Už více než dva týdny musí ruská nezávislá televize Dožď uvádět všechny své pořady označením zahraniční agent. Vysílá sice jen po internetu a kabelu, ale je stále nezávislou, na rozdíl od Kremlem kontrolovaných státních televizí. Ruské úřady tvrdí, že tak označují redakce placené z ciziny, které dělají politickou činnost.
Před každým pořadem musí televize Dožď na patnáct vteřin zobrazit oznámení divákům, že je zahraničním agentem. „Je to nepříjemné, protože to přináší neočekávané těžkosti, včetně těch finančních,“ hodnotí to kreativní producentka TV Dožď v Moskvě Anna Mongaitová.
Podobně to hodnotí i další pracovnice této televize, vedoucí zpravodajství Jekatěrina Kotrikadzeová: „Absolutně je to nezasloužené, neudělali jsme nic špatného. Děláme jenom svoji práci a děláme ji dobře.“
Kotrikadzeová pracuje v televizi Dožď jeden rok. Předtím působila v různých televizních kanálech v Gruzii a ve Spojených státech. Označení za zahraničního agenta zatím její práci neovlivňuje. „Nic se pro nás nezměnilo, vyrábíme stejné zpravodajství, natáčíme reportáže, ze začátku to ale bylo velmi obtížné,“ řekla.
Označení má hanlivý podtext
Jako zahraniční agent je v Rusku označeno 47 médií nebo novinářů. V zemi má toto označení hanlivý podtext. Ruské úřady ho používají proti organizacím, které si podle nich zaslouží zvláštní kontrolu, uvedl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.
V ruštině zní slovo zahraniční agent velmi špatně, je to jako špión nebo přímo jako nepřítel lidu, vysvětluje právnička a expertka na mediální právo v Rusku Galina Arapovová. „Vidíme, že to byl nejdřív politický boj dvou velmocí, který se odrazil na ruské občanské společnosti, na všech svobodných myšlenkách,“ uvedla Arapovová.
Novináři a média s označením zahraniční agent jsou v Rusku vystaveni nejenom větší kontrole, ale i pracovní omezením, mimo jiné mají zakázaný vstup do Státní dumy, vysvětlil Rožánek.
V Rusku dostávají značku zahraniční agent od roku 2012 ty nevládní organizace, které přijímají peníze z ciziny. Když byla ve Spojených státech o pět let později označena stejným způsobem ruská televize Russia Today, přijala Moskva zákon, podle kterého můžou být na seznam zahraničních agentů přidána také média, dodal zpravodaj.
„Je to útok na naši mediální společnost ve Spojených státech, je to útok na svobodu slova. Bez jakýkoliv pochyb,“ řekl 11. listopadu 2017 ruský prezident Vladimir Putin.
Jaká je situace v USA
Ve Spojených státech platí zákon o zahraničních agentech, tedy subjektech financovaných cizí vládou, už od 30. let minulého století. V Rusku obdobné ustanovení vstoupilo v platnost v roce 2013.
V obou zemích se označení přiděluje selektivně a je vnímáno hanlivě. Ve Spojených státech (toto označení) fungování postižených médií významněji nepostihuje, i když jejich redaktoři například nesmějí pracovat v americkém Kongresu.
