Francouzští socialisté zvolili Hidalgovou za svou prezidentskou kandidátku

Volbu kandidáta francouzské levice na prezidenta vyhrála s velkým rozdílem starostka Paříže Anne Hidalgová. O výsledku čtvrtečního interního hlasování Socialistické strany informovala agentura AFP. Podle údajů z více než devadesáti procent započítaných volebních lístků zvítězila Hidalgová ziskem 72 procent hlasů. Její protikandidát, bývalý ministr zemědělství a současný starosta Le Mans, Stéphane Le Foll propadl, uvedl tajemník socialistů Olivier Faure.

Starostka Paříže Anne Hidalgová
Zdroj: ČTK/AP Autor: Michel Euler

Dvaašedesátiletá Hidalgová stojí v čele Paříže od roku 2014 jako první žena v historii. Získala si zde pověst bojovnice za životní prostředí. Během jejího působení vznikly kilometry cyklostezek, z nábřeží zmizela auta a staly se z nich pěší zóny a naposledy se maximální rychlost pro auta po celém městě snížila na třicet kilometrů v hodině.

Za dobu svého působení v úřadě se musela vypořádat s dopady teroristických útoků v roce 2015, požárem katedrály Notre-Dame nebo demonstracemi hnutí žlutých vest, které v letech 2018 a 2019 protestovaly zprvu proti zdražování pohonných hmot a bydlení.

Svou kandidaturu oficiálně oznámila asi měsíc před tím, než ji její vlastní strana nominovala. Podle AFP měla již několik měsíců zaručenou podporu představitelů socialistů včetně Faurea. Aktuální průzkumy političce přisuzují čtyři až sedm procent hlasů ve volbách, což ji neřadí mezi favority. K šanci na postup do druhého kola navíc bude muset získat podporu Zelených.

Hidalgová: Chci bojovat proti nenávisti a nabídnout šanci všem dětem

Hidalgová pochází ze španělské Andalusie, do Francie se se svými rodiči přestěhovala, když jí byly dva roky. Francouzské občanství získala ve čtrnácti letech. Při oznámení kandidatury prohlásila, že chce bojovat proti nenávisti a nabídnout šanci všem dětem, stejně jako ji dostala ona.

Do prezidentských voleb zbývá šest měsíců. O post hlavy státu usiluje asi třicítka lidí, oficiálně kandidaturu oznámila jen část z nich. Zájemce o kandidaturu musí získat podpisy nejméně 500 volených představitelů státu, například radních, starostů nebo poslanců, což značnou část kandidátů nakonec vyřadí.

Předvolební průzkumy předpovídají největší šanci na druhé kolo stávajícímu prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Není ale jasné, zda si šéf Elysejského paláce zopakuje duel z roku 2017 s kandidátkou krajní pravice Marine Le Penovovou. V posledních dnech si v preferencích nečekaně výrazně polepšil další krajně pravicový kandidát, novinář Éric Zemmour.