Do Kábulu vstoupil Baradar. Druhý muž Talibanu by se mohl stát vůdcem celé země

Do Kábulu v sobotu přijel Abdul Ghaní Baradar, druhý nejvýznamnější muž Talibanu, o kterém se spekuluje také jako o novém vůdci celého Afghánistánu. Taliban nad státem převzal moc minulý týden a za tu dobu už zemi ve spěšné evakuaci opustilo dvanáct tisíc cizinců a jejich místních spolupracovníků.

Mulla Abdul Ghaní Baradar se vrátil do Afghánistánu už v úterý, dva dny poté, co se Taliban po dvaceti letech opět chopil moci. Předtím působil v Kataru, kde řídil politický výbor Talibanu a zastupoval hnutí při mírových jednáních s Američany. Do vlasti ale nevstoupil přes Kábul; přistál v Kandaháru na jihu země, čili ve městě, které bylo epicentrem moci Talibanu za jeho vlády v letech 1996 až 2001.

„Bude v Kábulu, aby se tam setkal s představiteli džihádistů a s politickými činiteli za účelem vytvoření vlády se zapojením různých skupin,“ sdělil agentuře nejmenovaný představitel radikálního islamistického hnutí. Země se sice nově označuje jako islámský emirát, talibanci ale deklarují, že některým členům bývalých vlád nabídne místa ve vznikajícím kabinetu.

Taliban však nemá pod kontrolou celý Afghánistán. Platí to o údolí Pándžšír na severu, kde jsou shromážděny zbytky afghánských vládních jednotek a různých milicí. Nedaleko údolí navíc síly odporu ovládly tři okresy. Na Twitteru to oznámil afghánský ministr obrany Besmilláh Chán Muhammadí, který se zavázal tálibům vzdorovat.

Na kábulském letišti mezitím pokračuje úsilí o to dostat ze země co nejvíce diplomatů, dalších cizinců i těch Afghánců, kteří chtějí v obavě před radikály svou zemi opustit. Situace je však chaotická a nebezpečná, protože brány, americkými vojáky střídavě otvírané a zavírané, obléhají tisíce lidí. Jenom Spojeným státům se přitom během uplynulého týdne podařilo z Kábulu evakuovat 17 tisíc lidí včetně 2500 Američanů. Například Kanada v sobotu oznámila, že se jí podařilo evakuovat téměř tisíc Afghánců.

Mulla Baradar vyrostl v Kandaháru. Zapojil se do bojů proti Sovětům během jejich invaze do Afghánistánu a již tehdy se zřejmě setkal s mullou Umarem, se kterým později založil hnutí Taliban. Podle nepotvrzených informací je Baradar s Umarem dokonce spřízněn – měl se oženit s Umarovou sestrou.

Během pětileté vlády hnutí v Afghánistánu dohlížel na vojenské operace a řídil administrativu země. Po pádu vlády se přesunul do Pákistánu, kde ho místní tajná služba v roce 2010 zatkla. „Mulla Baradar byl velmi důležitou osobou, byl druhým nejvyšším vůdcem Talibanu a zástupcem mully Umara,“ oznámil po jeho zatčení guvernér provincie Hílmand.

Ve vězení strávil Baradar osm let. Pákistán jej propustil na americkou a afghánskou žádost. Pro mnohé šlo o nepochopitelný krok, který Kábul obhajoval podporou mírového procesu. „Žádáme jeho propuštění, protože je afghánským občanem vězněným mimo Afghánistán. Chceme jeho svobodu, přestože bojoval proti afghánské vládě,“ uvedl v září 2013 tehdejší afghánský prezident Hámid Karzaj.

Byl to právě Baradar, který loni vedl delegaci Talibanu na jednáních s USA v Kataru. Jeho podpis je na mírové dohodě, která byla základem pro stažení vojsk NATO z Afghánistánu. „Chtěli jste někoho důvěryhodného, s autoritou a s respektem k vedení, někoho, kdo se zapojí do jednání s USA. A on je tou osobou, která měla autoritu a rozhovory umožnila,“ prohlásil na adresu Baradara pákistánský ministr zahraničí Mahmúd Kureší.

Součástí dohody byly i mírové rozhovory s afghánskou vládou. Došlo na ně před necelým rokem a za Taliban je znovu vedl Baradar. „Chceme, aby byl Afghánistán nezávislou, sjednocenou a rozvinutou zemí,“ tvrdil tehdy.

