a turismu však nadále závisí na Rusku, a právě proto zaujímá pragmatický přístup,“ myslí si ukrajinský velvyslanec v Turecku Vasyl Bodnar.
Ruský koncern Rosatom teď dokončuje stavbu první turecké jaderné elektrárny na jihu země. V souvislosti s ruskou agresí se nesnížila ani dodávka ruského plynu do Turecka, která se nadále drží na více než 40 procentech tamní spotřeby. Jak se ukazuje, Turecko obchoduje a vydělává na obou stranách.
Zpravodaj ČT David Borek také upozornil na fakt, že gratulace do Ankary přišly z řady jinak znepřátelených států a skupin – jako je třeba právě Ukrajina a Rusko nebo Izrael a Palestinská autonomie. Jde podle něj o důsledek toho, že je Turecko z hlediska své polohy „neopomenutelné“ ve věcech mezinárodní politiky.
Své klíčové pozice by mohl podle zpravodaje Václava Černohorského chtít Erdogan využít i v otázce přijetí Švédska do NATO. „Americký prezident Joe Biden mluvil o svém telefonickém rozhovoru s nově zvoleným prezidentem a řekl, že toto téma přišlo na pořad jejich rozhovoru,“ podotkl Černohorský. „Podle Bidena ale Erdogan mluvil zároveň o nákupu letadel F-16. Tedy opět vidíme, že to švédské členství může být předmětem nějakého obchodu mezi Ankarou a Washingtonem,“ dodal.
