Rozhodnutí žádat o prohlídku Trumpovy rezidence schválil přímo ministr spravedlnosti

Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland osobně schválil rozhodnutí požádat o povolení k domovní prohlídce v sídle exprezidenta Donalda Trumpa. Řekl to na brífinku, který byl jeho prvním veřejným vystoupením od bezprecedentního zásahu Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) na Floridě. Média mezitím informují, že Trump před prohlídkou obdržel obsílku kvůli podezření, že u sebe stále má citlivé oficiální dokumenty.

„Osobně jsem odsouhlasil rozhodnutí usilovat o povolení k prohlídce,“ řekl Garland, když se navzdory zvyklostem vyjádřil ke stále běžícímu vyšetřování. „Ministerstvo takové rozhodnutí nepřijímá bez rozvahy. Když je to možné, je standardní praxí hledat méně obtěžující nástroje,“ pokračoval.

Zároveň oznámil, že ministerstvo spravedlnosti žádá soud, aby povolení k prohlídce odtajnil, společně s výčtem věcí zabavených při operaci. Postup vysvětlil mimo jiné „značným veřejným zájmem“ spojeným s vyšetřováním bývalé hlavy státu. Garland také potvrdil, že Trumpovi právníci mají kopie obou uvedených dokumentů. Komentátoři předtím podotýkali, že Trump by mohl tyto dokumenty kdykoli zveřejnit.

Kdy soud žádosti vlády vyhoví, nebo zda se tak vůbec stane, nebylo ihned jasné. Povolení k prohlídce by každopádně podle médií nebylo odtajněné v celém rozsahu. Agentura AP poznamenala, že Trump dostane možnost se k věci vyjádřit. Oznámení Garlanda při tom označila za zarážející, neboť dokumenty uvedeného druhu obvykle při vyšetřování zůstávají skryté. „Ministerstvo spravedlnosti ale patrně cítí, že jeho mlčení od prohlídky vytvořilo vakuum pro ostré útoky ze strany bývalého prezidenta a jeho spojenců,“ dodala.

Trump bezprostředně po Garlandově vystoupení nenaznačil, jak se k novému právnímu vývoji postaví. V prohlášení pouze uvedl, že jeho právníci „plně spolupracovali“ a že byly navázány „velmi dobré vztahy“, informovala agentura Reuters.

I bez odtajnění těchto záznamů se zdá být jasné, že prohlídka pramenila z mnohaměsíčních tahanic kolem oficiálních materiálů Bílého domu, které musí prezidenti předávat Národnímu archivu. Trump si po odchodu z funkce odvezl 15 krabic s předměty z Bílého domu, k jejichž obsahu se archiváři dostali až letos. Případ tím ovšem nebyl uzavřen a archiv do věci zapojil ministerstvo spravedlnosti kvůli výskytu utajovaných dokumentů.

Americká média s odvoláním na své zdroje informují, že pondělní prohlídce ve floridském resortu Mar-a-Lago předcházelo na jaře adresování obsílky. Vyšetřovatelé se domnívali, že Trump u sebe nadále měl oficiální záznamy i poté, co na začátku roku předal Národnímu archivu některé materiály. Trumpův resort následně na začátku června navštívila skupina federálních činitelů, která si z Floridy odnesla další dokumenty, píše na svém webu televize CNN.

Podezření z přechovávání tajných záznamů v Trumpově bydlišti nicméně přetrvávalo. Podle jednoho ze zdrojů CNN o tom vyšetřovatelé shromáždili důkazy i za pomoci jednoho svědka. „Dvě osoby informované o tajných dokumentech, které podle vyšetřovatelů zůstávaly v Mar-a-Lago, naznačily, že (dokumenty) byly natolik citlivé povahy… že ministerstvo spravedlnosti muselo konat,“ doplňuje deník The New York Times.

Existence obsílky podle něj naznačuje, že ministerstvo spravedlnosti hledalo jiné cesty předtím, než se uchýlilo k politicky výbušnému rozhodnutí poslat do Trumpova resortu agenty FBI. Domovní prohlídka u bývalého prezidenta nemá v moderních amerických dějinách obdoby. Trump, zákonodárci jeho Republikánské strany a jejich spojenci v médiích resort spravedlnosti a FBI bez důkazů obviňují z politicky motivovaného postupu a dokonce šíří divoké spekulace o tom, že agenti mohli podstrčit falešné důkazy proti exprezidentovi.

Garland se proti „nepodloženým útokům“ na vyšetřovatele ohradil. „Nebudu tiše přihlížet, když je nespravedlivě napadána jejich integrita. Muži a ženy v FBI a ministerstvu spravedlnosti jsou oddaní, vlastenečtí státní zaměstnanci,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 22 mminutami

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád v regionu. Ambasáda v Maskatu vydala výstrahu s pokynem k vyhledání úkrytu pro své zaměstnance nejprve v prostoru ambasády a později v celém Ománu kromě dvou výjimek.
01:17Aktualizovánopřed 33 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 59 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 3 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 4 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...