Polská opozice obviňuje vládnoucí stranu, že chce zemi vyvést z EU. Tusk navrhuje změnit Ústavu

V polské politice se znovu skloňuje slovo polexit (zdroj: ČT24)

V polské politice se znovu skloňuje slovo polexit. Největší opoziční Občanská platforma obviňuje vládnoucí stranu, že chce zemi z Evropské unie vyvést. Právo a spravedlnost to odmítá a tvrdí, že ve sporech s Bruselem jen brání státní suverenitu. Podle průzkumů by pro odchod ze společenství hlasovalo přes šestnáct procent Poláků, proti by byly zhruba dvě třetiny.

„Každý, kdo se dnes pokouší zpochybnit naši přítomnost v Evropské unii, jedná proti zájmu Polska,“ zdůraznil v květnu 2019 polský prezident Andrzej Duda.

Polsko má ale nyní s Bruselem stále víc problémů. Kvůli reformě soudnictví, nebo zpochybňování nadřazenosti unijního práva nad tím polským. I proto Evropská komise vládě dál nekývla na miliardy z národního plánu obnovy. „Nedovolili jsme německou okupaci, nedovolili jsme sovětskou, nedovolíme ani tu bruselskou,“ reagoval poslanec vládního Práva a spravedlnosti Marek Suski.

Šéf poslaneckého klubu Práva a spravedlnosti Ryszard Terlecki uvedl, že
pokud to tak půjde dál, bude potřeba hledat drastická řešení. „Britové ukázali, že jim diktatura bruselské byrokracie nevyhovuje, otočili se a odešli,“ citovaly Terleckého Onet.pl.

Tusk navrhuje změnit ústavu

Ostrých komentářů hned využil znovuzrozený lídr opozice. Donald Tusk ví, že podpora Unie zůstává mezi Poláky vysoká. V případném referendu by jich skoro dvě třetiny hlasovaly proti polexitu, pro víc než šestnáct procent, zbytek by buď k urně nešel nebo není rozhodnutý. „Vím, že chtějí a jsou schopni vyvést Polsko z Evropské unie. Vím, že si málokdo uvědomuje, že k tomu stačí jedno hlasování,“ prohlásil na Facebooku.

Tusk navrhuje změnit ústavu a vepsat do ní, že vystoupit z EU by bylo možné jen s podporou dvou třetin poslanců. Speciálnímu usnesení Práva a spravedlnosti, které polexit vylučuje, bývalý premiér nevěří.

„Otázka Evropské unie bude hlavní osou (politického) sporu, tak jak tomu bylo v roce 2004. Tehdy se euroskeptické strany ocitly na okraji,“ konstatuje politoložka Varšavské univerzity Anna Materská-Sosnowská .

Vůbec nejostřeji teď proti Bruselu vystupuje ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, který odmítá jakékoliv ústupky. Naopak premiér je jim stále blíž.