Do Kábulu vstoupil Baradar. Druhý muž Talibanu by se mohl stát vůdcem celé země

Do Kábulu v sobotu přijel Abdul Ghaní Baradar, druhý nejvýznamnější muž Talibanu, o kterém se spekuluje také jako o novém vůdci celého Afghánistánu. Taliban nad státem převzal moc minulý týden a za tu dobu už zemi ve spěšné evakuaci opustilo dvanáct tisíc cizinců a jejich místních spolupracovníků.

Mulla Abdul Ghaní Baradar se vrátil do Afghánistánu už v úterý, dva dny poté, co se Taliban po dvaceti letech opět chopil moci. Předtím působil v Kataru, kde řídil politický výbor Talibanu a zastupoval hnutí při mírových jednáních s Američany. Do vlasti ale nevstoupil přes Kábul; přistál v Kandaháru na jihu země, čili ve městě, které bylo epicentrem moci Talibanu za jeho vlády v letech 1996 až 2001.

„Bude v Kábulu, aby se tam setkal s představiteli džihádistů a s politickými činiteli za účelem vytvoření vlády se zapojením různých skupin,“ sdělil agentuře nejmenovaný představitel radikálního islamistického hnutí. Země se sice nově označuje jako islámský emirát, talibanci ale deklarují, že některým členům bývalých vlád nabídne místa ve vznikajícím kabinetu.

Taliban však nemá pod kontrolou celý Afghánistán. Platí to o údolí Pándžšír na severu, kde jsou shromážděny zbytky afghánských vládních jednotek a různých milicí. Nedaleko údolí navíc síly odporu ovládly tři okresy. Na Twitteru to oznámil afghánský ministr obrany Besmilláh Chán Muhammadí, který se zavázal tálibům vzdorovat.

Na kábulském letišti mezitím pokračuje úsilí o to dostat ze země co nejvíce diplomatů, dalších cizinců i těch Afghánců, kteří chtějí v obavě před radikály svou zemi opustit. Situace je však chaotická a nebezpečná, protože brány, americkými vojáky střídavě otvírané a zavírané, obléhají tisíce lidí. Jenom Spojeným státům se přitom během uplynulého týdne podařilo z Kábulu evakuovat 17 tisíc lidí včetně 2500 Američanů. Například Kanada v sobotu oznámila, že se jí podařilo evakuovat téměř tisíc Afghánců.

Mulla Baradar vyrostl v Kandaháru. Zapojil se do bojů proti Sovětům během jejich invaze do Afghánistánu a již tehdy se zřejmě setkal s mullou Umarem, se kterým později založil hnutí Taliban. Podle nepotvrzených informací je Baradar s Umarem dokonce spřízněn – měl se oženit s Umarovou sestrou.

Během pětileté vlády hnutí v Afghánistánu dohlížel na vojenské operace a řídil administrativu země. Po pádu vlády se přesunul do Pákistánu, kde ho místní tajná služba v roce 2010 zatkla. „Mulla Baradar byl velmi důležitou osobou, byl druhým nejvyšším vůdcem Talibanu a zástupcem mully Umara,“ oznámil po jeho zatčení guvernér provincie Hílmand.

Ve vězení strávil Baradar osm let. Pákistán jej propustil na americkou a afghánskou žádost. Pro mnohé šlo o nepochopitelný krok, který Kábul obhajoval podporou mírového procesu. „Žádáme jeho propuštění, protože je afghánským občanem vězněným mimo Afghánistán. Chceme jeho svobodu, přestože bojoval proti afghánské vládě,“ uvedl v září 2013 tehdejší afghánský prezident Hámid Karzaj.

Byl to právě Baradar, který loni vedl delegaci Talibanu na jednáních s USA v Kataru. Jeho podpis je na mírové dohodě, která byla základem pro stažení vojsk NATO z Afghánistánu. „Chtěli jste někoho důvěryhodného, s autoritou a s respektem k vedení, někoho, kdo se zapojí do jednání s USA. A on je tou osobou, která měla autoritu a rozhovory umožnila,“ prohlásil na adresu Baradara pákistánský ministr zahraničí Mahmúd Kureší.

Součástí dohody byly i mírové rozhovory s afghánskou vládou. Došlo na ně před necelým rokem a za Taliban je znovu vedl Baradar. „Chceme, aby byl Afghánistán nezávislou, sjednocenou a rozvinutou zemí,“ tvrdil tehdy.

Mulla Baradar se nyní snaží zapůsobit jako státník. „Budeme sloužit našemu národu, občanům dáváme klid a pokoj. Pro zlepšení kvality jejich života uděláme vše, co bude potřeba,“ slibuje. Svět si ovšem klade otázku, zda lze jeho slovům věřit. Média jej ale označují za celkového vítěze dvacetileté války v Afghánistánu a očekává se, že právě on získá nejvyšší funkci v zemi.

Abdal Ghaní Baradar
Zdroj: Reuters/Evgenia Novozhenina

Američané se mají vyhýbat letišti

Americké velvyslanectví v Afghánistánu v sobotu vyzvalo občany USA, aby se vyhýbali kábulskému letišti. Kvůli možným bezpečnostním hrozbám kolem vjezdů na letiště ambasáda občanům radí, aby k letišti nejezdili a vyhnuli se jeho branám. Výjimka platí pro ty, kteří mají osobní potvrzení od zástupce americké vlády. Podle agentury Reuters během uplynulého týdne narostly davy lidí, kteří se chtějí dostat na letiště a uprchnout ze země po převzetí moci radikálním hnutím Taliban.

„Kvůli potenciálním bezpečnostním rizikům za branami kábulského letiště v tuto chvíli doporučujeme americkým občanům, aby necestovali na letiště a vyhnuli se letištním branám, pokud nedostanou individuální instrukce od zástupce americké vlády, aby tak učinili,“ uvedla ambasáda ve svém upozornění.

Zástupce americké armády podle Reuters řekl, že v uplynulých 24 hodinách byla krátká období, kdy byly brány letiště uzavřeny, ale „nepřátelská“ situace na letišti a kolem něj se prý nezměnila.

Ještě před dvěma dny americké velvyslanectví americké občany nabádalo, aby se přemístili na letiště, pokud to sami považují za bezpečné. Měli se pokusit na místo dostat přes jakoukoli otevřenou bránu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...