Čína uvěznila stovky duchovních v Sin-ťiangu. Několik z nich zemřelo, tvrdí průzkum

Čína od roku 2014 zadržela nejméně 630 imámů nebo dalších náboženských osobností v provincii Sin-ťiang na západě země. Informoval o tom britský zpravodajský web BBC s odvoláním na průzkum organizace Uyghur Human Rights Project (UHRP). Sdružení rovněž nalezlo důkazy o tom, že osmnáct zatčených duchovních zemřelo ve vazbě či krátce poté.

Mnozí ze zadržených čelili obviněním z „propagace extremismu“, „shromažďování davu za účelem narušování společenského řádu“ nebo „podněcování k separatismu“, tvrdí BBC. Organizace UHRP vysledovala osudy 1046 duchovních pomocí soudních dokumentů, rodinných svědectví či mediálních zpráv z veřejných a soukromých databází.

Drtivá většina z nich se řadila k etnické menšině Ujgurů, kterou Čína dlouhodobě perzekuuje. Tamní komunistická vláda ovšem i navzdory důkazům, vyšetřování a stanoviska států OSN opakovaně uvádí, že k žádnému porušování lidských práv v Sin-ťiangu, kde muslimské etnikum sídlí, nedochází. Místo toho tvrdí, že v oblasti bojuje s extremismem.

Mezi dříve zmíněnými 630 případy bylo 304 duchovních, které úřady umístily do vězení či „převýchovných zařízení“ – síťtě táborů, kam Čína dříve umístila již milion Ujgurů. Zatímco 96 procent zatčených náboženských osobností úřady odsoudily nejméně na pět let, až 26 procent z nich stráví za mřížemi až dvacet let nebo více.

Podle Petera Irwina z UHRP byli imámové ve skutečnosti zatčeni kvůli „svým schopnostem sbližovat lidi v komunitě“. „Úřady se s imámy potají vypořádávaly dlouhodobě, protože ví o jejich vlivu. Jejich zatčení nebo uvěznění za posledních pár let jsou jen vyvrcholením tří desetiletí represí, které mají potlačit ujgurskou kulturu a náboženství,“ řekl pro BBC.

Sin-ťiang na mapě Číny
Zdroj: Wikimedia

Vězení pod širým nebem

Zástupce amerického ministerstva zahraničí Daniel Nadel ve středu při zveřejnění zprávy o stavu náboženských svobod ve světě prohlásil, že čínská vláda proměnila provincii Sin-ťiang ve věznici pod širým nebem.

Asijská země podle něho sice původně tvrdila, že zadržuje některé Ujgury či další muslimy v takzvaných vzdělávacích střediscích, nyní ale podle něj „v podstatě proměnila celý region ve věznici pod širým nebem“ pomocí rozsáhlého nasazení monitorovací techniky.

„Bedlivě sledují pohyby lidí. Jsou tam hlídači, jenž byli přiděleni mezi Ujgury, aby na ně dohlíželi. Jsou tam lidé, kteří jdou na trh a musí se nahlásit pokaždé, když přechází k jinému stánku,“ řekl Nadel. Nynější útlak je podle něj rovněž vyvrcholením desetiletí represí stoupenců různých náboženství čínskou vládou.

Ministerstvo zahraničí ve své každoroční zprávě o stavu náboženských svobod rovněž podrobně popsalo způsoby, jimiž Čína utiskuje stoupence spirituálního hnutí Fa-lun-kung (Falun Gong). Americká diplomacie kvůli tomu zakázala vstup do země jednomu čínskému činiteli a jeho rodině.

Minulá vláda Spojených států označila postup Číny zejména vůči Ujgurům za genocidu a zločiny proti lidskosti. Nynější šéf americké diplomacie Antony Blinken již dříve řekl, že s takovým verdiktem souhlasí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 11 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 16 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 38 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku. Uzavřené je i velvyslanectví v Kuvajtu.
01:17Aktualizovánopřed 40 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 49 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 10 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 10 hhodinami
Načítání...