Kvůli vyděračské kampani má Krúpa zaplatit Bakalovi 702 milionů korun, rozhodl soud v USA

Federální soudce v Jižní Karolíně rozhodl, že slovenský podnikatel Pavol Krúpa musí zaplatit více než 32,4 milionu dolarů (702 milionů korun) investorovi Zdeňku Bakalovi za to, že proti němu vedl vyděračskou kampaň. Vyplývá to z rozsudku, který ČTK poskytla Bakalova firma BM Management. Soud již dříve dospěl k závěru, že se Krúpa několik let systematicky snažil Bakalu očernit a následně po něm požadoval zaplacení 23 milionů dolarů (půl miliardy korun) výměnou za to, že přestane. Krúpa prohlásil, že rozsudek nedostal a v USA se žádného řízení neúčastnil.

Pavol Krúpa
Zdroj: ČTK Autor: Jaroslav Ožana

Soudce David Norton v rozsudku píše, že Krúpa vedl proti Bakalovi mezinárodní očerňující kampaň, která trvale poškodila jeho jméno a podnikatelské zájmy. Krúpa se svou činností podle soudu začal v roce 2016 v Evropě a o rok později Bakalu skrze prostředníka požádal o půl miliardy korun. Hrozil mu přitom, že pokud nezaplatí, tak kampaň přenese i do Spojených států, kde Bakala v současnosti žije a podniká.

Podle soudu Bakala Krúpovi nevyhověl, načež slovenský podnikatel svou výhrůžku dodržel a najal americkou firmu, která v kampani pokračovala v USA. Tam například zorganizovala falešný protest před školou, kam chodí Bakalovy děti.

Krúpa s kampaní přestal v říjnu 2018, kdy na něj Bakala podal žalobu k americkému soudu. Slovenský podnikatel měl podle soudce zpočátku najatého právníka, který jej zastupoval, později však začal před soudem vystupovat sám za sebe.

Podle Nortona nejprve Krúpa komunikoval, ačkoliv často zasílal požadované dokumenty pozdě, nebo tyto dokumenty nesplňovaly zákonné požadavky. Poslední reakci od něj soud evidoval v březnu loňského roku a od té doby již na další výzvy nereagoval. Soudce pak spor rozhodl v srpnu v Bakalův prospěch právě kvůli dlouhodobé Krúpově nečinnosti.

„Měl veškerou příležitost přednést svou obhajobu. Pan Krúpa se nicméně choval k tomu soudu a jeho pravidlům se stejným pohrdáním a přezíravostí, jakou projevil k právům pana Bakaly. Pan Krúpa v jednu chvíli zřejmě jednoduše ztratil zájem,“ konstatuje Norton s tím, že soud věnoval zvláštní pozornost tomu, aby se ke Krúpovi dostaly veškeré obsílky.

Smyšlené a vykonstruované tvrzení, odmítá Krúpa

„Žádné rozhodnutí mi nebylo doručeno a nebyl jsem účastníkem žádného řízení,“ vzkázal ve středu Krúpa. „Bakalu jsem nevydíral a jeho tvrzení je smyšlené a vykonstruované,“ dodal.

Soud uložil Krúpovi zaplatit Bakalovi právní výlohy a také například odškodnění za poškození jeho reputace a podnikatelských zájmů. K tomu mu nakázal zaplatit ještě pokutu ve výši 6,5 milionu dolarů (140,7 milionu korun), která má podle soudce sloužit mimo jiné k tomu, aby Krúpu odradila od podobného jednání v budoucnu.

Krúpa sám sebe prohlašuje za miliardáře, a vyměřená pokuta tak pro něj bude dostatečně citelná, ale zároveň jej nezruinuje, podotýká soudce.

Krúpa v roce 2003 založil na Slovensku investiční společnost Arca Capital. V Česku na sebe poprvé výrazně upozornil o čtyři roky později, když jeho Arca Capital Bohemia koupila od bývalého premiéra Stanislava Grosse (ČSSD) akcie firmy Moravia Energo. Díky obchodu s třetinovým podílem v obchodníkovi s energií, který později zkrachoval, tehdy Gross podle médií vydělal během několika měsíců 80 milionů korun.

V Česku se Arca Capital také angažovala v otázce těžební společnosti OKD, s jejíž privatizací je spojováno právě Bakalovo jméno. V roce 2018 Krúpa Arcu opustil, majoritním akcionářem je nyní Rastislav Velič. Skupina je momentálně v insolvenčním řízení, Krúpa a Velič stojí proti sobě. Kontroverze vyvolalo i ocenění Krúpy v roce 2018, kdy dostal od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání.