Kolumbijci zvolili nového prezidenta, poprvé bude levicový

Novým prezidentem Kolumbie byl zvolen levicový kandidát Gustavo Petro. V nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil milionáře Rodolfa Hernándeze, který svou prohru uznal. Dvaašedesátiletý Petro se tak stane prvním levicovým prezidentem Kolumbie, napsala agentura Reuters.

Petro chce prosadit ambiciózní penzijní, daňové, zdravotnické a zemědělské reformy a změnit způsob, jakým Kolumbie bojuje s drogovými kartely a dalšími ozbrojenými skupinami. „Zavazujeme se k opravdové změně,“ uvedl nově zvolený prezident před svými příznivci.

„Změna spočívá v tom, že za sebou necháme zlobu a sektářství,“ dodal politik, který se 7. srpna stane hlavou státu, stále trpícího vysokou mírou násilí ze strany organizovaného zločinu, polovojenských oddílů a guerill. Uvedl také, že se bude snažit o spolupráci s dalšími politickými silami a vyzval k dialogu s Hernándezem a jeho voliči.

Petro podle výsledků zveřejněných volebními orgány po sečtení téměř všech hlasovacích lístků získal 50,47 procenta hlasů, zatímco Hernández obdržel pouze 47,27 procenta hlasů, napsala agentura AP. „Většina občanů zvolila druhého kandidáta. Jak jsem řekl během kampaně, výsledek voleb akceptuji,“ uvedl Hernández.

Tisíce Petrových příznivců slavily v ulicích

Po ohlášení výsledků vyšly do ulic slavit tisíce stoupenců levice, napsala agentura EFE. Lidé se shromáždili například na Plaza de Bolívar, jednom z hlavním náměstí v kolumbijské metropoli Bogotá, a to navzdory dešti a zimě. „Petro ztělesňuje změnu a je jediným způsobem, jak skoncovat s vládami, které za sebou zanechaly jen chudobu a útisk,“ řekl EFE jeden z příznivců nového prezidenta.

Podle šéfa diplomacie EU Josepa Borrella volby ukázaly, že kolumbijští voliči chtějí změnu. „Žádají více inkluzivní a rovnostářskou společnost,“ soudí. Petrovi k vítězství poblahopřál také americký ministr zahraničí Antony Blinken, který vyjádřil přání dále posilovat spolupráci s Kolumbií.

Budoucí viceprezidentka přežila atentát

Poprvé se v Kolumbii stane viceprezidentkou žena z černošské komunity, uvedla agentura AFP. Čtyřicetiletá advokátka a ekoložka Francia Marquezová poukazovala při volební kampani na rasismus a diskriminaci, které v zemi čelí lidé s odlišnou barvou pleti a další menšiny.

V kampani říkala, že chce být hlasem „těch, kteří nejsou ničím, těch, kterým není přiznána lidskost, těch, kterým nejsou uznána všechna práva“. Laureátka významné ekologické Goldmanovy ceny v roce 2019 přežila atentát. „Nadešel čas vytvořit mír, který zahrnuje i sociální smír,“ uvedla.

Bývalý starosta Bogoty Petro je politický veterán, o prezidentský úřad se ucházel už potřetí. Petro býval v mládí rovněž členem jedné z povstaleckých organizací, skupiny M-19. Podle některých médií se ale neúčastnil ozbrojených akcí a v roce 1990 podpořil mírovou dohodu s vládou.

Stavební magnát Hernández není spojovaný s žádnou politickou stranou. Úspornou volební kampaň, vedenou hlavně na TikToku a dalších sociálních sítích, si financoval sám. Voličům sliboval boj proti korupci, která je podle něho příčinou chudoby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 36 mminutami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 1 hhodinou

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 9 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...