Biden chce investovat do infrastruktury dva biliony dolarů

3 minuty
Biden představil další bilionový plán
Zdroj: ČT24

Americký prezident Joe Biden ve středu představil ambiciózní investiční plán do americké infrastruktury v hodnotě více než dvou bilionů dolarů (44,5 bilionu korun). Jeho cílem je nastartování největší světové ekonomiky tak, aby mohla čelit mimo jiné nástupu ekonomické síly Číny. Bidenovy návrhy se však hned zpočátku setkávají s odporem řady konzervativců a republikánů, kterým se nelíbí zejména úmysl zvýšit daně podnikům. O plán se tak s největší pravděpodobností povede vleklá bitva v Kongresu, napsala agentura Reuters.

„Je to investice do Ameriky, která přichází jen jednou za generaci. Nepodobá se ničemu, co jsme učinili, nebo čeho jsme byli svědky,“ řekl v projevu v Pittsburghu. „Je velká, ano. Je odvážná, ano. A dokážeme ji prosadit,“ dodal.

Biden plánuje vytvořit miliony nových pracovních míst masivními investicemi do výstavby silnic, mostů, železnic či například sítě vysokorychlostního připojení k internetu. Chce však rovněž ekonomiku nasměrovat k většímu využívání obnovitelných zdrojů energie a tím přispět k boji s klimatickými změnami.

Právě s částmi jeho návrhu, jež se týkají klimatických změn, nesouhlasí mnoho republikánů, stejně jako se záměrem, aby většinu nových výdajů pokryly firmy ze zvýšených daní. Opoziční zákonodárci mají problém rovněž s celkovou cenou Bidenova opatření či s některými sociálními návrhy.

Demokraté jen před několika týdny prosadili masivní balík v hodnotě 1,9 bilionu dolarů (42,3 bilionu korun) na podporu boje s koronavirem a obnovy ekonomiky poznamenané dlouhotrvajícími restrikcemi. Pokud by prošel i Bidenův nynější návrh, tak by podle Reuters hrála federální vláda nejvýraznější roli v ekonomice USA za několik posledních desetiletí. Veřejné investice by totiž tvořily dvacet či více procent z celkového letošního výstupu amerického hospodářství.

Čelit Číně

Vládou řízená snaha o posílení ekonomiky je přitom podle Bidenova týmu nejlepším prostředkem, jakým lze čelit rostoucí konkurenceschopnosti Číny a bezpečnostním hrozbám, které asijská velmoc představuje.

Biden prozatím ignoruje svůj předvolební slib zvýšit daně nejbohatším Američanům a plánuje financovat nové investice čistě zvýšením zdanění podniků z nynějších 21 procent na 28 procent. Hodlá rovněž změnit některá pravidla, která nyní umožňují americkým firmám daně obcházet a ukládat svoje zisky v daňových rájích.

Prezident prohlásil, že jeho úmyslem není cílit na bohaté, ale vypořádat se s velkými sociálními rozdíly, jež panují v americké společnosti, a které ještě vyostřila pandemie covidu-19. Výdaje by byly podle plánu rozděleny do osmi let, přičemž po zvýšení daní by se plán zaplatil za 15 let.

Biden přitom kromě připraveného balíku chystá v dalších týdnech ještě další opatření. To se podle Reuters bude týkat především reforem zaměřených na podporu rodin, například rozšíření veřejně financované zdravotní péče, daňových úlev pro pracující s dětmi, placené mateřské a nemocenské a dalších sociálních opatření. 

Jednání v Kongresu

Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová již prohlásila, že by představený infrastrukturní balík chtěla projednat do 4. července, na kdy připadají oslavy Dne nezávislosti. Takový termín je však podle Reuters značně nejistý, o detailech opatření se totiž velmi pravděpodobně v Kongresu povedou složitá jednání, a to i v rámci jednotlivých stran.

Umírnění demokraté například souhlasí s některými republikány v tom, že by se balík měl soustředit hlavně na výstavbu a údržbu zanedbaných komunikací, a měly by z něj být vypuštěny části týkající se takzvané zelené ekonomiky a ekonomických nerovností. Zastávají totiž názor, že by podobně důležitá opatření měl Kongres schvalovat v co nejširší ideologické shodě.

