Rozhodnutí žádat o prohlídku Trumpovy rezidence schválil přímo ministr spravedlnosti

Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland osobně schválil rozhodnutí požádat o povolení k domovní prohlídce v sídle exprezidenta Donalda Trumpa. Řekl to na brífinku, který byl jeho prvním veřejným vystoupením od bezprecedentního zásahu Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) na Floridě. Média mezitím informují, že Trump před prohlídkou obdržel obsílku kvůli podezření, že u sebe stále má citlivé oficiální dokumenty.

„Osobně jsem odsouhlasil rozhodnutí usilovat o povolení k prohlídce,“ řekl Garland, když se navzdory zvyklostem vyjádřil ke stále běžícímu vyšetřování. „Ministerstvo takové rozhodnutí nepřijímá bez rozvahy. Když je to možné, je standardní praxí hledat méně obtěžující nástroje,“ pokračoval.

Zároveň oznámil, že ministerstvo spravedlnosti žádá soud, aby povolení k prohlídce odtajnil, společně s výčtem věcí zabavených při operaci. Postup vysvětlil mimo jiné „značným veřejným zájmem“ spojeným s vyšetřováním bývalé hlavy státu. Garland také potvrdil, že Trumpovi právníci mají kopie obou uvedených dokumentů. Komentátoři předtím podotýkali, že Trump by mohl tyto dokumenty kdykoli zveřejnit.

Kdy soud žádosti vlády vyhoví, nebo zda se tak vůbec stane, nebylo ihned jasné. Povolení k prohlídce by každopádně podle médií nebylo odtajněné v celém rozsahu. Agentura AP poznamenala, že Trump dostane možnost se k věci vyjádřit. Oznámení Garlanda při tom označila za zarážející, neboť dokumenty uvedeného druhu obvykle při vyšetřování zůstávají skryté. „Ministerstvo spravedlnosti ale patrně cítí, že jeho mlčení od prohlídky vytvořilo vakuum pro ostré útoky ze strany bývalého prezidenta a jeho spojenců,“ dodala.

Trump bezprostředně po Garlandově vystoupení nenaznačil, jak se k novému právnímu vývoji postaví. V prohlášení pouze uvedl, že jeho právníci „plně spolupracovali“ a že byly navázány „velmi dobré vztahy“, informovala agentura Reuters.

I bez odtajnění těchto záznamů se zdá být jasné, že prohlídka pramenila z mnohaměsíčních tahanic kolem oficiálních materiálů Bílého domu, které musí prezidenti předávat Národnímu archivu. Trump si po odchodu z funkce odvezl 15 krabic s předměty z Bílého domu, k jejichž obsahu se archiváři dostali až letos. Případ tím ovšem nebyl uzavřen a archiv do věci zapojil ministerstvo spravedlnosti kvůli výskytu utajovaných dokumentů.

Americká média s odvoláním na své zdroje informují, že pondělní prohlídce ve floridském resortu Mar-a-Lago předcházelo na jaře adresování obsílky. Vyšetřovatelé se domnívali, že Trump u sebe nadále měl oficiální záznamy i poté, co na začátku roku předal Národnímu archivu některé materiály. Trumpův resort následně na začátku června navštívila skupina federálních činitelů, která si z Floridy odnesla další dokumenty, píše na svém webu televize CNN.

Podezření z přechovávání tajných záznamů v Trumpově bydlišti nicméně přetrvávalo. Podle jednoho ze zdrojů CNN o tom vyšetřovatelé shromáždili důkazy i za pomoci jednoho svědka. „Dvě osoby informované o tajných dokumentech, které podle vyšetřovatelů zůstávaly v Mar-a-Lago, naznačily, že (dokumenty) byly natolik citlivé povahy… že ministerstvo spravedlnosti muselo konat,“ doplňuje deník The New York Times.

Existence obsílky podle něj naznačuje, že ministerstvo spravedlnosti hledalo jiné cesty předtím, než se uchýlilo k politicky výbušnému rozhodnutí poslat do Trumpova resortu agenty FBI. Domovní prohlídka u bývalého prezidenta nemá v moderních amerických dějinách obdoby. Trump, zákonodárci jeho Republikánské strany a jejich spojenci v médiích resort spravedlnosti a FBI bez důkazů obviňují z politicky motivovaného postupu a dokonce šíří divoké spekulace o tom, že agenti mohli podstrčit falešné důkazy proti exprezidentovi.

Garland se proti „nepodloženým útokům“ na vyšetřovatele ohradil. „Nebudu tiše přihlížet, když je nespravedlivě napadána jejich integrita. Muži a ženy v FBI a ministerstvu spravedlnosti jsou oddaní, vlastenečtí státní zaměstnanci,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 26 mminutami

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 8 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 10 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 10 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.