Do obchodu nebo na jídlo s QR kódem. Německá města zkoumají budoucnost rozvolněné karantény

Některá německá města spouští či připravují zkušební projekty rozvolnění karantény. Vzorem je jihoněmecký Tübingen, který díky důslednému testování zvládá šíření infekce bránit – a nabízí jednodenní covidové pasy pro návštěvy obchodů a restaurací. Zastánci postupu tvrdí, že tübingenský model je cesta, jak s virem do získání imunity žít. Kritikům se ale nelíbí volnost podmíněná rozbory.

Video Horizont ČT24: Opatření v německém městě Tübingen
video

Horizont ČT24: Opatření v německém městě Tübingen

Zdroj: ČT24

Lékařka Lisa Federleová takzvanou tübingenskou cestu boje s koronavirovou pandemií prosazuje od samého počátku, v čemž ji podporuje i tamní starosta města Boris Palmer. Díky nízkým infekčním číslům město poutalo pozornost ostatních částí Německa po celou zimu, do centra dění se ale dostalo zhruba před týdnem, kdy se otevřely tamní kulturní instituce, všechny obchody a venkovní zahrádky restaurací.

Aby lidé mohli dovnitř, musí mít s sebou negativní test na koronavirus. S jeho výsledkem, který lze získat v podobě digitálního QR kódu a platí na jeden den, se lidé v tübingenských obchodech či restauracích prokazují.

Vládní sociálnědemokratický poslanec a epidemiolog Karl Lauterbach, jenž je známým zastáncem razantních opatření, patří k nejhlasitějším kritikům nového systému. „Ani Tübingen to nezvládá,“ napsal tento týden na Twitteru a přiložil epidemickou statistiku. Podle ní okres ještě před dvěma týdny vykazoval za sedmidenní období 28 nových případů nákazy na 100 tisíc obyvatel. Nyní je to již sedmdesát.

Návštěvníci projekt ohrožují, tvrdí vedení města

Palmer i Federleová se proti kritice ohradili. „Lauterbach nezná rozdíl mezi okresem Tübingen a univerzitním městem Tübingen. Budiž mu omluvou, že je z Porýní. Jeho teze vychází ze špatných čísel. Rostoucí míra nákazy v okrese se dosud ve městě neprojevila,“ uvedla Federleová. Dodala, že počet nových případů nákazy se ve městě poslední dva týdny pohybuje v rozmezí dvaceti až třiceti.

Starosta se ale hrozby možného zhoršení situace obává, protože zamýšlel přes velikonoční svátky zkušební provoz pozastavit, aby se město nestalo lákavým cílem návštěvníků ze širokého okolí. Projekt nicméně nadále poběží, ale od soboty se změní pravidla pro přespolní. Každý, kdo v okrese nepracuje nebo v něm nebydlí, se bude moci od soboty ve městě otestovat jen na třech stanicích, ostatní místa jsou vyhrazená pro místní.

„Cílem modelového projektu je v první řadě obyvatelům Tübingenu opět umožnit normální městský život. Vysoký počet návštěvníků, kteří přijíždějí i z velmi vzdálených regionů, úspěch projektu ohrožuje,“ vysvětluje radnice zpřísnění.

Projekt chce uskutečnit více německých měst 

Kritikou se odradit nenechávají ani další města. Zájem uskutečnit podobné projekty má například Ravensburg, který již požádal o souhlas spolkovou zemi Bádensko-Württembersko. V Sasku se na vzorové otevření připravují městečka Oberwiesenthal a Augustusburg. Osud projektu zde sice ohrožovala vysoká míra infekce, úřady ale nakonec vydaly souhlas s tím, že zkouška může začít. Zájem zkušebně otevřít zde oznámilo přes šest desítek podnikatelů.

V Berlíně se již před týdnem otevřela vybraná divadla a koncertní síně. Zájem o lístky podmíněné testováním byl enormní, vyprodáno bylo v řádu minut. Berlínské divadlo Volksbühne se ale kvůli horšící se pandemické situaci rozhodlo od projektu odstoupit.

Ke kontrolovanému rozvolňování přistoupil i severoněmecký Rostock, jenž v sobotu nabídne fotbalovým fanouškům možnost sledovat třetiligový zápas klubů Hansa Rostock a Halle. Vstup na stadion se otevře pro 777 návštěvníků, z nichž ale velkou část budou tvořit zástupci sponzorů a držitelé permanentek.

Koronavirus v Německu
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Michael Probst
Podle Jiřího Černého z České zemědělské univerzity by se mohl podobný experiment odehrát také v Česku, musel by ale mít velkou mediální podporu. „My jsme tu jeden takový experiment měli a ten nedopadl dobře. Byla to aplikace eRouška, která byla dobře vymyšlená, nicméně nebyla tak moc používána, jak by měla. Bylo by potřeba, aby se do takovýchto softwarových řešení zapojilo velké množství lidí,“ uvedl.

Černý také uvedl, že by podobné experimenty mohly pro českou společnost znamenat přínos. „Lockdowny, které tu zažíváme, jsou krizová opatření, jež by měla snížit nálož viru v populaci. Když se ale ukáže, že ty experimenty jsou životaschopné, tak to může vést k tomu, že budeme moci být zodpovědní a zároveň vést normální život,“ dodal.