Umělá inteligence má pomoct s bezpečností při olympiádě v Paříži. Parlament schválil kontroverzní zákon

2 minuty
Události: Olympiáda pod dohledem chytrých kamer
Zdroj: ČT24

Francouzský parlament schválil novelu zákona o používání umělé inteligence k bezpečnostnímu monitoringu. Opatření souvisí s olympijskými hrami, které bude příští rok pořádat Paříž. Systém má na záběrech z kamer na veřejných místech rozpoznávat potenciální hrozby. Obličeje v reálném čase ale nakonec rozpoznávány nebudou. Organizace chránící lidská práva se přesto bouří a chtějí si na zákon kvůli možnému zneužití stěžovat u Ústavního soudu.

Bezpečnostní systém, který plánuje francouzská vláda využít během olympijských her v roce 2024, by měl díky umělé inteligenci a průmyslovým kamerám během exponovaných událostí odhalovat potenciálně nebezpečné situace. Technologie se zaměří například na upozornění na osamocená zavazadla, podezřelé pohyby v davu nebo zapálený oheň, zmiňuje zahraniční zpravodaj České televize ve Francii Jan Šmíd.

Vláda ale upozorňuje, že by chytré kamerové systémy neměly sledovat konkrétní lidi ani rozpoznávat obličeje. Tento bod kritici zákona zmiňovali nejčastěji. I tak se ale očekává, že bude kvůli stížnostem novelu muset ještě posoudit Ústavní soud. 

Další jednání se bude podle Šmída týkat ještě umístění chytrých systémů, například zapojení více statických kamer či monitorování situace z dronů. „Zákon má zrychlit proces (odhalení trestného činu) od prvních příznaků možného teroristického útoku a možných indikací. Dá mnohem více času bezpečnostním složkám reagovat a vlastně předvídat to, co se může stát,“ shrnuje argumenty kabinetu pro schválení opatření.  

9 minut
Studio ČT24: Zpravodaj Šmíd o nových zákonech ve Francii
Zdroj: ČT24

Kritici se obávají, že zákon bude platit i po olympiádě

Zastánci schváleného návrhu chtějí zlepšit bezpečnost během hromadně navštěvovaných akcí. Jedním z argumentů byl také případ z roku 2016, kdy vjel útočník nákladním autem do davu lidí na pobřežní promenádu v Nice a zabil 86 lidí. Podle předkladatelů lze podobným útokům díky chytrým kamerovým systémům předejít.  

Oponenti ale tvrdí, že se jejich role přeceňuje. „Ani tři tisíce kamer nezabránilo šílenci, aby vjel nákladním autem do davu. Nezabránily ani tomu, že si tím autem místo činu projel několik dní předem,“ reagoval prezident Ligy pro lidská práva v Nice Henry Busque. 

Poprvé projde zapojení celého systému zkouškou během mistrovství světa v ragby, které pořádá Francie během letošního září a října. Právě vágní časové vymezení platnosti zákona naráží na námitky kritiků. Potíže s rostoucím počtem kamer v ulicích mají zejména lidskoprávní organizace, kterým vadí, že sledovací zákon zůstane v platnosti až do konce příštího roku, a obávají se zneužití citlivých údajů.

„I když nepůjde o rozpoznávání obličeje, jsou informace o lidském těle a o neobvyklém chování velmi přesné. A to je nebezpečí tohoto zákona,“ myslí si francouzský právní expert Bastien Le Guerrec. „Pořád není jasné, co se stane s nasbíranými daty. Důležité je, aby sběr nebyl svěřen soukromé společnosti,“ přitakává novinář listu L'Humanité Gaël de Santis.  

Diskuze o zapojení systémů, které v davu rozpoznávají obličeje, vyvolává ve Francii vášně už delší dobu. S námitkami ohledně jejího zapojení uspěli kritici během oslav karnevalu v Nice, kde město v rámci bezpečnostních opatření nesmí podobné nástroje využívat. Hostitelskou zemi příštích olympijských her čeká i v dalších měsících diskuze o rovnováze mezi zajištěním bezpečnostních opatření a tím, do jaké míry může být tento zákon zneužitý. 

Na olympijské hry v červenci a srpnu 2024 se Paříž připravuje ve velkém. Organizaci ale zatím komplikují zpožděné stavební práce i stále probíhající debata o ruských a běloruských sportovcích v souvislosti s válkou na Ukrajině. „Slavnostní zahájení se bude naprosto vymykat tomu, co jsme kdy viděli, protože bude mimo stadion v okruhu šesti kilometrů kolem řeky Seiny,“ přibližuje přípravy.

Zahraniční zpravodaj ČT Jan Šmíd také podotýká, že i pro jednotlivá sportovní klání využijí organizátoři nejznámější turistické části francouzského hlavního města, což bude vyžadovat větší nasazení bezpečnostních složek. „Mluví se o tom, kolik policistů by mělo být nasazeno v ulicích a jestli je to dostatečné. Rekrutují se další strážci pořádku, dále se připravují další dobrovolníci.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 35 mminutami

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 1 hhodinou

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 3 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...