Členové levicového křídla strany však ekologické a sociální problémy považují za tak závažné, že podle nich ospravedlňují prosazení opatření navzdory nesouhlasu republikánů. Chtějí rovněž využít toho, že demokraté ovládají Bílý dům i obě komory Kongresu. To by se totiž mohlo změnit již po volbách v roce 2022.    

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelské údery zabily za dva dny na šedesát Palestinců, tvrdí Hamás

Nejméně 29 lidí přišlo o život při útocích, které na severu i jihu Pásma Gazy ve středu časně ráno podniklo izraelské letectvo. Podle agentury AFP to uvedla civilní obrana na palestinském teritoriu ovládaném teroristickým hnutím Hamás. V úterý civilní obrana informovala rovněž o útoku poblíž nemocnice v Chán Júnisu na jihu Gazy, který si prý vyžádal 28 životů.
09:26Aktualizovánopřed 3 mminutami

Evropská komise pochybila, rozhodl soud v kauze textových zpráv von der Leyenové

Evropská komise pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám její předsedkyně Ursuly von der Leyenové s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou, rozhodl unijní soud. Biofarmaceutická firma s EU uzavřela smlouvu o nákupu vakcín v hodnotě několika miliard eur.
před 8 mminutami

Trump se setkal se syrským vůdcem Šarou

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou. Je to první setkání vrcholných představitelů těchto zemí za 25 let. Trump v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii.
09:38Aktualizovánopřed 10 mminutami

Rádio Svobodná Evropa dostalo se zpožděním peníze na duben

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) ve středu obdrželo se šestitýdenním zpožděním finance na svůj dubnový provoz, uvedla rozhlasová stanice se sídlem v Praze. Pokračuje nicméně v soudním sporu o získání všech finančních prostředků, které pro ni na letošní rok vyčlenil americký Kongres a které jí odebrala administrativa prezidenta Donalda Trumpa.
před 1 hhodinou

USA mohou deportovat na základě dvousetletého zákona, rozhodla soudkyně

Federální soudkyně v americkém státu Pensylvánie v úterý rozhodla, že Spojené státy mohou k urychlení deportací údajných členů venezuelských gangů používat zákon o znepřátelených cizincích z roku 1798. Agentura Reuters píše, že úřady o tom ovšem tyto lidi musejí v třítýdenním předstihu informovat a musejí jim dát možnost se proti rozhodnutí o vyhoštění bránit.
05:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Orbán obvinil Ukrajinu a maďarskou opozici z „očerňující kampaně“

Maďarský národněkonzervativní premiér Viktor Orbán v úterý obvinil Ukrajinu z toho, že se v Maďarsku snaží narušit vládou spuštěné dotazování veřejnosti týkající se možného vstupu Ukrajiny do EU. Server Telex.hu napsal, že podle Orbána k tomu Ukrajincům slouží hlavní maďarská opoziční strana TISZA. Kyjev se k tomu zatím nevyjádřil.
06:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vraždění Židů s válkou neskončilo. Za pogromem v Kielcích stáli komunisti, říká polonista

K vraždění Židů na evropském kontinentě docházelo po mnoho staletí. S porážkou nacistického režimu, který si dal za cíl „konečné řešení židovské otázky“, však násilí neskončilo. Historik Jiří Friedl z Univerzity Karlovy a polonista Jan Jeništa z Univerzity Palackého pro web ČT24 popsali poválečné pogromy na území tehdejšího Československa a v Polsku. Tam se odehrál jeden z nejznámějších poválečných pogromů, který byl podle polonisty odkazujícího se na mnohé zdroje připravený komunistickou tajnou policií a vykazoval prvky promyšleného plánu.
před 2 hhodinami

V USA jsou první Afrikánci, kterým Washington zaručil status uprchlíka

Do Spojených států dorazila první skupina Afrikánců, potomků evropských přistěhovalců, kterým Washington zaručil status uprchlíka. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tito lidé v Jihoafrické republice sami čelí rasové diskriminaci, což tamní vláda popírá. Statistiky přitom dokládají, že bílá menšina stále patří mezi privilegované – vlastní většinu půdy a nezaměstnanost u ní představuje zhruba deset procent. V řadách černošské populace si přitom práci nemůže najít téměř polovina lidí.
před 3 hhodinami
Načítání...