Českým a polským záchranářům chybí dohoda o příhraniční spolupráci

30 minut
Zóna ČT24: Přeshraniční spolupráce záchranářů
Zdroj: ČT24

Když se člověku něco stane v horách na pomezí dvou států, je mu jedno, ze které strany hranic pro něj přiletí záchranka. Jenže ne vždy to tak funguje. Příkladem můžou být nejvyšší české hory. Krkonoše jsou oblíbené jak mezi Čechy, tak i Poláky. Chybí ale jeden podpis, který by zajistil, že by čeští zdravotníci mohli zasahovat v Polsku – a tedy i na tamních svazích Krkonoš, když se tam český turista dostane do nesnází. Věnoval se tomu pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa a který moderovali Michal Kubal a Martin Řezníček. Věnovali se rovněž bezpečnosti v kyberprostoru, kterou ohrožují falešné účty na sociálních sítích, a přiblížili práci Mezinárodního trestního soudu.

Spolupráce záchranářů na jiných pomezích České republiky funguje. Například s Rakouskem a Německem má Česko podepsané smlouvy. Pokud jde o Slovensko, je všechno na dobré cestě, aby spolupráce při záchraně životů také začala brzy fungovat. Vyjednávání s Polskem se ale zastavila. A záchranáři tam musí řešit problémy, které jinde už nemají – jak pomáhat a přitom dodržet zákony.

Přesto, že jsou obě země v Evropské unii a v Schengenu, Česká republika nemá ani po letech se svým severním sousedem dohodu o příhraniční spolupráci. Čeští záchranáři mohou na polskou stranu přijet nebo přiletět, ale nemohou zasahovat a ošetřovat pacienty. Přitom chybí jediný podpis, který může vše změnit. České ministerstvo zdravotnictví už předložilo návrh polské straně. Nyní čeká na reakci.

Už léta zaběhnutý model spolupráce, kdy k neštěstí vyjíždí sanitka sousedního státu, protože to má blíž, funguje mezi českými a rakouskými záchranáři. V rámci společného systému si operátoři vymění informace o počtu a typech zranění. Naplno si to vyzkoušeli před téměř dvěma lety po ničivém tornádu na jižní Moravě. Zdravotníci z Rakouska byli na místě v prvních minutách po neštěstí. Tehdy dorazili i jejich slovenští kolegové – ovšem bylo to jen kvůli absolutně mimořádné situaci.

Horská služba za hranicemi zasahovat může, nevztahuje se na ni zákon o poskytování zdravotní péče na území cizího státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
04:07Aktualizovánopřed 3 mminutami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 1 hhodinou

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
16:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 3 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 7 hhodinami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 8 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...