Mulla Baradar se nyní snaží zapůsobit jako státník. „Budeme sloužit našemu národu, občanům dáváme klid a pokoj. Pro zlepšení kvality jejich života uděláme vše, co bude potřeba,“ slibuje. Svět si ovšem klade otázku, zda lze jeho slovům věřit. Média jej ale označují za celkového vítěze dvacetileté války v Afghánistánu a očekává se, že právě on získá nejvyšší funkci v zemi.

Abdal Ghaní Baradar
Zdroj: Reuters/Evgenia Novozhenina

Američané se mají vyhýbat letišti

Americké velvyslanectví v Afghánistánu v sobotu vyzvalo občany USA, aby se vyhýbali kábulskému letišti. Kvůli možným bezpečnostním hrozbám kolem vjezdů na letiště ambasáda občanům radí, aby k letišti nejezdili a vyhnuli se jeho branám. Výjimka platí pro ty, kteří mají osobní potvrzení od zástupce americké vlády. Podle agentury Reuters během uplynulého týdne narostly davy lidí, kteří se chtějí dostat na letiště a uprchnout ze země po převzetí moci radikálním hnutím Taliban.

„Kvůli potenciálním bezpečnostním rizikům za branami kábulského letiště v tuto chvíli doporučujeme americkým občanům, aby necestovali na letiště a vyhnuli se letištním branám, pokud nedostanou individuální instrukce od zástupce americké vlády, aby tak učinili,“ uvedla ambasáda ve svém upozornění.

Zástupce americké armády podle Reuters řekl, že v uplynulých 24 hodinách byla krátká období, kdy byly brány letiště uzavřeny, ale „nepřátelská“ situace na letišti a kolem něj se prý nezměnila.

Ještě před dvěma dny americké velvyslanectví americké občany nabádalo, aby se přemístili na letiště, pokud to sami považují za bezpečné. Měli se pokusit na místo dostat přes jakoukoli otevřenou bránu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po střelbě na Brownově univerzitě v USA zemřeli nejméně dva lidé

Nejméně dva lidé zemřeli po sobotní střelbě na Brownově univerzitě ve státě Rhode Island na severovýchodě Spojených států. Dalších osm lidí je v nemocnici v kritickém, ale stabilizovaném stavu, uvedl na tiskové konferenci starosta města Providence Brett Smiley. Střelec je stále na svobodě, policie vyzvala studenty a zaměstnance univerzity, stejně jako obyvatele okolí, aby se ukryli.
00:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Policie v Bavorsku zadržela pět podezřelých z plánování útoku na vánoční trh

Pro podezření z plánování útoku pomocí automobilu na vánoční trh v oblasti města Dingolfing v Dolním Bavorsku zatkla německá policie pět mužů. Policie má podezření na islamistický motiv chystaného činu. Informovala o tom v sobotu večer agentura DPA s odvoláním na generální prokuraturu v Mnichově. O případu píše také deník Bild.
před 3 hhodinami

Karl Bushby jde kolem světa už čtvrt století a čeká, že dostane pěstí

Na cestě domů je přes čtvrt století. Bývalý výsadkář Karl Bushby vyšel v roce 1998 z Chile s cílem dojít domů do britského města Hull. Pěšky. Svůj životní příběh odvyprávěl v Hyde Parku Civilizace.
před 6 hhodinami

Islámský stát zabil v Sýrii dva americké vojáky a tlumočníka. Trump slíbil odvetu

Při útoku na vojenský konvoj v Sýrii zahynuli dva američtí vojáci a americký civilní tlumočník. Píše to agentura Reuters. Podle mluvčího Pentagonu Seana Parnella útok provedl takzvaný Islámský stát (IS). Útočníka podle amerického ministra obrany Peta Hegsetha zabily spojenecké bezpečnostní složky. Šéf Bílého domu Donald Trump slíbil odvetu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Súdán hlásí mrtvé po útoku na sídlo OSN

Při vzdušném úderu na sídlo OSN v súdánském městě Kadugli zahynulo šest vojáků mírové mise z Bangladéše. Píše to agentura AFP s odvoláním na misi UNISFA. Súdánská armáda z útoku obvinila polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF), které hlavní město státu Jižní Kordofán již rok a půl obléhají.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Babiš: Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Běloruský režim propustil Bjaljackého a Kalesnikavovou

Běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki jsou na svobodě, uvedl opoziční server Naša Niva poté, co administrativa diktátora Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů. Rozsáhlá amnestie následuje po jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku.
před 12 hhodinami

Oděská oblast čelila jednomu z největších ruských útoků

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu se ocitla bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského letectva zaútočilo Rusko 465 drony a 30 střelami různých typů. Moskva prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu byla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...